Článek
V dnešní době existuje na planetě tolik různých a rozmanitých psích plemen, že si svého budoucího kamaráda vybere snad každý. Někdo vybírá parťáka podle velikosti, jiný podle jeho schopností a jiný třeba dle momentálního trendu. Někdo chce psa „skladného“, kterého může kdykoliv strčit do tašky nebo pohodlně nést v náručí, jiný touží po respektu svého okolí a volí plemena, která vzbuzují strach. V podstatě je ale jedno, jaké plemeno či křížence si budoucí majitel vybere. Každé může být milé a stejně tak nebezpečné. Některá plemena přijdou lidem nebezpečná. A to třeba pouze pro svoji velikost, mohutnost, sílu či jejich využití v historii. Pojďme se nyní společně podívat na jedno velmi zajímavé plemeno psa.
Německá doga
Mnoho lidí mohlo německou dogu vidět vyobrazenou na starých malbách, kde stála v celé své kráse po boku šlechticů. Ano, její původ sahá daleko do historie. Jejich předchůdce znali již ve starověkém Římě či Řecku. Právě tam se oni předchůdci chovali za účelem ochrany, jako válečníci na bitevním poli či k lovu zvěře. Na vyšlechtění německé dogy se podílela plemena jako je například irský vlkodav nebo anglický mastif. Cílem měl být ušlechtilý, silný, mohutný a nebojácný pes, který by dodával majestát šlechtickému dvoru. A tento cíl se dokonale povedl. Šlechtěním začalo vznikat velmi zajímavé a impozantní plemeno, které dnes známe pod názvem německá doba. Svoji oblíbenost pocítila nejvíce v Německu. Tam se stala velmi oblíbeným psem. Využívána byla především k ochraně majetku a jako skvělý lovec divočáků. Oficiální název německá doga vzniknul v roce 1878 a v roce 1880 byl oficiálně přijat standard plemene. Pracovní pes se postupně začal stávat také oblíbeným společníkem.
Německou dobu si snad ani nelze splést. V FCI spadá do skupiny 2. Tam spadají pinčové, knírači, molosoidní plemena a také švýcarští salašničtí psi. Skupina má až také podsekci dogovití. Doga je opravdu velký pes. Psi dorůstají do kohoutkové výšky 80 až 90 cm. Feny jsou sice o něco menší, ovšem někdy i ty mohou samce hravě dohnat. Plemeno je všeobecně dobře stavěné s velmi mohutným hrudníkem. Typická je pro ně úzká hlava na poměrně dlouhém a silném krku. Srst je krátká a vyžaduje o něco menší péči, než dlouhosrstá plemena. Pokud mají kvalitní stravu, velmi rychle se to odrazí na kvalitě jejich srsti. Ta je pak krásně lesklá. Asi nejznámější zbarvení dogy je černé, harlekýn (bílá s černými skvrnami), modrá, žíhaná, žlutá a šedý tygr.
I přes svoji velikost jsou dogy celkem něžná zvířata, pokud jsou dobře socializovaná. Jsou klidné a rozvážné. Svoji rodinu milují a jsou k ní velmi loajální. Pokud vyrůstají v rodině, která se jim věnuje a chodí své štěně socializovat na různá místa a mezi ostatní zvířata, nejeví k nim známky agrese. Socializace je nutná u všech plemen, je jedno zda se jedná o čivavu nebo právě o dogu. Nutná je ale také důslednost při výcviku, bez té se to neobejde. Pokud není doga vychovávána, může se z ní stát nebezpečný pes. Dodnes si pamatuji situaci, kterou jsem jako dítě viděla. Jako děti jsme s rodiči bydleli na sídlišti v paneláku. Naproti našemu domu byli na tu dobu poměrně pěkné vilky, ve kterých nebydlela žádná chudina. Jeden z majitelů měl na svém pozemku tři dogy.
Rodiče mladíka se na stáří přesunuli na svou chalupu a dům sdílel pouze on. Možná to bylo věkem, těžko říct, nicméně domů jezdil velmi sporadicky. Psi tam žili na zahradě dá se říct jako dříví v lese. Postupně nám přišlo, že se jich snad i bojí. Přijel vždy autem před dům, přes plot jim naházel žrádlo a z nějakého barelu jim tam přelil vodu. Jedno dne šla ulicí stará paní, která měla malého pudlíka. A v ten moment zrovna přijel onen mladík. Bránu měl na dálkové ovládání. Jak se brána otevřela, tahle smečka vyběhla na ulici. Bohužel si pudlíka všimli. Mladík sice reagoval, ale psi ho vůbec neposlouchali. Co následovalo potom mi vždy zůstane v hlavě, jakoby se to stalo včera. Stará paní neměla šanci svého pejska zachránit. Po docela krátké době nebyla po dogách ani památka. Co se stalo netuším. Nicméně to byl obrázek toho, jak může dopadnout každý, kdo si taková plemena pořídí, nevychová je či není schopen je odvolat.
Plemeno je dnes asi nejvíc využíváno jako společník. Někdo s ním dokonce provozuje i lehčí psí sporty. Ovšem nejlépe je jí u svých pánů na gauči nebo v posteli. Není to pejsek zcela vhodný pro venkovní chov a rozhodně ne pro každého. Potřebuje hodně lásky, času, prostoru a mírnou avšak důslednou výchovu. Je třeba brát v potaz, že ačkoliv je většinou něžná, nechtěně může menší pejsky, děti či seniory zranit. Při hře si totiž svoji sílu neuvědomuje. A pokud na vás nečekaně dospělá doga skočí, budete mít opravdu co dělat. Jsou to v podstatě pořád takové malé děti. Dogy poměrně dost a hodně slintají. A je třeba s tím počítat. Vše budete mít o slinu lepší. Pochopitelně jako mnoho plemen má i německá doga své zdravotní problémy. Mezi asi nejčastější patří dysplazie kyčelních a loketních kloubů. Jako většině velkých plemen může její život zkomplikovat torze žaludku. Jedná se o přetočení žaludku a pokud nedojde k rychlému veterinárnímu zásahu, může zvíře zemřít. Velikost pejska s sebou nese i možné problémy se srdíčkem. Častý jev u německé dogy, které si všimnete na první pohled jsou jejich svěšená nebo jinak povolená víčka.
Doga patří mezi plemena, která žijí kratší dobu. Jejich průměrný věk se pohybuje mezi 6 až 8 lety. Pochopitelně i zde se najdou výjimky. Nicméně i za tuto krátkou dobu vám může doga přinést mnoho lásky a krásných zážitků. Pokud o tomto plemeni uvažujete, je určitě na místě oslovit chovatele, který vás provede životem dogy. Řekne vám vše co je potřeba a nač se připravit.
Zdroje:
https://www.hunderasse.de/deutsche-dogge/
https://www.edogs.de/magazin/hunderassen/deutsche-dogge/
https://www.britannica.com/animal/Great-Dane
https://www.thesprucepets.com/great-dane-dog-breed-profile-1117971
https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Dane
