Článek
Lidé mají o některých zvířatech poměrně zkreslené představy. Myslí si, že jsou pomalá, neohrabaná a že nemohou být člověku nebezpečná. Zvířata by se však neměla posuzovat dle toho, jak vypadají. Někdy se za pomalým pohybem či nenápadnou tlamou skrývá zvíře, které se umí dokonale bránit. Pojďme se nyní společně podívat na jedno velmi zajímavé zvíře z říše plazů.
Kajmanka dravá (Chelydra serpentina)
Tato velká sladkovodní želva patří do čeledi kajmankovití. Její domovinou je Severní Amerika, a to oblasti jihovýchodní Kanady ke Skalistým horám a po Nové Skotsko. Jejím oblíbeným stanovištěm jsou rybníky a mělká jezera. Tu a tam se objeví i v menším toku řek. Většinu času tráví pod vodou, kde si v klidu leží na dně. Občas svůj dlouhý krk natáhnou a dostanou tak svoji hlavu nad hladinu. Tam se v klidu nadechne a může si dál v klidu vegetovat pod vodou. I ona však tráví nějaký ten čas na souši.
Tento druh má velmi svalnaté tělo, a to zejména hlavu a hadovitý krk. Její krunýř je na horní části poměrně dost rýhovaný. Barva krunýře se pohybuje od světlejší hnědé, tmavě hnědé po černou. Velikost krunýře je běžná mezi 25 až 47 cm. Nicméně jsou jedinci, kterým může krunýř dosahovat až k 50 cm. Váha kajmanek se pohybuje mezi 4,5 až 16 kg. Samci jsou větší než samice a hmotnost starších samců se většinou pohybuje přes 10 kg. Kajmanky rostou celý život. U jednoho zaznamenaného jedince byla naměřena váha 34 kg.
Na konci svých svalnatých nohou má ovšem perfektní zbraně. Jsou to velmi ostré drápy, které jsou srovnatelně ostré jako drápy medvědů. Její čelist, které se říká zobák, se zdá být celkem nenápadná. Tento zobák je neskutečně ostrý a silný. Velmi snadno dokáže překousnout silný klacek nebo dokonce prokousnout lidskou ruku. Kdy už stiskne, není snadné se z jejího sevření vymanit. Nezkušeným se nedoporučuje s ní manipulovat, a to dokonce ani za krunýř. Díky svému velmi pružnému krku je schopna se otočit a zaútočit. Ve vodě většinou volí ústup a snaží se dostat do bezpečí. Na souši je však připravena se velmi agresivně bránit.
Obrovské drápy kajmanky dravé
Kajmanky dravé patří mezi všežravce. Na jejich jídelníčku najdeme značně pestrou kořist. Patří mezi ně různé druhy ryb, bezobratlí, žáby a mnoho dalších obojživelníků, ptáci, různé druhy plazů, menší savci, ale neopovrhnou ani mršinou. Jsou proto důležitou součástí přírody, neboť pomáhají s úklidem mrtvých zvířat. To ale není vše. Jejich strava je bohatá i na rostlinnou složku. Je spousta vodní vegetace, kterou spásají.
Většinou žijí samostatně. Pouze v době páření je možné pozorovat i více jedinců. Pokud si samice vybere vhodného samce a dojde k úspěšnému páření, musí samice najít vhodné místo mimo vodu, kam naklade svá vejce. Navíc je schopna si velmi dlouhou dobu uchovávat sperma a tím řídit, kdy budou vejce oplozena. Většinou se jako ideální místo hodí písčitá půda. K vyhrabání dokonalého hnízda využívá svých svalnatých nohou a ostrých drápů. Do hnízda pak začne klást vejce.
Zadní nohy používá k tomu, aby se vejce dostala přesně tam, kam mají. Vejce jsou velká okolo 2,5 cm a mají poměrně pružnou a kožovitou skořápku. Vejce v průběhu kladení zasypává pískem. Tím je udrží v požadované teplotě, která je vhodná k jejich inkubaci. Inkubace vajec trvá mezi 9 až 18 týdny a tato doba je závislá na teplotě. Pokud je teplota okolo 30°C, začnou se mláďata z vajec klubat v kratší době, a to okolo 63. dne. Pokud se teplota pohybuje okolo 20°C, klubou se mláďata mnohem později, a to až okolo 140. dne. Teplota také ovlivňuje to, zda se vyklubou spíše samice, či samci. Samci se klubou při středních teplotách. Samice jak při nízké, tak při vysoké teplotě.
Mláďata se po vyklubání snaží co nejdříve dostat do bezpečí vody. Bohužel jich mnoho padne za oběť jiným zvířatům. Takové volavky si na nich velmi rády pochutnají. Někdy padnou za oběť i jiným kajmankám. Pochutnají si na nich také kajmani nebo dravci jako je jestřáb či sova. Někdy si predátoři troufnou i na dospělého jedince. Takový medvěd, kojot či aligátor si s kajmankou poradí. Největší nebezpečí však hrozí jako vždy od člověka. Často jsou kajmanky loveny pro pochutinu známou jako „želví polévka“. Nicméně je třeba počítat s tím, že konzumace většího množství masa kajmanek může znamenat zdravotní potíže. Může za to především znečištěné prostředí, ve kterém kajmanka žije.
Zdroje:
https://animalia.bio/common-snapping-turtle
https://animaldiversity.org/accounts/Chelydra_serpentina/
https://www.inaturalist.org/taxa/39682-Chelydra-serpentina
https://nas.er.usgs.gov/queries/factsheet.aspx?speciesID=1225
https://en.wikipedia.org/wiki/Common_snapping_turtle
