Článek
Příroda byla, je a bude vždy záhadná a překvapivá. Občas nám připraví překvapení, které může být i příjemným zpestřením běžného dne. Když kolem vás proletí tvoreček, který připomíná tak úchvatné zvíře, jako je kolibřík, je den opravdu krásnější. Člověku to nedá a takového tvora bude s údivem sledovat. Nikdo se nemusí stydět, když při pohledu na dlouhozobku vyřkne „jéé, kolibřík“. V mnoha ohledech mají něco společného. Pojďme se podívat na tento krásný a zvláštní druh motýla, kterému se také říká „kolibřík motýlí“.
Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum)
Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, který se řadí mezi noční motýly, ale je aktivní spíše přes den a oproti jiným motýlům i přes největší polední vedra. Jejím hlavním specifikem je její styl poměrně dost rychlého letu, který může připomínat kolibříka. Dlouhozobka se vyskytuje téměř po celé Evropě, Turecku, v oblastech Portugalska, ale i v severní Africe a Asii. Na naše území většinou přilétá počátkem léta a zůstává do podzimu. Pak, stejně jako některé ptactvo, odlétá do teplých krajin.
Její nejběžnější potravou je nektar květů různých rostlin. Mezi ty nejoblíbenější patří například petúnie, plaménky, některé druhy chrp, bodláky, kakosty nebo třeba hvozdíky. Ke květu přilétne a díky velmi rychlému třepotání křídel zůstává téměř na místě a dlouhým sosáčkem může sát chutný nektar. Je to poměrně malý motýl, který má i s rozpětím křídel něco okolo 5 cm. Má dva páry křídel. Jedny jsou nenápadně šedohnědé, ale druhé mají krásnou oranžovou barvu. Na zadečku mají bílé a černé skvrny.
Dlouhozobka
Její životní cyklus je opravdu náročný. Z nakladených vajíček se zhruba po 4-6 dnech vyklubou housenky. Mají takovou celkem obyčejnou zelenou barvu. Jejich hřbet však pokrývají bílé tečky. Hlavní stravou housenek je mnoho druhů svízelů. Housenka se po nějakých 20 dnech zakuklí, stejně jako mnoho dalších housenek motýlů. Ještě před zakuklením se jí změní barva. Ze zelené housenky se stává housenka hnědá. Vytvoří si takzvaný kokon, do kterého se zakuklí. Když se z kokonu vylíhne dlouhozobka, musí vyčkat, než jí křídla zaschnou, aby byla schopna letu. Proto se také většinou líhnou přes poledne, kdy bývají nejvyšší teploty.
Za podobnost s kolibříkem může konvergentní evoluce. Díky ní vznikly naprosto nepříbuzné druhy, které však mohou mít podobné vlastnosti. U nás se vyskytují tři druhy.
- Dlouhozobka zimolézová, která má zelenou barvu, průsvitná křídla, která lemuje hnědá barva. Zadní část má červenohnědou barvu a konec zadečku je černobílý.
- Dlouhozobka svízelová, která je popsána v textu článku.
- Dlouhozobka chrastavcová, která se více podobá dlouhozobce zimolézové. Její tělo je spíše žlutozelené s červenooranžový zadečkem. Křídla jsou také průsvitná, ale lemuje je hnědá až červenohnědá barva.
Ať už uvidíte kterýkoliv zmiňovaný druh, určitě to bude krásná podívaná. Když budete v klidu a tiše pozorovat, můžete si krátce vychutnat její krásu. Dřív je bylo vidět málo, ale dnes jsou celkem hojně zastoupeny, a vidět je není až tak nesnadné. Pokud rádi fotíte, musíte být obratní. Zachytit je totiž není kvůli jejich rychlosti jednoduché.
Anketa
Zdroje:
https://www.mojeprirodnizahrada.cz/clanky/dlouhozobka-v-prirodni-zahrade
https://www.zelenadomacnost.com/blog/index.php/2022/08/16/motyl-dlouhozobka-svizelova/
https://www.ireceptar.cz/zvirata/dlouhozobky-motyli-kteri-saji-nektar-v-letu-jako-kolibrici.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dlouhozobka_sv%C3%ADzelov%C3%A1
