Článek
Život ve vzduchu musí být velmi zajímavý. Nechat se unášet větrem nebo padat střemhlav dolů. Lidé to mohou zažít při různých sportovních aktivitách, ale ptáci to zažívají dnes a denně. Pokud se tedy nejedná o druh nelétavý. Každé zvíře je nějakým rekordmanem. Ať už se jedná o velikost, váhu, agresivitu, počet útoků nebo usmrcení. My se nyní společně podíváme na jednoho takového rekordmana, který je největším dravcem světa.
Kondor andský (Vultur gryphus)
Patří k největším létajícím ptákům na naší planetě a zároveň je také jedním z největších dravců. Jeho domovinou, jak již jeho název napovídá, je Andské pohoří a pobřežní oblasti Jižní Ameriky, ale většinou pouze západní části. Kondor je v podstatě druhem supa. Jedná se o velkého dravce, který svojí váhou až 15 kg strčí do kapsy ostatní dravce. Zbarvení tohoto kondora je černé s bílými odznaky u kořene krku a dále také na křídlech. Hlava a krk jsou holé a zbarvené do červena. Odstín červené se pak mění dle toho, v jakém je pták rozpoložení. Temeno hlavy nabízí ještě pohled na takzvaný hřeben nebo korunku, která je zbarvena do tmavě červeného odstínu. Samci jsou větší než samice a běžné rozpětí křídel tohoto dravce je neuvěřitelných 3,3 metrů.
Kondor andský patří mezi mrchožrouty a lovit ho uvidíte pouze zřídka. Když už loví, zaměřuje se na zajíce a sviště. Často se z něj stává vykradač jiných hnízd, kde si pochutnává na vejcích. Někdy je možné ho vidět, že se začne krmit na ještě žijícím zvířeti, což není nikterak příjemné pozorovat. Je přizpůsobený k požírání mrtvých zvířat. Jeho zahnutý zobák mu umožňuje dokonale trhat hnijící maso. Svoji oběť začíná trhat a konzumovat od konečníku, kudy se k vnitřnostem dostane nejsnadněji.
Drápy na nohou nemá až tak ostré a jeho nohy jsou perfektně přizpůsobeny k chůzi po zemi. To využívá především v chození okolo mrtvého masa. Při krmení zdechlinou se většinou sejde hejno všech mrchožroutů. V takové skupině je třeba udržovat pořádek, a tak u nich panuje hierarchie. Nejdřív se krmí dominantní jedinci. U samců je dominance patrná právě zrudnutím jejich krku. S krmením nesmí otálet, protože brzy mrtvé tělo ucítí i jiní predátoři a mrchožrouti a krmení se pak může stát nebezpečným. Snaží se tedy pozřít vše, co stihnou. To s sebou ale nese nepříjemný problém. Jejich břicha jsou tak nacpaná, že mají mnohdy problém vzlétnout.
Tento druh dravce je specifický ve svém létání. Sice se máváním křídel musí do vzduchu dostat, ale poté využívá proudů vzduchu a větru k pouhému plachtění. Tím může v klidu pozorovat své okolí a to, co se děje pod ním. Takové kroužení je známé u mrchožroutů a díky nim se také často vědělo, že je pod nimi mrtvé tělo. Bylo pozorováno, že jsou takto schopni plachtit i půl hodiny, a to bez jediného mávnutí křídly. Příroda to skvěle zařídila. Proč by se tvor, který pouze čeká na mrtvé maso, musel více namáhat. Prostě si tak jednoduše plachtí a čeká na svoji příležitost. Zaznamenán byl však i jedinec, který bez mávání křídel plachtil neuvěřitelných pět hodin a uletěl tak 172 km.
Vzhledem k tomu, že se kondoři dožívají i 70 let, jejich pohlavní dospělost začíná až někdy mezi pátým a šestým rokem jejich života. Páření jako u mnoha jiných druhů doprovází rituál. Ptáci tančí a většinou na sebe syčí. Pářit se mohou v podstatě v průběhu celého roku. Snůšky jsou však pouze jednou za dva roky. Když není hojnost potravy, může to být i po delší době. Po úspěšném páření kladou samice vejce. Nikoli však do běžného hnízda, jak by se očekávalo, ale vyberou si skalní výklenek nebo římsku, kterou maximálně ohradí klacky či kamením. Hnízdí ve vysokých výškách. Vejce jsou tak chráněna před útokem jiných dravců či predátorů. V době hnízdění jsou velmi ostražití a bedlivě střeží okolí hnízda až do jednoho kilometru.
Na vejcích nesedí pouze samice, ale střídá se se svým partnerem. Střídavě se tak mohou v klidu nakrmit a odpočinout si. Ve snůšce bývá většinou pouze jedno vejce. Pokud by se s vejcem cokoliv stalo, je samice připravena snést vejce nové. Po zhruba 55 až 60 dnech se z vejce vyklube mládě. Má na sobě pouze drobné chmýří a je zcela závislé na rodičích. Rodiče ho krmí ze svého volete, a to až do věku přibližně šesti měsíců. Do té doby se chmýří mění v peří a mladý pták začne trénovat svá křídla. Většinou se snaží je roztahovat, aby zesílila. Okolo devíti měsíců pak samostatně vzlétnou a doprovází své rodiče v hledání potravy. S rodiči zůstávají až do další matčiny snůšky. V té době je odvržen a ponechán vlastnímu životu. Rodiče se musí starat o sebe a svého dalšího budoucího potomka.
Kondoři jsou vedeni na červeném seznamu IUCN jako zranitelný druh. Vzhledem k tomu, že se převážně živí mršinami, mohou sežrat zvířata otrávená nebo spolknout brok u zastřeleného zvířete, se kterým si jejich tělo neumí poradit. Často se také chytí do pastí, které jsou nastražené na jiná zvířata. Jejich úhlavním nepřítelem je především člověk, který svým chováním devastuje přírodu.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/animals/birds/facts/andean-condor
https://animalia.bio/andean-condor
https://www.stoplusjednicka.cz/plachtici-obr-kondor-andsky-vzneseny-pojidac-zdechlin
https://zoom.iprima.cz/priroda/nejdelsi-ptaci-let
https://en.wikipedia.org/wiki/Andean_condor
