Článek
Příroda je v mnoha ohledech kouzelná, ale také velmi zrádná. Je známo, že většina druhů, které ať už ke své obraně či k usmrcení kořisti používají jed, je také velmi pestře zbarveno. Ovšem některé druhy, které jsou barevně velmi atraktivní, nemusí být nutně jedovaté. Takovým případem je i velmi snadná záměna dvou hadů. Jeden z nich je vysoce jedovatý a druhý vůbec. Přitom stačí pouze zaměnit barvu. Pojďme se nyní společně podívat, o které hady se jedná. Kde nám hrozí nebezpečí a kde můžeme hada v klidu držet v ruce.
Korálovec arizonský (Micruroides euryxanthus)
Had patřící do čeledi korálovcovití. Je endemitem severozápadního Mexika a jihozápadu Spojených Států. Upřednostňuje suché oblasti plání. Jedná se o velmi atraktivně zbarveného hada. Po těle má třemi barvami rozdělený obdélníkovitý vzor. Tyto barvy se střídají v pořadí černá, bílá nebo nažloutlá a červená. Černé zbarvení začíná na hlavě. Jeho maximální délka je do 62 cm.
Tento had se pohybuje po zemi. Přes den většinou odpočívá někde dobře ukryt, ať už v malých norách či pod kameny. Vylézá se soumrakem a nejaktivnější je v noci. Někdy je možné ho zahlédnout i během dne, a to i při nepřízni počasí. Voda a déšť pro něj nejsou žádnou překážkou. Pokud na své noční cestě za potravou narazí na hada rodu slepan, velmi rád si na něm pochutná. Je to nejoblíbenější část jídelníčku korálovce. Mezi jeho další kořist patří hadi rodu tantilla. Uloví i menší druhy ještěrek jako je třeba známý scink.
Každý z druhů korálových hadů je vejcorodý, což znamená, že se malá háďata pomalu vyvíjí ve vejcích, která samice nosí ve svém těle. Před snůškou se snaží najít ideální místo, kde se z vajec mláďata vylíhnou. Mláďata tohoto hada jsou už po vylíhnutí dlouhá kolem 20 cm. Už od chvíle, kdy se podívají na světlo světa, jsou schopna se o sebe starat sama. Mnoho z nich však padne za oběť jiným živočichům. Jsou také schopna si sama vyhledat a ulovit kořist.
Jed tohoto druhu je extrémně silně neurotoxický, ale i přesto, že je tento jed velmi nebezpečný, nejsou známy žádné případy úmrtí. To však neznamená, že k tomu nikdy nedošlo. Tohoto hada by bylo velmi snadné zaměnit s jiným druhem, a to korálovkou sedlatou, kterou je možné i v naší republice chovat jako domácího terarijního mazlíčka.
Korálovka sedlatá sinalojská (Lampropeltis triangulum sinaloe)
Jedná se o druh užovkovitého nejedovatého hada, který je velmi podobný výše zmiňovanému druhu hada. Její přirozený výskyt je v oblastech západního Mexika, ale díky svému atraktivnímu vzhledu je rozšířena i do ostatních zemí po celém světě, kde je chována jako domácí mazlíček. Oproti korálovcům korálovka dorůstá až do 1,3 metrů. U tohoto hada je známo až 25 poddruhů, které rozlišuje nejen lokalita výskytu, ale také zbarvení.
A právě tento druh je téměř věrnou kopií jedovatého korálovce. Právě toto zbarvení mate predátory, kteří by snad chtěli korálovku lovit. Je to skvělá napodobovací technika pro přežití. I u tohoto hada je tělo rozdělováno barevnými pruhy a střídá se černá, bílá a červená. Hlava i u tohoto druhu je černá. Pro laika může být rozpoznání velmi těžké. Při bližším zkoumání však lze barevný vzorec rozlišit.
Ve volné přírodě se tito hadi zaměřují na lov a konzumaci menších savců, jiných hadů, ptáků a některých menších druhů ještěrek. Pokud má možnost ukořistit vejce jiného živočicha, i na něm si pochutná. Při chovu v teráriu jsou schopni se živit pouze hlodavci. Potrava se jim dává dle jejich velikosti. U mladých háďat se začíná na malých hlodavčích holátkách. S každým svlekem kůže had roste. Když je dostatečně velký na to přijmout myš, krmí je chovatelé právě tímto drobným hlodavcem. Většina z nich u myší zůstane. Některým dospělým jedincům je možné podat i menšího potkana.
Při chovu v zajetí je třeba jim zajistit dostatečně velké terárium. Ideální je alespoň částečně simulovat přirozené podmínky. Na dno terária se dává substrát, který obsahuje písek, kameny či kořeny pro možnost úkrytu a nádoba s vodou. Terárium se vytápí na 25°C až 30°C. Na noc se tepelné zdroje vypínájí, aby došlo k přirozenému poklesu teploty. Co se týče zimování hadů, není zcela nutné. Praktikují ho většinou pouze chovatelé, kteří chtějí hady rozmnožovat. I když se jedná o často chovaného hada, je třeba počítat s tím, že jsou to velmi rychle se pohybující zvířata a je nutné počítat i s občasným kousnutím, které není úplně příjemné.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/animals/reptiles/facts/eastern-coral-snake
https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/jeden-je-neskodny-druhy-smrtici-rozeznate-od-sebe-koralovce-koralovku-6
https://en.wikipedia.org/wiki/Micruroides
https://www.stoplusjednicka.cz/mistri-prevleku-nejlepsi-napodobitele-zvireci-rise