Článek
Klasický úklid, ohřátí jídla, nákup, pomoc s hygienou. Tak nějak si známá představovala náplň pracovnice v sociálních službách, když před lety nastupovala na tuto pozici v jedné nejmenované organizaci. Že to bude daleko pestřejší, ji tehdy nenapadlo.
Ze začátku měla jen problém každou činnost během dne zapisovat do sešitu, postačilo jí mít daný úkon na čtečce a v sešitu u klienta, dopisování do tabulek už šlo lehce mimo. A s její selektivní pamětí to bylo o to složitější. No dobrá, takže od znova, co že to dneska všechno dělala?
Tady proběhl úklid na 15 minut, odškrtnuto. Tady se nakupovalo, nákup byl větší. Náročné nakupování, které spočívá v návštěvě nedalekého řetězce, kde je hlava na hlavě, lidé šílí po slevách a s nasazením vlastního života ukořistila poslední možnou požadovanou položku na seznamu klienta. Vítězoslavně vložila danou věc do nákupního vozíku a vzhůru k pokladně. Tuhle část vyloženě nesnášela, vozík plný, musí použít několik záložek, aby oddělila jednotlivé nákupy, nezřídka zabere celý pás, a ještě stále vyndává zboží, zatímco pokladní má už část nákupu namarkovanou a čeká, kdy si namarkované zboží vloží zpět. Vždycky se pak modlila, aby to měla co nejdříve za sebou a nezdržovala ostatní lidi, stojící za ní a pohledem proklínající celý zastavěný pás s myšlenkou „panebože, to jsem se zase postavila ke správné pokladně“. Nákup uložen v taškách, vzhůru na příjezd ke klientům. Rychle si vytáhne pojízdný vozík, tašky uloží na jednotlivé poličky a jde rozvážet. Odevzdá, vyúčtuje, informuje, co bylo k dostání a co ne, nabídne možnost dokoupit toto příště, ačkoliv má klient zaveden nákup pouze na dnešní den. Nemělo by se to, ale pokud je to něco, co opravdu klient potřebuje, dokoupí mu to. Šťastný úsměv dotyčného, že to opravdu má, je jí velkou odměnou.
Za nejlepší činnost měla pomoc při úklidu. Ideální, když přijdete do bytu, kde je naskladněno XY věcí, které klient nepotřebuje, ale z nějakého důvodu je stále má u sebe. Pokud je ale nechce vyhodit, nedá se dostat k dalším oblastem, které je třeba poklidit. Ve většině případů se s klienty domluví, pod jejich dohledem věci přebere a nepotřebné dá stranou. Nezřídka pak vyhazuje třeba dva pytle nepotřebných věcí.
Napustí vodu, otře nábytek, aby neodpočíval kdesi pod vrstvou prachu a vzhůru na vysávání. Po vysávání už byt vypadá trochu lépe, ještě se vytře, důkladně se vyčistí koupelna a ejhle, na byt je hned lepší podívaná. Škoda, že to u některých klientů vydrží třeba jen týden. Někteří jsou čistotnější, že stačí jen přetřít, u jiných je to složitější, ale chápala, že to klienti vnímá jinak než ona. Navíc od toho si přece platí úklidovou službu, takže svým způsobem vždy předpokládá, že za dveřmi bytu může být docela dost velký nepořádek.
Svým způsobem je tu i zajištěno posilování svalů. Od zvedání těžkých nákupů až po opatrnou manipulaci s klienty s nervozitou, aby jim člověk neublížil špatným pohybem. Občas se stalo, že jí při nesprávném pohybu křuplo a po zbytek dne měla problém s pohybem. Na druhou stranu vidět, že člověk, kterého do koupelny doprovázela potřísněného od všeho možného, pomohla mu se osprchovat, omýt a otřít, se do postele, či do křesla vracel umytý a čistý. Vždycky jí to vykouzlilo úsměv na tváři. Miluje ty okamžiky, kdy je odvedená práce vidět.
Občas se stávalo, že při nedostatku personálu se zapojilo i vedení. Pro ni bylo poněkud legrační pozorovat, jak se vedoucí nestačila divit, co u klientů pracovnice dělá a jak dlouho to vlastně trvá. Představa, že ustlání postele, obléknutí, příprava jídla a umytí nádobí stihne pracovnice v sociálních službách během 5 minut, ji opravdu rozesmála. Někdy měla pocit, že vedoucí nemá úplně ponětí o tom, co podřízené pracovnice vlastně dělají. Na menší obhajobu vedoucích podotkla, že si zkusila i pracovní pozici vedoucí a vedoucí to jednoduché opravdu nemají.
Zdroj:
S dovolením své známé, její zkušenost
