Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Na pohled hebká, ve skutečnosti plná jedu. Tato housenka potrestá každého, kdo se jí dotkne

Foto: Judy Gallagher, CC-SA 2.0, wikimediacommons.org

Housenka Megalopyge opercularis patří mezi nejjedovatější housenky Severní Ameriky a jediný kontakt s jejími nenápadnými trny může vyvolat nesnesitelnou bolest, otok i vážnější zdravotní potíže.

Článek

Malý chlupatý chomáček, měkký, hebký, podivně roztomilý. Kdyby se pomalu neposouval po listu, člověk by si ho mohl splést s utrženým kouskem kožešiny, s chuchvalcem prachu nebo s miniaturní parukou, kterou někdo omylem položil na větev. Jenže právě v tom je největší zrada housenky Megalopyge opercularis. Patří mezi tvory, kteří nepotřebují ostré zuby, drápy ani výhrůžné barvy, aby byli nebezpeční. Její obrana je tichá, schovaná a o to záludnější.

Housenka Megalopyge opercularis

V angličtině se jí často říká „puss caterpillar“, tedy něco jako kočičí housenka. Jinde ji lidé znají pod názvem „asp“, hlavně v Texasu, kde s ní mají své zkušenosti zahradníci, rodiče i děti. Dospělý motýl se nazývá southern flannel moth, tedy flanelová noční můra. Už samotný název trochu napovídá, že se kolem tohoto druhu pořád točí hebkost, chlupatost a zdání něčeho neškodného. Jenže larva tohoto motýla je považována za jednu z nejbolestivěji bodajících housenek Severní Ameriky. A kdo se jí dotkne holou rukou, většinou si to zapamatuje na celý život.

Megalopyge opercularis žije hlavně na jihu a jihovýchodě Spojených států, objevuje se ale i směrem dál na východ a západ podle vhodných podmínek. Často ji lidé najdou na dubech, jilmech, citrusovnících, růžích, pekanech nebo jiných stromech a keřích. Nečíhá tam ale jako predátor a neútočí. Nepohybuje se rychle, jen sedí na listu, živí se a spoléhá na to, že kdo ji jednou okusí nebo neopatrně zmáčkne, příště už to neudělá.

Její vzhled je přitom opravdu matoucí. Tělo housenky je překryté hustými chlupy, které mohou mít barvu od světle béžové přes šedou, rezavou až po tmavě hnědou. Někdy vypadá jako malý nadýchaný toust, jindy jako zrzavý chomáček zvířecí srsti. U některých jedinců se chlupy stáčejí dozadu tak, že housenka připomíná drobnou paruku. Není divu, že láká pozornost. Dítě by se jí mohlo chtít dotknout. Dospělý si ji chce možná jen odhrnout z rukávu nebo sundat z lavičky. A právě ten krátký dotek může stačit k tomu, aby člověk pocítil obrovskou bolest.

Pod hebkou vrstvou chlupů se totiž ukrývají jedové trny. Nejsou vidět na první pohled, a to je celé kouzlo i nebezpečí této housenky. Chlupy samotné působí jako maskování, jako měkká záclona, za kterou se skrývá skutečná zbraň. Trny jsou duté a u jejich začátku se nachází jedová žláza. Když se člověk housenky dotkne, trny se mohou zlomit a zůstat zapíchnuté v kůži. Jed se pak dostane do rány a bolest nastupuje rychle, někdy okamžitě, jindy během několika minut.

Lidé, kteří bodnutí zažili, často popisují bolest jako pálivou, ostrou, tepající a překvapivě silnou vzhledem k velikosti tvora, který ji způsobil. To bývá na celém setkání nejděsivější. Člověk nečeká, že něco tak malého a na pohled něžného dokáže vyvolat takovou reakci. Bolest se může šířit dál od místa kontaktu. Když se housenka dotkne ruky, bolest může vystřelovat směrem k rameni nebo do podpaží. Kůže zarudne, oteče, může se objevit vyrážka nebo drobné krvavě zbarvené skvrny. U citlivějších lidí se přidává nevolnost, bolest hlavy, zvracení, zvětšení uzlin, slabost, a ve vzácnějších případech i vážnější celková reakce.

Na téhle housence je zvláštní, že není agresivní. Není to živočich, který by člověka pronásledoval nebo aktivně bodal. Vlastně se jen brání. Problém je v tom, že její obrana se spustí i ve chvíli, kdy ji člověk omylem přitiskne rukou, opře se o větev, na které sedí, nebo ji setře z oblečení. Neúmyslný dotek je pro ni pořád dotek. A její tělo nerozlišuje, jestli ji chtěl někdo sežrat, nebo si jen nevšiml chlupatého chomáčku na zábradlí. V přírodě to dává smysl. Housenky jsou obecně velmi zranitelné. Jsou pomalé, měkké a plné živin. Pro ptáky, ještěrky nebo jiné predátory představují snadnou potravu. Některé se chrání tím, že splývají s okolím. Jiné mají výrazné varovné barvy. Další napodobují hadí hlavu, trus ptáků nebo suché listy. Megalopyge opercularis vsadila na jinou cestu. Vypadá lákavě a neškodně, ale pod povrchem nosí výbavu, která dokáže odradit i zvědavého predátora. Je to obrana postavená na zkušenosti. Jednou a dost.

Dospělá můra už tak nebezpečná není. Je také chlupatá, jemná a docela nenápadná, s měkkým vzhledem, který připomíná malého plyšového nočního motýlka. Má křídla v odstínech žluté, oranžové nebo krémové a celé tělo působí sametově. Jenže nejznámější není dospělec. Slávu, nebo spíš špatnou pověst, získala právě housenka. Právě ona je důvodem, proč se v amerických státech při výskytu těchto housenek objevují varování, zvlášť na podzim, kdy bývají vidět častěji.

Riziko se týká hlavně lidí, kteří tráví čas venku. Zahradníci, děti, pejskaři, lidé sedící pod stromy, pracovníci v parcích nebo majitelé domů se zahradami. Housenka může spadnout ze stromu, být na lavičce, na plotě, na kmeni nebo mezi listy. Nebezpečná je hlavně pro děti. Děti nevidí jedové trny. Vidí jen roztomilý chlupatý chomáček. A dospělý často zareaguje pozdě, protože instinktivně nečeká, že by takové zvíře mohlo být problém. Po bodnutí se doporučuje hlavně odstranit z kůže zbytky trnů. Často se zmiňuje použití lepicí pásky, která může pomoci vytáhnout drobné ulomené trny z povrchu kůže. Místo je vhodné omýt, chladit a sledovat reakci. Při silné bolesti, rozsáhlém otoku, potížích s dýcháním, závrati, zvracení nebo celkové slabosti je na místě vyhledat lékařskou pomoc. Není dobré bolest podceňovat jen proto, že původcem je malá housenka. U tohoto druhu právě velikost klame nejvíc.

Když se na ni člověk podívá z jiného úhlu, je vlastně krásná. Je to malý tvor, který by se v lese ztratil mezi listy. Pro člověka z toho plyne jednoduché pravidlo. Na neznámé housenky se dívat, ale nesahat. Zvlášť pokud jsou nápadně chlupaté, hebké nebo podivně lákavé. V přírodě totiž často platí, že právě to, co nás nejvíc svádí k doteku, může být připravené nás velmi rychle poučit.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/animals/article/toupee-caterpillar-venomous-animal-weird-insect

https://www.southernliving.com/garden/pests/southern-flannel-moth-caterpillar

https://citybugs.tamu.edu/factsheets/biting-stinging/others/ent-3010/

https://naturespoisons.com/2014/06/17/puss-moth-caterpillar-its-cute-furry-and-venomous/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz