Článek
Pohled na predátory vždy nabízí neuvěřitelnou podívanou. Je zcela jedno, zda se jedná o medvědy, vlky či kočkovité šelmy. Ti, co loví solitérně, spoléhají pouze na své dovednosti a taktiku lovu. Jejich šance se ale ne vždy promění v úspěch. Když však predátoři loví ve skupině, mají mnohem větší šanci. Někteří z nich si postupem času zdokonalili taktiku lovu, která je až dechberoucí. Pojďme se opět společně podívat na nejobávanější lovce, které je při lovu fascinující pozorovat.
Lev (Panthera leo)
Tato kočkovitá šelma patří do rodu Panthera, kam mimo jiné patří i levhart či tygr. Tygr této skupině vévodí a je největší kočkovitou šelmou. Hned za ním je v pořadí právě zmiňovaný lev. Pochází jak z Afriky, tak Asie. Africký lev je rozšířen po celé subsaharské oblasti Afriky. Vyhledává savany, nekonečné travnaté pláně, oblasti okolo řek a spíše řidší lesy či křoví. Do hustě zalesněné oblasti se nestahuje, neboť to pro něj není strategické místo pro lov. Lvi pocházející z Asie se pohybují pouze v oblasti národního parku Gir v západní části Indie. Preferují suché oblasti savanových a křovinatých lesů.
Jedná se o velmi svalnaté, silné a mohutné zvíře. Jejich průměrná kohoutková výška se pohybuje okolo jednoho metru. Průměrná délka se pohybuje od 1,5 do 2,5 metru. U lvů je samec vždy mnohem větší a mohutnější než samice. I u těchto zvířat se může nalézt výjimka, kdy bude kočkovitá šelma mnohem vyšší či delší. Váha se může lišit dle toho, v jaké oblasti se lvi nacházejí nebo dle úspěšnosti při lovu a dostatku potravy. Nicméně u samic se může pohybovat od 110 do 144 kg, u samců pak od 160 do 225 kg.
Je pro něj typická zaoblená a poměrně široká hlava. U samců pak mnohem širší než u samic. Typické zbarvení pro lvy je od zlatohnědé, červené a tmavě hnědé až po stříbřitě šedou. Spodní části těla jsou vždy o něco světlejší. Na konci ocasu má každý lev chomáč chlupů. U samců je mnohem větší a dominuje u nich také jejich hříva, díky které jsou snadno rozpoznatelní od samic. Jejich končetiny jsou velmi svalnaté a ukončené mohutnými tlapami. Drápy lvů jsou zatahovatelné a jsou jejich nejdůležitější zbraní společně s jejich velkými zuby.
Lvi patří ke kočkovitým šelmám, které mají nejsilnější sociální pouta. Většinou žijí ve velkých smečkách, kterým zpravidla šéfuje samice. Samci z větší části slouží pouze k ochraně smečky a jako otcové budoucí generace. Skupiny lvů tvoří z větší části samice. Jejich mláďata ve smečce zůstávají a celou smečku doplňují jeden nebo více samců. V některých smečkách je ale pouze jeden samec. Někdy můžeme pozorovat smečky, kde samec zcela chybí, stejně jako mládenecké spolky, kde nejsou samice. Mladí samci, kteří se narodili samicím ve smečce, jsou dospělým samcem tolerováni pouze do doby, než začnou být natolik dospělí, že by hrozilo páření s nějakou samicí ve smečce. V takovém případě je dospělým samcem velmi krutě ze smečky vyhnán. Je to dobře, protože by mohlo dojít k tomu, že by se syn pářil s vlastní matkou nebo sestrou. Čím větší počet členů smečka má, tím pochopitelně vzniká větší spotřeba masa. Při vyšším počtu členů smečky je ale větší pravděpodobnost úspěšného lovu.
Lvi jsou dokonalí vrcholoví predátoři specializující se na lov. Jejich jídelníček je velmi pestrý a hlavní součást tvoří pakoně, buvoli, zebry, oryx jihoafrický, žirafy nebo třeba prase bradavičnaté. Nepohrdnou však ani mršinami zvířat. Často zabíjí jiné predátory, a to i jiné lvy, ale většinou je nekonzumují. Jejich strategie lovu je naprosto fascinující, a to hlavně co se komunikace a spolupráce při lovu týče. Když si smečka vybírá svoji oběť, už předem se domlouvají, kdo na jaké pozici bude a kdo bude ten hlavní, který útok ukončí. Když si vyberou, pevně se na jedno konkrétní zvíře zaměří.
Často je to zvíře, které je staré, nemocné či jinak hendikepované. Nejdůležitější fáze je oddělit takové zvíře od zbytku skupiny. To pak ženou co nejdál. Když jedna samice nemůže, okamžitě je připravená další, která ji nahradí, a tak to pokračuje, dokud ta, která má provést smrtící konec, nepřebere iniciativu. Poté se snaží na zvíře skočit a svojí silou a nárazem strhnout k zemi. Když se povede, okamžitě se ze zad přesouvá na krk či tlamu zvířete. To buď kousne do hrdla či do své tlamy chytne jeho čumák a tím ho udusí. Následně přiběhnou další členové smečky a zvíře svými těly znehybní. Po chvilce je konec a smečka může začít hodovat. Ovšem pozor, pokud je ve smečce dospělý samec, útoku se většinou neúčastní. Stojí opodál, dohlíží a čeká, až samice udělají špinavou práci. Paradoxně pak přijde a krmí se jako první. Ve smečce panuje jasně daná hierarchie.
Na velké kořisti mohou hodovat i několik dní. Lev má velmi ostrý jazyk, kterým do čista olíže maso od kosti. Kdo má doma kočku, ví, jakou sílu a hrubost má jejich maličký jazyk. Když vezmeme v potaz velikost jazyka lva, tak je jasné, jak drsný musí být ten jejich. Někdy kořist odtáhnou o kus dál pod stromy, kde pak sami odpočívají. Někdy však nemají čas a musí kořist likvidovat na místě zabití. V okolí totiž nejsou sami a hrozí jim, že je poctí návštěvou skupina hyen. Ty jsou schopné, pokud je jich hodně, smečku lvů od kořisti doslova vyhnat. Lvi pak mají smůlu, neboť po hyenách nezbyde vůbec nic.
Při svých útocích musí dávat velký pozor, aby nikdo z nich nepřišel k úrazu. To většinou znamená, že nejsou dál schopni lovit. Někdy jsou ve smečce tolerováni, ale bohužel se většinou takovým stává, že nejsou schopni dlouho smečku doprovázet a držet jejich tempo. Taková zvířata pak zaostávají, a nakonec umírají o samotě. Je to kruté, ale je to příroda. Když nejsi v pořádku, nemůžeš lovit a chodit, zemřeš. Smečka se často přesouvá a je schopna ujít velké množství kilometrů. To však zvládne pouze zdravé zvíře, které je v kondici.
V době páření, které nemá určené období, se může samice pářit s jedním nebo s více samci. Po úspěšném páření je samice březí v průměru okolo 110 dnů. Těsně před porodem odchází do předem vybraného doupěte, které si buď sama připraví nebo využije starší po jiném zvířeti, pokud se v dosahu takové vyskytuje. Tam přivede na svět jedno až čtyři koťata. Koťata se stejně jako u jiných kočkovitých šelem rodí slepá a jsou zcela závislá na matce. V této době samice chodí na lov zcela sama. Mláďata jsou schopná chodit okolo tří týdnů věku. Jejich matka to má v tomto období velmi náročné. Často musí koťata přenášet a měnit doupata. Všude čeká nepřítel, který by si na jejích koťatech rád pochutnal. Společně s matkou se ke své smečce připojují někdy okolo šesti až osmi týdnů věku. Většina samic ve smečce mláďata přijme bez větších problémů. U samců se to liší kus od kusu. Někteří jsou tolerantní a nechají po sobě mláďata skákat. Jiní je ve své blízkosti nesnesou a jsou vůči nim až agresivní.
Největší nebezpečí pro mláďata přináší jiní dospělí samci. V případě, že se stane, že dva samci bojují o smečku a vyhraje samec nový, povraždí všechna mláďata ve smečce. Bohužel je to tvrdá daň za to, že přinese ochranu smečce. Chce do ní pochopitelně vnést své geny. Mláďata také často umírají kvůli zraněním, kdy nejsou schopna smečku následovat nebo také kvůli nemocem. Mláďata dokáží zabít i klíšťata, pokud jich má na sobě opravdu mnoho. Jen opravdu zdravá a silná mláďata mají šanci se v životě probojovat až do dospělého věku.
Lvi jsou bezkonkurenčně jedni z nejlepších a nejsilnějších predátorů naší planety.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/african-lion
https://www.priroda.cz/clanek/dokazou-lvi-neco-ulovit-nebo-na-vse-posilaji-samice/
https://lionalert.org/african-lions/
https://www.britannica.com/animal/lion
https://en.wikipedia.org/wiki/Lion
