Článek
Neměl by se stát o poctivé pracující postarat lépe? Takový jiný obyvatel, který ani nepracuje, se mnohdy dostane na takové částky podpory, že pracovat ani nemusí. Proč to stát nevymyslí jinak?
Nedávno mi kamarádka Jarka povyprávěla příběh, jak přišla o práci a že se musela přihlásit na pracovní úřad, než najde nějaké zaměstnání. V zaměstnání ale udělala velkou chybu a přistoupila na podmínky, které ji značně znevýhodnily, ale její šéf z toho těžil. Někdy se nevyplatí pomáhat a myslet na druhé. Většinou se to otočí proti člověku samému. V zaměstnání pracovala na směny a mnoho času i z domova, což pochopitelně placené neměla. Šéf s brekem, že se mu nevyplatí dávat všechno oficiálně, přišel s tím, že jí bude část peněz dávat ofiko a část bokem. Toto se děje poměrně často a už o tom slyšela, tak se nebránila.
Jenže po několika letech se k ní otočil zády, a to kvůli staffingu, který na Jarce prováděla jedna zaměstnankyně. U staffingu se jedná o šikanu od podřízeného na vedoucího pracovníka, za účelem se ho zbavit nebo ho poškodit tak, že bude odejit. Nakonec Jarku tedy šéf donutil odejít na dohodu. Jarka se tedy šla správně nahlásit na pracovní úřad a požádat o podporu, než si najde jiné zaměstnání. Když viděla své potvrzení o zaměstnání, všechno jí došlo. Jakou chybu udělala, když přistoupila na to, že nebude mít vše oficiálně. I tak ale měla takovou normální mzdu.
Poctivě pracovala a měla čistý měsíční příjem okolo pětadvaceti tisíc čistého. Podpora jí byla přiznaná něco okolo dvanácti tisíc korun. Někdo by mohl říct, že jsou to pěkné peníze. A v podstatě jsou, ale to nestačí, aby člověk i na přechodnou dobu vyžil. Když nemá možnost si spořit, jak každý chytře doporučuje, a nemá rezervu, tak nemá šanci. Při podpoře si totiž člověk nesmí nic přivydělávat. Úplně nechápu proč?? Proč by člověk, který poctivě pracoval a najednou se ocitne na pracovním úřadě, si nemohl k podpoře alespoň na tu přechodnou dobu něco přivydělat, než najde normální zaměstnání? Když je snaha člověka pracovat, tak proč by to jít nemohlo? Jsou tací, kteří na dávkách a podporách dostanou tolik, že nemusí hnout brvou.
Chápu, že nejde plošně navyšovat částky podpor, ale proč neudělat nějaké výjimky, které když splní určité podmínky, nebudou mít alespoň na přechodnou dobu podporu vyšší, aby jim to pokrylo náklady na žití. Jak mají vyžít s penězi, které jsou o polovinu nižší, když si nemohou přivydělat? Kdyby takovým lidem stát dovolil přivydělat si alespoň na tři měsíce do částky své původní čisté mzdy, tak by to určitě pomohlo. Během té doby už si většina lidí zaměstnání najde. Někdo by si měl jít zkusit s takovou částkou vyžít. Zaplatit bydlení, které z toho mnohdy ani nezaplatí a z něčeho platit jídlo a další potřebné věci. Ano existuje mnoho dávek, o které by si člověk mohl zažádat, ale proč nejsou nabídnuty hned? Vždyť to je taková byrokracie, že než něco vyřídíte, tak stejně nemáte co jíst.
Bylo mi za kamarádku smutno, protože vždy poctivě pracovala. Vláda někdy řeší věci, které až tak podstatné nejsou a dohadují se nad nimi několik měsíců. Místo toho, aby se řešily opravdové problémy občanů. Vždyť by to byla pomoc i pro stát. Když by se zaměřil na ty, co podpor zneužívají, hned by se ušetřilo a mohlo použít pro lidi, kteří se pouze dostali na nějaký čas do potíží a hledají nové zaměstnání. Naštěstí Jarka práci našla celkem rychle, ale po celou tu dobu to byl velký boj. Někdo ale může zaměstnání hledat déle a pokud neměl opravdu značně vysokou mzdu, tak prostě s podporou živoří.
