Článek
Co může být větší pastvou pro lidské oko než nádherně barevná zvířata. Běžná žába většinou nikoho moc nenadchne. Ropucha může někomu připadat svým vzhledem až odpudivá. O dalších žabkách řekneme, že jsou pěkné, ale když uvidíme pralesničku, neboli šípovou žábu, rozhodně řekneme „nádhera“. Mnoho nadšenců je chová v teráriích, a mohou tak tyto nádherné tvory pozorovat.
Pralesničky (Dendrobatidae)
Můžeme je znát také pod názvem šípové žáby či dendrobatky. Jsou to malé pestré žabičky a některé druhy jsou dokonce velmi jedovaté. Asi největší spojitost si člověk vybaví s domorodci, kteří si jedovatým sekretem žab potírali šípy a šipky. Ty pak používali k lovu zvěře a dokonce i jaguárů.
Hlavní domovinou pralesniček jsou tropické pralesy Jižní a Střední Ameriky. Některé si vybírají ke svému životu koruny stromů, jiné využívají travní porost. Díky polštářkům na konci prstů předních nohou, které slouží jako přísavky, se snadno udrží i na listech. Většina pralesniček dorůstá délky 1,5-2 cm. Někdy se však stane, že se najde jedinec, který může dosáhnout i něco okolo 5 cm. Většina druhů není pro člověka nějak zvlášť nebezpečná, ale existují dva druhy, které jsou nebezpečné i pro člověka.
První z nich je nádherně žlutě zbarvená pralesnička strašná a žlutě zbarvená pralesnička dvoubarvá, která má černé nohy. Pralesnička strašná disponuje jedem známým pod názvem batrachotoxin a má ho v sobě tolik, že by dokázala zabít i desítku dospělých lidí. Většina jejich výskytu je v západní Kolumbii, kde jejich jed využívají místní domorodci z kmene Embera. Svoji jedovatost získávají z přirozené potravy, kterou tvoří mravenci, termiti, pavouci a různí brouci. Většina pralesniček chovaných v teráriích svoji jedovatost ztrácí.
Některé z druhů jsou známé tím, že se o své potomky starají velmi vzorně. Když se samečkům podaří po dlouhém namlouvání samičku oplodnit, samice vypustí desítky vajec na pečlivě vybrané listy. Vajíčka jsou uzavřena v pouzdru, které má želatinovou konzistenci. Během následujících 14 dnů sameček několikrát vajíčka kontroluje, a to většinou až do okamžiku, kdy se z vajíček vyklubou pulci. Pulci se pak snaží dostat na záda svého otce, který je přenese na vhodnější místo, kde se mohou dále vyvíjet. Za další tři měsíce je vývoj ukončen a z pulce se stane žabka.
Pokud se rozhodnete pro chov pralesniček, určitě si najděte chovatele, který má bohaté zkušenosti a dobře vám poradí. Je třeba jim vytvořit co nejpřirozenější podmínky. Jedině pak je radost je pozorovat a těšit se z jejich nádherných barev. Když se podaří, můžete si užívat nejen jejich krásu, ale také jejich úžasně zvláštní a příjemný hlasový repertoár.
Zdroje:
https://www.stoplusjednicka.cz/krasa-pralesnicek-jedovate-pestre-barvy-nejdrobnejsich-obojzivelniku
https://www.nationalgeographic.com/animals/amphibians/facts/poison-dart-frogs-1
https://en.wikipedia.org/wiki/Phyllobates
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dka_stra%C5%A1n%C3%A1
