Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Pralesničky: Jsou malé, překrásné a některé extrémně jedovaté. Jejich jed byl využíván i domorodci

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Příroda vybavila některé živočichy překrásnou škálou barev. U některých je však barva znakem jedovatosti. Mezi takové patří pralesničky, jejichž jed je jedním z nejúčinnějších jedů světa.

Článek

Co může být větší pastvou pro lidské oko než nádherně barevná zvířata. Běžná žába většinou nikoho moc nenadchne. Ropucha může někomu připadat svým vzhledem až odpudivá. O dalších žabkách řekneme, že jsou pěkné, ale když uvidíme pralesničku, neboli šípovou žábu, rozhodně řekneme „nádhera“. Mnoho nadšenců je chová v teráriích, a mohou tak tyto nádherné tvory pozorovat.

Pralesničky (Dendrobatidae)

Můžeme je znát také pod názvem šípové žáby či dendrobatky. Jsou to malé pestré žabičky a některé druhy jsou dokonce velmi jedovaté. Asi největší spojitost si člověk vybaví s domorodci, kteří si jedovatým sekretem žab potírali šípy a šipky. Ty pak používali k lovu zvěře a dokonce i jaguárů.

Hlavní domovinou pralesniček jsou tropické pralesy Jižní a Střední Ameriky. Některé si vybírají ke svému životu koruny stromů, jiné využívají travní porost. Díky polštářkům na konci prstů předních nohou, které slouží jako přísavky, se snadno udrží i na listech. Většina pralesniček dorůstá délky 1,5-2 cm. Někdy se však stane, že se najde jedinec, který může dosáhnout i něco okolo 5 cm. Většina druhů není pro člověka nějak zvlášť nebezpečná, ale existují dva druhy, které jsou nebezpečné i pro člověka.

První z nich je nádherně žlutě zbarvená pralesnička strašná a žlutě zbarvená pralesnička dvoubarvá, která má černé nohy. Pralesnička strašná disponuje jedem známým pod názvem batrachotoxin a má ho v sobě tolik, že by dokázala zabít i desítku dospělých lidí. Většina jejich výskytu je v západní Kolumbii, kde jejich jed využívají místní domorodci z kmene Embera. Svoji jedovatost získávají z přirozené potravy, kterou tvoří mravenci, termiti, pavouci a různí brouci. Většina pralesniček chovaných v teráriích svoji jedovatost ztrácí.

Některé z druhů jsou známé tím, že se o své potomky starají velmi vzorně. Když se samečkům podaří po dlouhém namlouvání samičku oplodnit, samice vypustí desítky vajec na pečlivě vybrané listy. Vajíčka jsou uzavřena v pouzdru, které má želatinovou konzistenci. Během následujících 14 dnů sameček několikrát vajíčka kontroluje, a to většinou až do okamžiku, kdy se z vajíček vyklubou pulci. Pulci se pak snaží dostat na záda svého otce, který je přenese na vhodnější místo, kde se mohou dále vyvíjet. Za další tři měsíce je vývoj ukončen a z pulce se stane žabka.

Pokud se rozhodnete pro chov pralesniček, určitě si najděte chovatele, který má bohaté zkušenosti a dobře vám poradí. Je třeba jim vytvořit co nejpřirozenější podmínky. Jedině pak je radost je pozorovat a těšit se z jejich nádherných barev. Když se podaří, můžete si užívat nejen jejich krásu, ale také jejich úžasně zvláštní a příjemný hlasový repertoár.

Zdroje:

https://www.stoplusjednicka.cz/krasa-pralesnicek-jedovate-pestre-barvy-nejdrobnejsich-obojzivelniku

https://www.nationalgeographic.com/animals/amphibians/facts/poison-dart-frogs-1

https://en.wikipedia.org/wiki/Phyllobates

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dka_stra%C5%A1n%C3%A1

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz