Článek
Příroda je tak okouzlující, a i když dokáže být někdy nesmírně krutá, její rozmanitost i tuto krutost vytlačí. Na světě existuje tolik zvláštních druhů tvorů. Někteří jsou roztomilí a hezcí, jiní nebezpeční nebo třeba nahánějící strach a hrůzu. Do jiných bychom neřekli, že mohou být docela krutí. Nicméně příroda vždy ví, proč a jaké zvíře vytvořila. Pojďme se nyní společně podívat na tvora, který je velmi zajímavý a jeden druh nalezneme i v našich končinách.
Kudlanky (Mantodea)
Tento šestinohý hmyz patřící do řádu kudlanky čítá zhruba 2500 druhů, které se člení do více jak 400 druhů v několika různých čeledích. Což je opravdu velmi široký záběr. Domovinou většiny druhů jsou tropické oblasti, dále pak subtropické oblasti a mírný podnebný pás. Vyskytují se téměř po celém světě, kde se tyto oblasti nacházejí. Výjimkou není ani Evropa a u jednoho druhu dokonce i naše země. Její příbuzní jsou třeba švábi nebo termiti, což by asi nikdo neřekl, vzhledem k odlišnému vzhledu. Její předkové se na planetě vyskytovali už v období jury.
Kudlanky jsou opravdu druhově velmi rozmanité. Mohou mít různá zbarvení či velikost. Takovou nejmenší kudlankou je druh známý jako Bolbe pygmaea, která dorůstá pouhého jednoho centimetru. Na prstě by ji člověk snadno přehlédl. Jiné druhy dorůstají i 20 centimetrů. Takové už jen tak nepřehlédneme. Každý druh je něčím zajímavý, ale mnohé mají společné.
Nejmenší kudlanka měří pouhý 1 cm
Charakteristický je pro kudlanky tvar jejich hlavy. Hlava je trojúhelníkového tvaru a některé druhy s ní dokáží otáčet o neuvěřitelných 180°. Z hlavy jí ční pár tykadel a na hlavě nalezneme také její větší, vypouklé složené oči a další tři malé jednoduché oči. Hrudník kudlanky se skládá ze tří segmentů. První segment se nazývá prothorax a je nejblíže hlavě. Tento první segment nese první pár končetin. Další v pořadí, tedy střední segment, je pojmenován mesothorax a nese další pár nohou a u některých druhů hmyzu také přední křídla. Poslední, třetí segment, se nazývá metathorax a nese poslední pár nohou a u okřídleného hmyzu také zadní křídla. U většiny druhů kudlanek je první segment mnohem delší než u druhů z rodu Mantoida.
Na kudlankách jsou zajímavé jejich nohy, které jsou poměrně dlouhé a na jejich konci je nejen osten, který pomáhá při lovu, ale jsou na ní také krátké ostny, které napomáhají v udržení kořisti. Mají také velmi dobře vyvinutý zrak. Díky svým složeným i jednoduchým očím jsou schopné velmi dobře zaznamenat pohyb své kořisti, rozpoznat intenzitu světla a orientovat se v prostoru. Binokulární vidění je v hmyzí říši spíše ojedinělé. Kudlanky slyší frekvence vyšší než 20 kHz, což jsou ultrazvukové zvuky, které jsou na horní hranici slyšitelnosti člověkem. Mezi další používané smysly patří čich, který využívají pro zachycení feromonů v době páření a také hmat, pro který využívají svá tykadla a nohy.
Kudlanky patří mezi hmyzí dravce. Menší druhy se specializují na lov drobných členovců. Větší druhy pak nemají problém do svého jídelníčku zařadit i některé druhy ještěrek, ryby, obojživelníky, a dokonce i překrásné kolibříky. Jejich strategie lovu je pro ně charakteristická. Snaží se splynout se svým okolím a po většinu času nehybně čekají, až se k nim oběť přiblíží. Občas napodobují hýbající se větvičku a kývajícím a velmi pomalým pohybem se pomalu přibližují, dokud nepřijde jejich okamžik. V tu chvilku vystřelí své přední končetiny a kořist polapí do svých spárů. Pak použijí svá kusadla a ústa připomínající spíše zobák. Některé druhy, které jsou mimochodem velmi překrásné, napodobují krásný květ rostliny. Hmyz si tedy myslí, že v rostlině najde pyl, ale najde u něj pouze smrt.
Všechny kudlanky, až na jeden druh, kterým je Brunneria borealis, se rozmnožují pohlavně. U tohoto jediného druhu dochází k partenogenezi, což znamená, že k oplodnění není třeba samce. U tohoto rozmnožování se pak většinou líhne pouze jedno pohlaví. Páření kudlanek je doslova hazardem a bojem o život. V momentě, kdy samec najde samici a páří se, většinou už během kopulace samice samce usmrtí. Jako první mu většinou ukousne hlavu. Mluví se o tom, že když samice samce při kopulaci usmrtí, kopulaci tím prodlouží a tím pádem je pak oplodněno mnohem více vajíček. K usmrcení nedojde v každém případě, ale je jich většina. Někdy samečka zabije až po páření. Méně šancí mají samci, kteří se páří s hladovou samicí. Samec pak takové samici zajistí dostatek živin a ona nemusí dále hladovět. Takovému počinu, jakým je usmrcení při páření, se říká sexuální kanibalismus.
Samice po oplodnění vyhledává vhodné místo, které bude pro její vajíčka bezpečné. Vytvoří ootéku, což je lepivá hmota, která postupně tuhne a vajíčka jsou tak chráněna. Po vylíhnutí jsou nymfy malé a čeká je několik svleků, než dospějí. Kudlanka, jak roste, tak se svléká, stejně jako třeba hadi. U každého druhu je počet svleků jiný, ale většinou se pohybuje okolo pěti až deseti. Když dojde na poslední svlek, stává se z nymfy dospělec, u kterého se již objevují křídla. Může tak létat a hledat si partnera, se kterým se spáří.
V naší zemi se můžeme setkat s krásnou kudlankou nábožnou. Rozhodně jsou kudlanky vhodným objektem pro pozorování. Odchovy v teráriích jsou velmi složité a je třeba se vždy snažit vytvořit jim vhodné podmínky. U některých druhů se to kvůli jejich náročnosti nepovede nikdy.
Zdroje:
https://www.stoplusjednicka.cz/lvi-rise-hmyzu-zabijacka-duse-kudlanek
https://www.stoplusjednicka.cz/prekvapive-drave-kudlanky-si-bezne-pochutnavaji-na-ptacich
https://zoom.iprima.cz/priroda/kudlanka-lov-435699
https://www.nationalgeographic.com/animals/invertebrates/facts/praying-mantis
https://en.wikipedia.org/wiki/Mantis
