Článek
Když se řekne pavouk, většině lidí se vybaví síť v rohu okna nebo pod krovem stodoly. Ale některé skupiny pavouků sítě k lovu nepoužívají. Takovou skupinou jsou pavouci rodu Harpactea. Patří do čeledi Dysderidae, což jsou hlavně noční lovci, kteří se pohybují po zemi a spoléhají spíš na rychlé přepadení než na čekání v síti. Poznáš je podle toho, že mají jen šest očí (většina pavouků má osm) a pořádně silná kusadla, která dokážou prorazit i tvrdý krunýř drobných korýšů. Přes den se schovávají, kde se dá. Pod kameny, pod kusy kůry, někdy i v takovém malém hedvábném hnízdečku, co si sami vystelou. A když se setmí, jdou si pro večeři. Pojďme se na jednoho takového zajímavého pavouka společně podívat.
Šestiočka ryšavá (Harpactea rubicunda)
Pokud jde o původ a rozšíření šestiočky ryšavé, vědci ji popsali už v 19. století. Žije roztroušeně po velké části Evropy, od západu až po Kavkaz. Někde je běžná, jinde je spíš raritou. V Británii třeba žije jen na několika málo místech, kde má vhodné podmínky. Má ráda sušší biotopy, řídké lesy, kamenité stráně, staré sady nebo zahrady. Zkrátka místa, kde je dost skrýší a kde se dají najít drobní členovci k obědu. Občas ji člověk najde i tam, kde by ji nečekal, pod květináčem na terase nebo mezi starými cihlami ve zdi. Určitě se s ní setkalo mnoho z nás. Je u nás na zahradách docela běžným obyvatelem.
Na pohled není tento pavouk nijak exotický, ale když se podíváme blíž, zjistíme, že má své kouzlo. Samice bývají větší, kolem centimetru délky těla. Samci jsou o něco menší. Barva nohou a hlavohrudi je spíš červenohnědá. Zadeček je o něco světlejší. Na článcích nohou má malé ostny, které jí pomáhají při lovu i v pohybu po nerovném terénu. Oči jsou seskupené do šestičlenné půlměsíčkové sestavy, což už samo o sobě napoví, že to není obyčejný pavouk. Když bychom ji chytili, pod lupou je možné si povšimnout i jemných chloupků, které slouží k vnímání vibrací.
Má vlastní loveckou strategii. Neloví tak, že by si tvořila sítě a musela na svoji kořist vyčkávat. Prostě vyrazí, vyhledá kořist, rychle ji chytí a kousne. Někdy si poradí i s jiným pavoukem, ale obvykle si vybírá drobné členovce, jako jsou třeba stonožky nebo larvičky. Že by byla agresivní na lidi? To vůbec. Pokud by ji někdo vzal do ruky a hodně ji svíral, možná by se bránila kousnutím, ale jinak se spíš snaží zmizet. V noci bys ji našel, jak se tiše pohybuje po kamenech, jako kdyby přesně věděla, kam má namířeno. A možná to tak i je, protože její noční orientace je obdivuhodná. Nicméně člověk se jí obávat nemusí. Pro někoho může být její vzhled až odpudivý, a tak nemá tendence pavouka chytat.
Když šestiočka vyrazí na lov, nedělá kolem sebe žádný povyk. Pohybuje se tiše, s lehkým kolébáním těla, jako by si každým krokem ověřovala pevnost půdy pod nohama. Často se zastaví, na okamžik se ani nepohne. V ten moment její jemné chloupky na nohách zachytávají vibrace. Jakmile zaznamená pohyb, přiblíží se sérií krátkých, téměř neviditelných kroků. A pak to přijde. Prudký výpad vpřed, a chelicery se zakousnou do měkkého místa na těle kořisti. Všechno trvá sotva zlomky vteřin. Oběť se začne svíjet, protože jed a trávicí enzymy začínají konat svou práci. Pavouk si ji někdy odtáhne do úkrytu, jindy ji zpracuje přímo na místě. Není to lovec, který by útočil bezhlavě. Spíše působí, jako by si pečlivě vybíral vhodný okamžik a neplýtval energií.
Jed, kterým disponuje, je navržen přírodou tak, aby zastavil drobnou kořist během pár vteřin. U lidí má účinek spíš symbolický. Většinou můžeme očekávat maximálně drobné zarudnutí nebo štípnutí, které za pár hodin zmizí. Ale pro malý hmyz je kousnutí jistou smrtí. Kombinace nervového účinku a trávicích enzymů z kořisti udělá snadno stravitelný a výživný koktejl. V tomhle směru je příroda krutá a geniální zároveň. Pavouk nemusí kořist složitě porcovat, prostě ji rozpustí zevnitř a vycucne.
Šestiočka ryšavá je sice drobný živočich, ale je také důležitý člen přírodního společenstva. Bez ní a dalších podobných druhů by se mohli drobní členovci přemnožit a narušit rovnováhu ekosystému. Navíc je to hezký příklad toho, jak i nenápadný pavouk má své místo a životní roli.
Zdroje:
https://araneae.nmbe.ch/data/1055/Harpactea_rubicunda
https://srs.britishspiders.org.uk/portal.php/p/Summary/s/Harpactea+rubicunda
http://www.naturabohemica.cz/harpactea-rubicunda/
https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/kousnuti-od-pavouka-zaprednice-jedovata.A140825_143708_hobby-mazlicci_mce
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0estio%C4%8Dka_ry%C5%A1av%C3%A1
