Článek
Na začátku byl krásný vztah, pak přišla svatba, děti a vše se najednou změnilo. Přijde vám to povědomé? Hodně párů prožívá po narození dětí jisté změny. Vše se obrátí vzhůru nohama a ty pěkné, romantické a poklidné dny jsou pryč. S partnerem si přestáváte rozumět, ale máte přece děti, kterých se to nesmí dotknout. Ženy umí překousnout kvůli svým dětem mnohé.
Moje známá, říkejme jí Dominika, žila přesně takový snový život. Potkala skvělého muže. Zamilovala se, i on do ní a po letech byla svatba. Jak už to bývá, její maminka nebyla z jejího muže nadšená. Byl to chlap, který musel mít vždy pravdu a byl jasnou hlavou rodiny. Nicméně maminka respektovala, že je její dcera zamilovaná. On vydělával slušné peníze a její dceru zabezpečil. V jeho rodině bylo normální, že chlap city ke svým dětem vyjadřoval velmi málo nebo spíše vůbec. Vládla tam tvrdá výchova a chlap měl být prostě chlap. Vydělávat a žena měla být doma a starat se o domácnost a děti.
Po letech přišlo první dítě. Byl to syn. Její manžel Petr si syna velmi přál, ale také s ním měl jisté plány. Jenže jak malý Daniel rostl, neprojevoval se zcela jako kluk. Byl jemný a velmi citlivý. Do toho se Dominice povedlo znovu otěhotnět a za pár měsíců přišla na svět Darinka. Petr se rozhodl, že koupí starší dům, který opraví a rodina tak bude na vesnici na čerstvém vzduchu. Pro děti přece ideální. Dominika se vždy snažila mít doma vše, jak si manžel přál. Naklizeno, uvařeno a o děti maximálně postaráno.
Časem se ale začalo vše měnit. Petr se vracel z práce ne vždy s dobrou náladou. Malý Daniel někde nechal ležet hračku a už byl oheň na střeše. Kdyby to ale bylo třeba auto, nebyl by to třeba tak velký problém, ale Daniel měl jako oblíbenou hračku takového panáčka, který trochu vypadal jako panenka. Najednou měl Petr pocit, že nemá doma kluka, ale holku a začal to špatně nést. Dával to malému vždy najevo a nebylo to úplně příjemné. Daniel se začal uzavírat do sebe. Netěšil se na návrat otce domů. Začal se víc a víc upínat na Dominiku. Otec ho nebil, ale někdy je horší psychický tlak, který ublíží mnohem víc.
Malá Darinka byla velmi milá a hodná holčička a měla svého brášku nesmírně ráda. Vždy se ho snažila chránit. Petr měl Darinku rád víc než Daniela. A děti jsou na toto velmi senzitivní. Dominiku to velice trápilo a snažila se to svému muži vysvětlit, že se takhle chovat nemůže. Petr si jel ale svoji a nebral na Daniela v tomto ohled. Vždy přišla věta „chovej se jako chlap“ nebo „přestaň natahovat, nejsi ženská“. To se opakovalo poměrně často.
Jeho chování k dětem se Dominice dlouhodobě nelíbilo a začalo to narušovat její vztah ke svému muži. Přestala ho milovat. Několikrát jsme o tom spolu s Dominikou mluvily. Vždy jsem se jí ptala, proč se tedy nerozvede, když s ním nechce žít? Odpovědí mi vždy bylo, no přece kvůli dětem. Tato odpověď mi nebyla uspokojením. Nechápala jsem, co je to vlastě za argument. Nechala jsem to nějaký čas být, protože jsem si říkala, že ho tedy asi miluje, jen už si to nechce přiznat. Jenže si stěžovala, čím dá víc. Opět přišla řeč na rozvod. Opět stejná odpověď. Koukala jsem na její děti a viděla jejich chování, když se vrátil Petr.
Za pár dní jsme spolu s Dominikou seděly a já jí říkám, podívej, děti tu situaci vnímají, ač si myslíš, že ne. Jsou citlivé a poznají, že něco není v pořádku. Jsou uťápnuté, když se Petr vrátí domů. Najednou se tolik nesmějí. Dominika si toho začala postupně všímat čím dál víc. Za nějaký čas přišla, byla smutná, ale zároveň z ní byl cítit takový klid. Jdeme od sebe, prohlásila. A přišel rozvod. Bylo to náročné, ale stála za ní její rodina a přátelé. Měla štěstí, že se Petr po dlouhé době zachoval správně a nechal jim domeček a sám se odstěhoval.
Petr s Dominikou se domluvily, kdy budou děti s ním a začalo to najednou fungovat zcela jinak. Dětem to začalo zcela prospívat. Doma bylo zázemí, kde byl klid, bez hádek, bez posměšků. Petr byl rád, že je vidí a začal se snažit s Dominikem více vycházet. Dnes mají oba nové partnery. Dominika má skvělého muže, kterého děti zbožňují a on je skvělým druhým tátou.
Pokud máte zázemí rodiny, která vám může pomoct, nemá smysl „kvůli dětem“, zůstávat ve vztahu, který nefunguje a může mít na děti negativní vliv. Děti jsou mnohdy vnímavější, než si myslíte. Není jim dobře z hádek rodičů. Potřebují mít prostředí, kde se cítí dobře. Je na rodičích, zda jim ho vytvoří. Pochopitelně je mnoho žen, které jsou v pasti. Nemají rodinu, nemají nikoho, kdo by jim pomohl. Musí snášet tuhle nepříjemnou situaci. Nic ale není ztracené. Ženy si musí uvědomit, že jejich neideální partner není jediný na světě. A pokud cítí, že je potřeba změna, měly by najít sílu a tu změnu udělat.
