Článek
Kdo někdy v létě chvíli postával u rybníka, lesní tůně nebo zarostlého příkopu, možná ho zahlédl. Nejprve jen jako krátký modrozelený záblesk, který se mihne nad hladinou. Pak se na okamžik zastaví ve vzduchu, prudce uhne stranou a zmizí mezi větvemi. Nám tento hmyz létá u jezírka na zahradě. Šídlo modré, latinsky Aeshna cyanea, patří mezi naše největší vážky a v letu se dá přehlédnout jen těžko. Na první pohled působí lehce a křehce, ve skutečnosti je to vytrvalý lovec, který tráví velkou část dne v pohybu. Nad vodou si hlídá svůj prostor, hledá drobný hmyz a často se vrací na stejná místa.
Vážky žijí na Zemi už velmi dlouho. Jejich dávní předkové létali nad krajinou v době, kdy dnešní svět vypadal úplně jinak. Některé pravěké druhy byly obrovské a rozpětím křídel připomínaly menší ptáky. Současné vážky jsou mnohem menší, ale způsob, jakým létají, zůstává pozoruhodný. Umějí se zastavit na místě, couvnout, vyrazit do strany a během krátké chvíle úplně změnit směr. Šídlo modré tyto schopnosti využívá naplno. Když krouží kolem tůně, jeho pohyb nevypadá nejistě ani na okamžik. Každé prudké otočení má svůj důvod, i když člověk často vůbec nevidí drobnou kořist, za kterou právě vyrazilo.
Nevyhledává jen velké rybníky
Šídlo modré žije na velké části Evropy a v České republice se s ním lze setkat poměrně často. Není odkázané jen na velké rybníky nebo otevřená jezera. Vyhovují mu i menší vody schované mezi stromy, zarostlé tůně, slepá ramena řek, zatopené příkopy nebo zahradní jezírka. Důležité je hlavně to, aby se u vody nacházely rostliny, kusy dřeva a místa, kde se mohou vyvíjet larvy.
Jiné druhy vážek dávají přednost otevřenému prostoru a slunci, šídlo modré ale často zalétá i do stínu. Může hlídkovat pod korunami stromů, mezi keři nebo podél lesní cesty. Nezůstává vždy těsně u vody. Při lovu se vydává dál do okolí a objevuje se v parcích, zahradách i poblíž domů. Někdy krouží kolem zdi nebo pod střechou a lidé mají pocit, že je sleduje. Ve skutečnosti si jich většinou skoro nevšímá. Zajímá ho hmyz, který kolem nich poletuje, případně hledá volný prostor, kudy může pokračovat. Dospělá šídla se objevují hlavně v létě a na začátku podzimu. První jedinci začínají létat obvykle na přelomu června a července, nejvíce jich bývá vidět v srpnu a září. Když se teplé počasí udrží déle, mohou létat ještě v říjnu. Za chladu a deště se ukrývají v porostu. Jakmile se oteplí, znovu se objeví nad vodou a vrátí se ke svým obvyklým trasám.
Samec je modřejší, samice nenápadnější
Šídlo modré dorůstá zhruba sedmi až osmi centimetrů a rozpětí křídel může přesáhnout deset centimetrů. Když proletí blízko kolem člověka, působí opravdu mohutně. Má dlouhé štíhlé tělo, velkou hlavu a čtyři průhledná křídla, která drží i v klidu roztažená do stran. Samce lze poznat podle modrých skvrn na tmavém zadečku. Na hrudi má výraznou zelenou kresbu, která je dobře vidět hlavně tehdy, když si na chvíli sedne. Samice bývá spíš zelená, žlutozelená nebo hnědavá a v okolní vegetaci se ztrácí o něco lépe. V letu se barvy slévají a člověk často zahlédne jen krátký zelenomodrý záblesk.
Nápadné jsou především oči, které zabírají velkou část hlavy. Vážka díky nim sleduje téměř celé okolí. Nejlépe zachytí pohyb, což se při lovu hodí víc než cokoli jiného. Malá moucha nebo komár mohou lidskému oku snadno uniknout, šídlo je ale postřehne během chvíle. Pak už jen prudce změní směr a vyrazí. Jeho čtyři křídla nepracují stejně jako u většiny ostatního hmyzu. Přední a zadní pár se může pohybovat odlišně, a právě proto šídlo tak rychle brzdí, otáčí se a dokáže chvíli viset na jednom místě. Kdo ho sleduje delší dobu, brzy zjistí, že se ve vzduchu nepohybuje bez cíle. Neustále něco kontroluje, sleduje a vyhodnocuje. Někomu může jeho pohyb přijít takový nekoordinovaný, ale je tomu zcela opačně.
Loví za letu a často se ani nezastaví
Dospělé šídlo se živí létajícím hmyzem. Loví komáry, mouchy, pakomáry, ovády, drobné motýly a někdy i menší vážky. Při útoku sevře nohy pod tělem tak, že z nich vznikne jakási síť. Do ní kořist zachytí a potom si ji přitáhne ke kusadlům. Menší úlovek dokáže sežrat přímo za letu. S větší kořistí si někdy sedne na větev, stonek nebo kmen stromu. Dlouho tam ale obvykle nezůstane. Jakmile má hotovo, znovu se zvedne a vrátí se nad vodu nebo na okraj porostu.
Samci si často hlídají určitý úsek. Létají stále po podobné trase a kontrolují, jestli se do jejich prostoru nevydal jiný samec. Když se vetřelec objeví, následuje prudká honička. Obě vážky rychle stoupají, klesají a mění směr tak ostře, že je někdy těžké sledovat, která z nich je která. Takové střety většinou netrvají dlouho. Jeden ze samců odletí jinam a druhý se vrátí na místo, které předtím hlídal. Právě díky tomu se dá šídlo dobře pozorovat. Když člověk zůstane stát a chvíli počká, často se znovu objeví téměř ve stejném bodě.
Pod vodou žije mnohem déle než ve vzduchu
Dospělé šídlo, které vidíme létat nad rybníkem, představuje jen poslední část jeho života. Většinu vývoje tráví pod vodní hladinou. Po páření hledá samice místo, kam uloží vajíčka. Zapichuje je do měkkých částí rostlin, vlhkého dřeva nebo jiného materiálu u vody. Z vajíček se později vylíhnou larvy. Dospělé vážce se příliš nepodobají. Jsou kratší, zavalitější, nemají křídla a pohybují se mezi rostlinami nebo po dně. Ani v této podobě ale nejsou bezbranné. Naopak. Larva šídla je dravec a loví skoro všechno, co zvládne přemoci.
Šídlo modré
Její kořistí bývají larvy komárů, drobný vodní hmyz, korýši, pulci a někdy i malé rybky. Při lovu používá zvláštně upravený spodní pysk, který dokáže rychle vymrštit dopředu. Kořist popadne dřív, než stačí uniknout, a přitáhne si ji k ústům. Ve vodě larva zůstává obvykle několik let. Během této doby roste a opakovaně svléká starou schránku. Když je její vývoj u konce, vyšplhá po stonku, větvi nebo kameni nad hladinu. Tam se pevně zachytí a začne poslední proměna. Stará pokožka na hřbetě praskne a z ní se pomalu vysune dospělá vážka. Zpočátku vypadá bezmocně. Tělo má měkké a křídla jsou zmačkaná a přitisknutá k sobě. Postupně se ale narovnají, zpevní a získají konečnou podobu. Jakmile je šídlo připravené, poprvé vzlétne. Prázdná schránka po larvě zůstává na rostlině nebo jiném podkladu. Často si jí nikdo nevšimne, i když visí jen kousek nad hladinou. Kdo ví, co hledat, může podle těchto schránek poznat, že se v dané vodě šídla opravdu vyvíjejí.
Člověku se vyhýbá a nemá důvod útočit
Velikost šídla modrého může někoho vyděsit. Má silná kusadla, rychle létá a někdy se přiblíží velmi blízko. Přesto pro člověka nepředstavuje nebezpečí. Nemá žihadlo, není jedovaté a nesaje krev. Kousnout může jen tehdy, když ho člověk chytí do ruky a ono se pokusí bránit. Při běžném setkání ale nemá žádný důvod útočit. Pokud krouží kolem hlavy nebo se vrací na stejné místo, nejspíš tam loví drobný hmyz. K vážkám se dříve vázala řada pověr. Lidé si vyprávěli mnoho pověr, že bodají, píchají do očí nebo dokonce zašívají ústa. Nic z toho není pravda. Šídlo modré si člověka nevšímá, dokud ho někdo nechytá nebo mu jinak nebrání v úniku.
Naopak může být v okolí vody velmi užitečné. Dospělci loví komáry, mouchy a další obtížný hmyz. Larvy zase požírají drobné vodní živočichy a pomáhají udržovat jejich počet v rovnováze. Zároveň se samy stávají potravou ryb, žab a dalších zvířat. Dospělá šídla loví ptáci, větší vážky nebo obojživelníci.
Stačí chvíli zůstat stát
Šídlo modré není u nás vzácné, přesto ho mnoho lidí nikdy pořádně nevidělo. Většinou jen proletí kolem a člověk sotva stačí zvednout hlavu. Když ale u vody chvíli zůstanete, začnete si všímat, že se vážka vrací. Znovu prolétne kolem stejného keře, na chvíli se zastaví nad hladinou a pak zamíří k protějšímu břehu. Po několika minutách už její pohyb nevypadá chaoticky. Je vidět, že má svůj okruh a že každý výpad stranou nejspíš znamená, že zahlédla kořist nebo jinou vážku. Někdy si sedne jen na pár vteřin, jindy se nezastaví vůbec.
Šídlo na fotce nám na zahradě napadla kočka. Vzala jsem ho na prst, chvilku pozorovala, jak trénuje křidélka. Nakonec mu nebylo nic vážného a za pár minut se odhodlalo a vzlétlo. Byl to velmi zajímavý zážitek.
Zdroje:
https://entomologist.net/dragonflies/125-aeshna-cyanea.html
https://animalia.bio/southern-hawker
http://www.naturabohemica.cz/aeshna-cyanea/
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1298
https://www.inaturalist.org/cs/taxa/52519-Aeshna-cyanea
https://www.first-nature.com/insects/o-aeshna-cyanea.php
