Hlavní obsah

Šimpanzi: Dřímá v nich nekompromisní predátor. V korunách stromů pořádají drsné a organizované lovy.

Foto: Veronika Jelínková, AI, Leonardo

V hlubinách afrických pralesů, kde se větve splétají a vzduch voní vlhkostí, se odehrává tichý a krutý boj. Šimpanzi, zvířata tak podobná člověku, se tu mění v dokonale sehrané lovce.

Článek

Na první pohled působí šimpanz jako veselý, zvídavý tvor, který si hraje, mazlí se s mláďaty a klacíkem si nabírá termity. Jenže za tou známou tváří plnou emocí se skrývá i jiná, mnohem temnější stránka. V přírodě není šimpanz jen mírumilovný sběrač ovoce. Umí se proměnit v koordinovaného, promyšleného lovce, a jeho obětí se často stává jiná opice. Gueréza, elegantní, černobílá a rychlá. Přesto většinou bez šance na přežití.

Když se o tom vědci poprvé dozvěděli, byli šokováni. Opice lovící jiné opice? To zní téměř nemyslitelně. Ale právě šimpanzi jsou důkazem, že mezi lidskou inteligencí a zvířecím instinktem vede tenká hranice. Vše se odehrává vysoko v hustých korunách afrických stromů. Vzduch je horký a vlhký, zvuky pralesa se mísí do nekonečného šumu. Skupina šimpanzů se pohybuje pomalu, jakoby bez cíle, ale jejich oči neustále pátrají. Navenek to vypadá klidně, pár dospělých samců si pohrává s listím, mladí jedinci poskakují z větve na větev. Jenže kdo je pozoruje pozorně, pozná, že něco visí ve vzduchu.

Když se tlupa dostane do blízkosti skupiny gueréz, atmosféra se během několika minut úplně změní. Šimpanzi ztichnou, jejich pohyby zrychlí, ale přitom zůstanou přesné a jisté. Vědí přesně, co dělají. Vůdčí samec se krátce rozhlédne, ostatní se rozmisťují. Nikdo nepotřebuje pokyn. Každý zná své místo, jako by měli plán, který se předává z generace na generaci. Guerézy jsou hbité a výborně skáčou, takže by se mohlo zdát, že šimpanzi proti nim nemají šanci. Ale to je omyl. Tito lovci dokážou využít nejen sílu, ale i mozek. Skupina se rozdělí, část zůstává dole a zajišťuje únikové cesty, jiní šplhají výš, aby guerézám zatarasili ústup.

Jakmile jsou všichni na svých pozicích, přichází tichý signál. Jeden z mladších samců se rozběhne a začne nahánět vyhlédnutou guerézu. Kořist se snaží uniknout, skáče z větve na větev, ale většinou netuší, že cesta vpřed je zablokovaná. Během několika sekund se celá scéna změní v chaotický zápas mezi větvemi. Gueréza se chytá listí, zoufale křičí, zatímco se k ní blíží šimpanz. A pak to bývá rychlé. Jeden přesný pohyb, úder nebo pád z výšky, a je po všem. Ostatní členové tlupy se seběhnou, sdílejí maso, křičí, posunky vyjadřují vzrušení. Je to hrubé, surové, velmi emoční a zároveň organizované.

Zajímavé je, že šimpanzi neloví jen kvůli hladu, ale svým způsobem i pro jistou zábavu. Maso je pro ně takový symbol, společenská měna. Kdo se na lovu osvědčí, získává respekt ostatních. Kdo uloví kořist, může si vybrat, komu dá podíl a tím ovlivňuje i své postavení. Jane Goodallová, která šimpanze desítky let pozorovala v Gombe, popsala mnoho podobných scén. Podle ní je maso mezi šimpanzi tak cenné, že se často používá jako prostředek k upevnění vztahů. Silní samci ho rozdávají, aby získali sympatie samic, a mladí jím dokazují odvahu.

Po úspěšném lovu bývá ve skupině rušno. Všichni křičí, gestikulují, přetahují se o kousky masa. Ti, kdo mají lepší postavení, dostanou víc. Samice s mláďaty obvykle čekají, dokud se samci nenasytí, a teprve pak dostanou zbytky. Ale i tak, podíl znamená přijetí. Kdo maso nedostane, zůstává na okraji společnosti. Guerézy, nazývané také kolobové, jsou ladné opice s dlouhým chvostem a nápadným kontrastem černé a bílé srsti. Jsou býložravé, klidné a žijí ve skupinách, které se drží vysoko v korunách stromů. Právě tam je šimpanzi vyhledávají.

Když se k nim lovci přiblíží, vůdčí samec gueréz se snaží varovat ostatní, volá, poskakuje a mává větvemi. Někdy se dokonce snaží šimpanze odlákat. Ale většinou marně. V okamžiku, kdy je tlupa obklíčí, mají jen malou šanci. V některých oblastech, například v části Konga, guerézy kvůli šimpanzům téměř zmizely. Je to paradox, šimpanzi, kteří bývají považováni za mírumilovné příbuzné člověka, dokážou svou loveckou aktivitou zásadně ovlivnit ekosystém.

I když šimpanzi maso milují, netvoří většinu jejich stravy. Většinu roku se živí ovocem, semeny, výhonky nebo hmyzem. Ale maso guerézy je pro ně odměnou a v podstatě něčím výjimečným. Někdy se na úspěšný lov čeká týdny. Když se zadaří, následuje bujará oslava. Lovci se shromáždí, vydávají hluboké zvuky, sdílejí maso, občas i mezi samicemi, které se do lovu nezapojily. Je to chvíle napětí i uvolnění zároveň. Ticho lesa se rozezní šploucháním deště a výkřiky vítězů.

Je těžké si představit, že tito tvorové, kteří dokážou pečovat o svá mláďata s dojemnou něhou, se o pár hodin později promění v nelítostné predátory. Ale právě to z nich dělá tak fascinující druh. Některé jejich taktiky jsou opravdu promyšlené. Vědci popsali, že šimpanzi dokážou zablokovat guerézám cestu dopředu, přičemž jeden z lovců je záměrně zahání do pasti. Jiní zas číhají v korunách přesně tam, kam kořist pravděpodobně skočí. Takové chování není pouhý instinkt. To je učení, zkušenost a přizpůsobení. Každá tlupa, která takto loví, má svojí vlastní strategii lovu, kterou předává další generaci.

Když se díváme na šimpanze, často v nich vidíme odraz sebe samých. Umějí se smát, projevovat city, ale i žárlit, mstít se a plánovat. Lov gueréz nám připomíná, že inteligence a agrese se mohou prolínat. Není to jen svět dobra a zla, je to přirozený boj o přežití, který má v jejich společnosti i svůj řád. Možná proto nás šimpanzi tolik fascinují. Jsou jako my, ale bez zábran. Lov gueréz šimpanzi není jen biologická zajímavost. Je to okno do historie vývoje predátorského chování, které sahá mnohem dál, než si připouštíme. Ukazuje, že naše schopnost spolupracovat a plánovat vznikla ruku v ruce s agresí a potřebou přežít.

Divoká zvířata někdy nejsou taková jak si je představujeme. Za pěkným kožichem, milým pohledem se často ukrývá něco tajemného a někdy i trochu děsivého.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.cz/specialy/goodallova-puvodni-pribeh-simpanzu-1963/

https://news.asu.edu/20220729-communication-chimpanzees-improves-cooperative-hunting-success

https://www.nature.com/articles/s42003-018-0142-3

https://owlcation.com/stem/how-do-chimps-hunt

https://www.wildlifefaq.com/do-chimpanzees-hunt-and-what-are-their-hunting-strategies/

https://link.springer.com/rwe/10.1007/978-3-642-39979-4_42

https://zoom.iprima.cz/priroda/simpanzi-zbrane-421715

https://21stoleti.cz/2011/05/19/simpanzi-mozna-brzy-vyhubi-guerezy/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz