Článek
Jako milovník přírody a všech zvířat si dokážu velmi dlouho vychutnávat okamžik, kdy se setkám s volně žijícím divokým zvířetem. Jako vášnivá fotografka jsem schopna dlouho na pěknou fotografii čekat, ale někdy prostě nepřijde ta správná chvíle nebo přijde v momentě, kdy u sebe fotoaparát prostě nemám. Je to takový zákon schválnosti. Někdy jsou ale momenty, kdy je taková chvíle spíše malým vítězstvím. A setkání tváří v tvář s jestřábem lesním je opravdovým zážitkem.
S manželem bydlíme v krásné, staré, ale zrekonstruované chalupě v malé vesničce. Jsme poslední dům v uličce a za námi je již nádherný kus přírody. Někdo by mohl říct, že je to díra zakopaná, ale pro dnešní uspěchaný svět je to kus ráje. Tento náš malý ráj si snažíme ještě o něco více zpestřit. Přišlo nám, že i když máme kolem sebe kus přírody, že tu stále něco chybí. A nakonec to bylo to, co jiné často dovádí k šílenství. Zpěv a štěbetání ptáčků. A tak manžel postavil voliéru, která je co nejvíce přizpůsobená pro život menších a středních druhů papoušků, kteří jsou schopni v našem podnebí a venku v klidu žít. Její současné hejno tvoří andulky, korely, kakariki a pár kanárků. A jejich švitoření, pískání a další zvuky jsou opravdu balzámem a je radost je pozorovat.
Detail dravce
Asi o rok později, v letních měsících, jsem s manželem při otevřeném okně zaslechla z venku zvuk, který nás velmi zaujal. Připomínal totiž pískání gumové kachničky. Ano, takové té gumové kachničky pro děti do vany. Bylo jasné, že zvuk vydává nějaký pták, ale nebylo nám jasné, který. Hledání na internetu nám nepřineslo žádné zjištění. Poslouchala jsem nahrávky různých dravců, ale žádný zvuk tento nepřipomínal. Na nějakou dobu zvuk kachničky zmizel. Najednou se opět objevil a tak to s nějakou pauzou přetrvávalo. Před pár dny šel manžel ven a já slyším, jak volá, ať přiběhnu, že máme na stromě dravce. Hned před vchodem do domu máme krásný pětimetrový smrk. A tam seděl. Nádherný, elegantní a nás zcela ignorující dravec. Z voliéry byl slyšet poplach, který hejno vydávalo, aby dalo najevo, že o něm ví. Začala jsem hledat, o kterého dravce se jedná. A jediný, kdo popisu odpovídal byl krahujec obecný, který je takovou zmenšeninou jestřába lesního a patří do stejné čeledi. Dle popisu se jednalo s největší pravděpodobností o samici. Dle nalezených zvukových záznamů naše kachnička též odpovídala tomuto dravci.
Po chvilce pozorování a našich fascinovaných pohledů se dravec vznesl a odletěl. Druhý den ráno jsem jela do obchodu a když jsem otevřela dveře, ihned jsem slyšela poplach z voliéry. Ještě než jsem se otočila směrem k ní, podívala jsem se na smrk, zda tam ten nádherný krasavec opět nesedí. Neseděl a ani nemohl. Byl totiž v plném loveckém zápalu. S neuvěřitelnou vervou se snažil ulovit nějakého našeho papouška. V předchozích měsících nám z voliéry pár kusů zmizelo. Možná za tím stál právě tento dravec či jeho rodiče. Krahujec se na lov ptáků specializuje. Své pařáty a ostré drápy se snažil narvat přes pletivo ve snaze zachytit nebohého papouška. Začala jsem na něj zvýšeným hlasem volat, neboť jsem si naivně myslela, že už jen když promluvím, odletí. Ani omylem. Neměla jsem pocit, že by ho má přítomnost nějak zvlášť vyděsila. Až když jsem udělala prudší pohyb, s útokem na horní část pletiva přestal a voliéru obletěl. Neodletěl, jen se přesunul a čekal, co bude.
Šla jsem k němu blíž a odletěl až v momentě, když jsem byla na metr a půl od něj. Veškeré mé pokusy o fotografii v divoké přírodě skončily už při vzdálenosti patnácti metrů. Dravec vždy odletěl a neměla jsem šanci. Tento krahujec byl ale zcela něco jiného. No, každopádně nakoupit jsem musela a tak jsem sedla do auta a odjela. Jestřáb seděl někde poblíž a čekal na svoji chvíli. Naše voliéra má ale dvojí pletivo, které slouží jako ochrana před našimi kočkami, které ptáčky milují. Jen trochu jinak. Když jsem se vrátila z obchodu, manžel, který měl ten den také volno, byl u voliéry a dle jeho pohybů jsem poznala, že se něco děje. První, co člověka napadne je, že se nějaká kočka snažila dostat přes pletivo. Když jsem se přiblížila, zjistila jsem, že manžel neřeší kočky, ale loví dravce, který se opět snažil lovit naše miláčky, ale nešťastnou náhodou se dostal mezi pletiva.
Chytře si naštěstí našel rukavici podobnou té svářečské. Krahujce se mu podařilo zachytit tak, aby mu neublížil. Když ho držel, bylo vidět, že je vykulený, ale naštěstí neměl tendence útočit. Po kontrole, že není zraněný, se stihlo udělat pár rychlých fotografií a šup rychle dravce vypustit, aby se nestresoval. Sílu v pařátech má tedy neuvěřitelnou. Kdo měl někdy na ruce dravce, ví, jakou sílu mají. Když vidíte jejich dlouhé ostré drápy, máte respekt a zároveň si uvědomíte, jak dokonalou zbraň kromě svého zobáku mají. Jejich nádherné uhrančivé oči vás učarují. Dravec byl vypuštěn a spokojeně odlétl. Dnes se držel opodál, ale k voliéře se zatím nepřiblížil. Uvidíme následující dny, zda dostane odvahu a vrátí se za účelem krádeže, únosu či vraždy.
Anketa
Zdroje:
Vlastní zkušenost autorky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krahujec_obecn%C3%BD
