Článek
U většiny zvířat jsou vždy nejroztomilejší mláďata. U vačice opossum tomu není jinak. Mláďata jsou opravdu roztomilá. Nicméně o dospělém jedinci by to již řekl jen málokdo. Často připomíná spíše krysu. Není se čemu divit, její vzezření a její ocas může neznalého vést k přesvědčení, že se skutečně jedná o nenáviděnou krysu. I přesto je ale toto zvířátko zajímavé a stojí za to se o něm dozvědět více.
Vačice opossum (Didelphis marsupialis)
Jedna z druhů vačic, které je domovinou Bolívie, jižní Mexiko, Argentina, Kolumbie, Guatemala a další části střední a jižní Ameriky. Zvíře na délku dorůstá mezi 50 až 90 cm. Ovšem váhově je to celkem drobeček. Váha dospělého jedince se pohybuje okolo 1,5 až 2 kg. Ocas vačice vypadá trochu jako ocas potkana. Je šupinatý a vačice ho používá k zavěšení na větvích. Vačice vynikají svým umem šplhání ve větvích stromů, kde tráví nejvíce času.
Jedná se o celkem robustní zvíře s hustou a dlouhou srstí, která slouží jako ochrana. Na hřbetu je srst tmavá, našedlá či až načernalá. Na břiše má srst zabarvení spíše nažloutlé či béžové. Vačice není vůbec smradlavé zvíře, i když často působí spíše zanedbaně. Uši vačice jsou poměrně velké a černě zabarvené. Drápy vačic jsou dlouhé a poměrně ostré a pomáhají vačicím ve šplhání. Jsou to solitérní zvířata s noční aktivitou. Většinu dne tráví ve svých norách. Často využívají stará doupata po jiných zvířatech nebo využijí i dutiny stromů.
Vačice opossum je všežravec a v jejím jídelníčku můžeme najít ptáky, hady, ropuchy, plazy, žížaly, různé brouky, mršiny, ovoce, nektar a různé listy stromů. Je velmi zajímavé, že jsou imunní proti jedu hadů čeledi Vipiridae. Jsou to také poměrně hlasitá zvířata, a to hlavně pokud dojde na konflikt. Vačice vrčí, cení zuby, syčí či až dokonce ječí. Jejich zrak je velmi dobrý a je přirovnáván k dobrému zraku kočky. Ke komunikaci také využívají svůj čich a značkování, kdy vystřikují moč či výkaly nebo využijí análních žlázek a sekretem z nich si značkují své teritorium nebo jen oznamují svoji přítomnost.
I vačice se stává často potravou různých predátorů jako jsou třeba oceloti nebo harpyje. Příroda to však vymyslela velmi dobře a v případě ohrožení dokáže bravurně zahrát mrtvou. Padne na bok, otevře tlamku a vyplázne jazyk a zcela ztuhne. Když nebezpečí povolí, vačice se rychle běží ukrýt do bezpečí.
Samice vačic jsou velmi plodné. Mohou rodit až třikrát do roka a počet mláďat se pohybuje mezi pěti až devíti jedinci. Není však neobvyklé, že jich porodí mnohem víc. Když se narodí jsou velmi malá. Po narození se okamžitě snaží dostat do vaku, kde se v klidu vyvíjí a rostou. Mláďata zůstanou s matkou až několik měsíců a stará se o ně pouze samice. V mladém věku se nosí na zádech matky. Jako u spousty divokých zvířat i u vačic přežijí pouze nejsilnější mláďata.
Vačice jsou bohužel také přenašeči různých nemocí, které mohou být pro člověka nebezpečné. Jedná se hlavně o Chagasovu chorobu, což je parazitární onemocnění, které když se neléčí, může vážně poškodit nervový a trávicí systém nebo srdce. Ve střevech vačic se také často nacházejí tasemnice nebo hlístice. Ale nepřenáší pouze nemoci. V jejich srsti často ulpí diaspory, které se takto zavlečou do podrostu.
Do kontaktu s člověkem se dostávají hlavně při hledání potravy, kdy se vloupají do lidského obydlí nebo se snaží vyrabovat popelnice. Tam je potom třeba dávat pozor, aby vačice člověka nepokousala. V ideálním případě je vhodné povolat odborníky, kteří jsou na odlov vačic vybaveni.
Anketa
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/opossums
https://www.ahaonline.cz/clanek/malery/32536/trochu-mys-trochu-klokan-a-trochu-opice-vacice-v-nebezpeci-hraje-mrtvou.html
https://animaldiversity.org/accounts/Didelphis_marsupialis/
https://www.nzip.cz/clanek/221-chagasova-nemoc
https://en.wikipedia.org/wiki/Common_opossum
