Článek
Už před lety jsem strojení stromečku vzdala. Když máte jednu nebo dvě kočičky, tak se to většinou dá zvládnout. Kočičky si chvilku hrají se stromečkem a řetězem a tu a tam spadne baňka. Člověk se u toho i zasměje. Když jich máte ale víc, jste v podstatě bez šance, pokud nevymyslíte nějakou klec na stromeček.
Poslední pokus o zdobení pečlivě vybraného menšího stromečku dopadl opravdu špatně. S velkou radostí, že zase bude stromeček zdobit obývací pokoj, jsem si připravila všechny ozdoby, řetězy a světýlka. Už když nesete krabice, nesete vlastně hračku. Vracíte se s další krabicí a marně si říkáte, kde je ta první. První krabice už je odsunutá na druhý konec místnosti a sedí na ní kočka. Všechny ostatní jsou okolo a čekají, až se hračka uvolní.
Nosíte si další a další krabice. Vše je připravené a člověk se s radostí chystá na první úkon, a to nasadit světýlka na stromeček. Zvuk otevření krabice je však pro kočičí smečku něco jako pozvání ke hře. Místo vytahování světýlek z krabice odháníte rozrušené kočky. Když už se povede světýlka vytáhnout, vrhnou se kočky na konec kabelu, který připomíná ocas myši. Kočky všeobecně milují kabely. Po záchraně kabelu z čelisti jedné z koček, omotávám světýlka kolem stromečku.
Otevírám další krabice, kde jsou ozdoby. Koule, šišky, hvězdičky a další. Před otevřením poslední krabice slyším divné zvuky, připomínající praskání. Je to zvuk způsobený třemi koulemi, které si ty kočičí potvůrky stihly ukrást a už si je pacičkami posílají po podlaze. Jdete jim je vzít a po cestě vám něco křupne pod nohama. Ano, jedna koule je rozdrcena. Tak do toho všeho musíte jít pro vysavač.
Vysavač, skvělý úžasný vysavač. Po jeho zapnutí není po kočkách ani památky. Zůstává pouze jeden kocourek, který ho miluje. To ale vůbec nevadí, protože ho nechávám zapnutý a posunu ho dál tak, abych měla prostor na zdobení. A tak si krásně a v klidu mohu stromeček dozdobit. Jediné, co pro jistotu vzdávám rovnou jsou barevné střapce, které se házejí na již nastrojený stromeček.
Kocourek se mezitím unavil a šel si lehnout. Chvilku ještě nechávám vysavač zapnutý a kochám se stromečkem. A abych si pojistila, že se na něj smečka nevrhne hned, dávám ho na skříňku, která je asi metr vysoko od podlahy. A teď už zbývá jen zapnout světýlka do zásuvky. Nádhera, bude stromeček, říkala jsem si.
Pro jistotu jsem uklidila všechny krabice, abych dělala, že se vlastně nic nedělo. A marně doufám, že si stromečku nevšimnou hned. Vysavač jsem uklidila a postupně se smečka začala vracet do obýváku. Kočky jsou ale poměrně dost senzitivní, a tak změnu, která v obýváku nastala, vidí okamžitě. Protože se nezdálo, že by se něco mělo stát, odešla jsem si dělat další věci.
Jsem v koupelně a slyším rachot. Jdu se podívat, co zase vyvádějí. No, nedá se to zcela jasně popsat, ale už když se blížím do obýváku, probíhá kolem kočka, která si jako kořist nese ozdobu za šňůrku. Zůstala jsem stát ve dveřích a nestačila se divit tomu, co vidím. Stromeček byl na zemi. Dvě kočky ležící na něm. Jedna si usilovně hraje s větvičkou a druhá tlapkou bouchá do koule.
Ostatní si užívají všechny popadané ozdoby a hrají s nimi kulečník. Z obýváku se stal jeden velký hrací pokoj pro kočky. Zoufalý pohled na dopolední práci, která byla zcela zničena. Nechtěla jsem se vzdát, a tak si vše posbírám a pro rychlejší a klidnější akci povolávám do akce „vysavač“. Chvilku jsem přemýšlela, jak to tedy udělám.
Nakonec jsem se rozhodla, že stromeček půjde na chodbu, kam kočičky vůbec nechodí. Je tam i chladněji, a tak i pro stromeček to bude lepším řešením. Po zimě půjde zasadit na zahradu. Hlavní vánoční výzdoba byla tedy vyřešena. Pořád mi ale chyběla v obýváku. Tak mi to nedalo a vytáhla jsem ještě další světýlka, která jsem zavěsila na přiznané trámy. A do míst, kam se ty kočičí potvůrky nedostanou jsem dala různě rozmístěné ozdoby. Tak alespoň trocha vánoční atmosféry.
Jak to zvládáte vy? Můžete mít normální výzdobu a kočičky ji neřeší nebo musíte také vymýšlet, kam co pověsíte?
