Ve vodě jsou to torpéda, na souši povalující se nemotorové. To jsou lachtani a tuleni

Příroda některým druhům zvířat nadělila notnou dávku roztomilosti, učenlivosti a vychytralosti. U ploutvonožců to platí dvojnásob. Při pohledu na ně roztaje nejeden drsňák. Jejich pohledy jsou roztomilé a někdy mohou působit tak, že má zvíře nějaké trápení či je smutné. Tato dokonalá image je ale pouhou maskou. Pojďme společně nahlédnout do života roztomilých mořských šelem, jimiž lachtani a tuleni rozhodně jsou.

Lidé si je často pletou nebo si dokonce myslí, že lachtan je vlastně tuleň a tuleň je lachtan.

Jedná se o nejznámější druh lachtana. Mořská šelma, která je dokonale přizpůsobena pro život ve vodě. Jeho domovinou je slaná voda Tichého oceánu. Jak už část jeho názvu napovídá, jeho oblíbenou destinací je Kalifornie. Vyskytuje se však i v Mexiku, Oregonu nebo na známých Galapágách nebo Britské Kolumbii. Celkem slušně se však dokáže pohybovat i po souši, kdy vyhledává písečné pláže nebo skaliska, kde může v klidu odpočívat a schovávat se před predátory. V některých dokumentech je vidět, že si rádi vylezou i na navigační bóje.

Lachtaní samci mohou dorůstat délky téměř 2,5 metrů a vážit i 390 kg. Samice jsou výrazně lehčí. Jejich váha dosahuje okolo 110 kg s délkou těla okolo 2 metrů. Hlava samců může působit větší než hlava samice, a to hlavně díky jejich kostěnému hřebenu na jejich lebce. Srst lachtanů se může lehce lišit dle pohlaví. Samci mají srst tmavě hnědou až černou. Srst samic je pak spíše čokoládově hnědá nebo hnědá s nádechem žluté. Když se srst namočí, působí vždy tmavším dojmem.

Lachtani jsou pod vodou dokonalou obdobou torpéda. Je to rychlý a velmi úspěšný lovec. Není snad ryba, kterou by s lehkostí nedohonil. V jejich jídelníčku se nachází především ryby jako jsou tresky, sledi, lososi a sardinky. Nemá však problém ulovit a pochutnat si i na chobotnicích. Loví jak solitérně, tak v menších skupinách. Největší nebezpečí jim hrozí od kosatek, pro které jsou skvělým zdrojem tuku a často je loví i velký bílý žralok. Když mají štěstí, povede se lachtanům díky jejich úžasné rychlosti a mrštnosti před jistou smrtí uplavat.

Samci lachtanů se mají naprosto báječně. Mají kolem sebe harém klidně i 16 samic. Není ovšem snadné je hlídat, a to hlavně v období rozmnožování, kdy se o ně zajímají i jiní samci. Po úspěšném páření dominantního samce se samicemi trvá březost pouhých 12 týdnů. V průběhu březosti samice přijímají mnohem více potravy, a to hlavně proto, aby měly dostatek energie a mléka pro své potomky. Samice má většinou jedno mládě. Naleznou se však výjimky, kdy porodí mláďata dvě. Většina z nich rodí na souši. Porodit mládě však může i ve vodě. Lachtani jsou savci a mláďata sají mateřské mléko, které je velmi tučné. Díky němu také velmi rychle rostou a přibírají na váze.

Matka své mládě pozná díky jejich jedinečné komunikaci, která mezi nimi probíhá již od narození. Stejně tak mládě pozná svoji matku. Zhruba ve věku dvou měsíců se poprvé vydává se svou matkou do mořských vod a učí se od matky taktice lovu. Většina samic nepřijímá mládě jiné samice. Když se tak stane, že matka uhyne a mládě zůstane opuštěné, jeho šance na přežití je téměř nulová. Pokud je dostatečně silné, může se pokusit napojit na matku, která přišla o své mládě. To je jeho jediná šance na život.

Díky svému vysoce sociálnímu chování a inteligenci jsou právě lachtani často viděni v různých mořských akváriích, kde předvádí, co vše se mohou naučit. Někdy jsou předváděni v cirkusech.

Je to jeden z menších a nejrozšířenějších druhů tuleně. Jeho domovina je poměrně rozsáhlá. Najdeme ho u Islandu, Grónska až k pobřeží Severní Ameriky a dál u Kalifornského poloostrova po známou Aljašku. Výjimkou není Skandinávie, Spojené království, Francie a také západ Japonska až k severovýchodu Asie. Samci dorůstají až 1,9 metrů s váhou mezi 70-150 kg. Samice jsou nepatrně menší a jejich maximální délka je 1,7 metrů s váhou mezi 60-110 kg.

Barva srsti má nádech žluté a hlavní barva je tmavě šedá. Po těle jsou rozprostřeny tmavé fleky. Už toto zbarvení odlišuje tuleně od lachtana. Mají kulatější čumák oproti lachtanům. Nad očima a z čumáku tuleňům vyrůstá značné množství hmatových chlupů, kterým se říká vibrisy. Ty slouží především k orientaci v prostoru a také hmatu. Tělo opět připomíná torpédo. To jim pomáhá při pohybu ve vodě. Na souši však nejsou proti lachtanům tak zdatní v pohybu. Tuleň má ukončené prsní ploutve pěti prsty. Což u lachtana neuvidíme. Rozdíl mezi samicí a samcem není na první pohled patrný a samici je možné poznat až když má ve své blízkosti mládě.

Některé skupiny nemají problém trávit čas i ve sladkých vodách. V chladných oblastech je často nalezneme ležet a odpočívat na ledovcích. V případě, že se cítí ohroženi, vrhají se zpět do vody. Ve vodě také hledají a loví svoji kořist. Hlavní potravou jsou ryby, měkkýši a korýši. Skladba potravy se mění dle lokality, kde se tuleni vyskytují. Pro potravu se většinou ponoří do hloubky menší, než je 40 metrů. Je však naměřeno, že tuleni jsou schopni se ponořit do hloubky 250 metrů a více. V roce 2020 bylo zaznamenáno ponoření do hloubky 631 metrů. Největší hrozbu pro tuleně představuje kosatka dravá, žraloci, a dokonce i medvěd lední. Ten se většinou snaží ulovit tuleně na ledové kře, kde zrovna odpočívá. Je pro něj dokonalým zdrojem tuku. I člověk je pro tuleně silný predátor. Je loven jak pro maso, tak pro jeho kůži.

Zajímavostí je, že tuleně občas na souši, při jejich odpočinku, uloví i vlk, puma, rosomák sibiřský, medvěd hnědý, ale dokonce i orli nebo krkavci.

Tuleni se rozmnožují ve vodě, a i kvůli tomu je velmi těžké toto chování pozorovat a popsat. Po vydařeném oplodnění samice rodí většinou jedno mládě. Někdy se povede a samice porodí dvojčata. Samice mají schopnost odložené nidace. To znamená, že sice dojde k oplodnění vajíčka, ale neuhnízdí se ve stěně dělohy hned. Dojde k odložení o zhruba 2,5 měsíce. Čili skutečná doba březosti je 8 měsíců a s odložením 10,5 měsíce. Toto samice využívá proto, aby svého potomka porodila do co nejideálnější doby, kdy je dostatek potravy a dobrých podmínek pro přežití. I tulení mládě saje od matky mléko, které je velmi výživné a velmi tučné. Stejně jako u lachtanů, pokud je mládě malé a přijde o matku, má mizivou šanci na přežití.

Některé zoologické zahrady chovají i tuleně. U nás je to například zoologická zahrada v Ústí nad Labem.

Na první pohled se může zdát, že jsou to totožná zvířata, ale není tomu tak. Lachtan má celkově jinou stavbu těla, špičatější čumák a jinou zadní ploutev. Jsou lépe přizpůsobeni pro pohyb po souši. I jejich domovina je odlišná. Co mají však společné, je jejich roztomilost, úžasný a elegantní pohyb pod vodou a umění lovu. Jednoznačně jsou to úžasná a inteligentní zvířata.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/california-sea-lion

https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/lachtani#/galerie-92042/prehled

https://zoom.iprima.cz/priroda/zralok-vs-lachtan-412945

https://en.wikipedia.org/wiki/California_sea_lion

https://www.stoplusjednicka.cz/temata/lachtan

https://www.stoplusjednicka.cz/temata/tulen

https://zoom.iprima.cz/tema/tulen

https://animaldiversity.org/accounts/Phoca_vitulina/

https://seamap.env.duke.edu/species/180649/html

https://en.wikipedia.org/wiki/Harbor_seal