Článek
Na první pohled může šeltie působit jako zmenšená dlouhosrstá kolie. Bohatá srst kolem krku, jemně modelovaná hlava, malé klopené uši a pozorný výraz skutečně připomínají jejího podstatně většího příbuzného. Kdo ale shetlandského ovčáka pozná blíž, většinou rychle zjistí, že označení „malá kolie“ mu příliš nesedí. Pod elegantním zevnějškem se totiž skrývá mimořádně vnímavý, rychlý a často až překvapivě temperamentní pes. Šeltie dokáže během okamžiku pochopit, co po ní člověk chce, stejně rychle si však všimne jeho nálady, změny tónu hlasu nebo věcí, kterých by si jiné plemeno možná ani nevšimlo. Právě tato citlivost je jedním z důvodů, proč jsou sheltie tolik milované. Zároveň je ale vlastností, kvůli které nemusí být ideálním psem úplně pro každého.
Shetland sheepdog - sheltie
Domovem plemene jsou Shetlandské ostrovy ležící severovýchodně od Skotska. Zdejší prostředí nebylo právě štědré. Silný vítr, déšť, chlad a poměrně chudá vegetace vytvářely podmínky, ve kterých se lidé museli naučit hospodařit úsporně. A podobně jako další zvířata pocházející z těchto ostrovů ani místní pracovní psi nemuseli být velcí, aby dokázali svou práci zastat. Jejich úkolem bylo především pomáhat při práci s hospodářskými zvířaty a hlídat je. Od psa se očekávala samostatnost, pozornost a ochota spolupracovat s člověkem. Musel být dostatečně pohyblivý, aby dokázal rychle reagovat, a zároveň nenáročný na množství potravy.
Do vývoje plemene postupně zasahovali různí psi přivážení na ostrovy a později také cílené šlechtění. Výrazný vliv měly kolie a právě podobnost s dlouhosrstou kolií se postupem času ještě zvýraznila. Když se malí shetlandští psi začali dostávat do širšího povědomí a na výstavy, jejich vzhled nebyl zdaleka tak jednotný jako dnes. Postupně však vznikal typ elegantního malého ovčáka, kterého známe v současnosti. Plemeno se nakonec ustálilo také pod názvem Shetland Sheepdog - shetlandský ovčák. Mezi milovníky psů mu ale málokdo řekne jinak než jednoduše sheltie či šeltie.
Sheltie patří mezi menší ovčácká plemena. Ideální kohoutková výška podle standardu FCI činí přibližně 37 centimetrů u psů a 35,5 centimetru u fen. U tohoto plemene je přitom výška poměrně sledovaným znakem, protože se mohou rodit jak velmi drobní jedinci, tak psi, kteří standardní rozměry poměrně výrazně překročí. Tělo má působit harmonicky a pohyb lehce. Přestože dlouhá srst dokáže vytvořit dojem mohutnějšího psa, pod ní by nemělo být těžkopádné tělo. Sheltie byla původně pracovním psem a tomu odpovídá i její stavba.
Typická je dlouhá, jemně se zužující hlava a velmi charakteristický výraz. Oči jsou středně velké, šikmo uložené a obvykle tmavé. U merle zbarvení se však mohou objevit oči modré nebo částečně modré. Uši jsou malé, vysoko nasazené a v pozornosti nesené tak, že jejich horní část přepadává dopředu. Jedním z nejnápadnějších znaků je samozřejmě srst. Krycí chlupy jsou dlouhé, rovné a poměrně tvrdé, zatímco podsada je krátká, hustá a měkká. Kolem krku vzniká výrazná hříva, která je obzvlášť nápadná u psů. Bohaté osrstění najdeme také na zadních stranách končetin a ocasu. Nejznámější je sobolí zbarvení v různých odstínech od světle zlaté až po sytý mahagonový tón. Vedle něj existují trikolorní sheltie s převahou černé a pálenými znaky a velmi atraktivní blue merle, u něhož se střídají černé skvrny a mramorování na stříbřitě modrém podkladu. Standard zná také bi-black a bi-blue zbarvení.
Povaha sheltie je pravděpodobně ještě zajímavější než její vzhled. Jde o mimořádně učenlivého psa, který obvykle velmi rychle chápe souvislosti. Nový povel často nepotřebuje procvičovat tisíckrát, než pochopí jeho princip. Právě proto se sheltie dlouhodobě prosazují v celé řadě psích sportů. Jenže vysoká inteligence má i druhou stranu. Sheltie se totiž neučí pouze to, co ji člověk naučit chce. Stejně rychle si dokáže osvojit věci, které majitel vůbec neplánoval. Stačí několik nevědomých reakcí člověka a pes si vytvoří vlastní pravidlo. Pokud například zjistí, že štěkáním přiměje majitele něco udělat, může tuto strategii začít používat velmi ochotně.
A právě hlasitost je vlastnost, o které by měl budoucí majitel vědět. Mnoho sheltií rádo štěká. Upozorňují na příchozího člověka, neobvyklý zvuk za dveřmi, pohyb za plotem nebo jednoduše na něco, co je rozrušilo. Není to chyba charakteru, která by se objevila z ničeho nic. Pozornost vůči okolí byla pro ovčáckého psa užitečná. V dnešním bytě se však z této vlastnosti bez správného vedení může stát problém.
Sheltie bývá velmi silně orientovaná na svého člověka. Často ho následuje z místnosti do místnosti a bedlivě sleduje, co právě dělá. Některé dokážou působit skoro jako stín svého majitele. Přitom však nemusí být stejně otevřené vůči cizím lidem. Standard požaduje psa rezervovaného vůči neznámým, nikoli však nervózního nebo bázlivého. V praxi mezi jednotlivými liniemi i jedinci existují poměrně velké rozdíly. Narazit můžeme na sebevědomou sheltie, která se po krátkém seznámení nechá od cizího člověka bez problémů pohladit, stejně jako na psa, který o kontakt s neznámými lidmi jednoduše nestojí.
Právě proto je u štěněte důležitá kvalitní socializace. Neměla by ovšem znamenat, že psa násilím nutíme do kontaktu se vším a se všemi. U citlivého plemene může podobný postup nadělat více škody než užitku. Mnohem důležitější je naučit mladého psa, že nové prostředí, lidé, doprava, jiné povrchy, zvuky a nejrůznější každodenní situace nejsou důvodem k panice. Tvrdé zacházení sheltie zpravidla nesnáší dobře. Křik a hrubé tresty mohou u citlivějšího jedince výrazně narušit důvěru. To ale neznamená, že se má vychovávat bez hranic. Naopak. Potřebuje srozumitelná pravidla, jen mnohem lépe reaguje na klidnou důslednost než na nátlak.
Dlouhá srst a elegantní vzhled někdy svádějí k představě křehkého společenského psa. Ve skutečnosti bývá sheltie velmi aktivní. Dokáže absolvovat dlouhou procházku, výlet nebo trénink a mnoho jedinců má překvapivé množství energie. Někdy jsou až dokonce neunavitelné. Výborně se uplatňuje v agility, obedience, rally obedience, dogdancingu, noseworku a dalších disciplínách. Díky rychlosti, obratnosti a ochotě spolupracovat bývá radost ji trénovat. U některých jedinců zůstává výrazný také pastevecký instinkt. Stejně důležitá jako fyzická aktivita je zaměstnaná hlava. Sheltie obvykle miluje společnou práci a několik minut smysluplného tréninku pro ni může být hodnotnějších než bezcílné pobíhání po zahradě. Současně ale není nutné udělat ze psa vrcholového sportovce. Dobře vedená sheltie by měla umět také odpočívat. Neustálé házení míčku, běhání a trénování může vytvořit psa, který bude stále očekávat další aktivitu a jen obtížně se uklidní. Schopnost vypnout je proto vhodné rozvíjet stejně jako fyzickou kondici.
Při pohledu na dospělou sheltie s mohutným límcem může mít člověk pocit, že bez každodenního kartáčování nemá šanci. Péče ale při správné kvalitě srsti nebývá tak dramatická. Důležité je pravidelné důkladné pročesání až k pokožce. Zvýšenou pozornost potřebují místa za ušima, podpaží a další partie, kde se srst snadněji zacuchává. V období línání samozřejmě množství uvolněné podsady výrazně naroste a kartáč se stává poměrně častým společníkem majitele. Ovšem také platí, že příliš časté kartáčování může způsobit větší línání. Srst sheltie by se běžně neměla stříhat nakrátko. Její dvojitá struktura má svoji funkci a správně udržovaný pes nepotřebuje radikální sestřih ani během léta.
Stejně jako u ostatních čistokrevných plemen existují i u sheltie zdravotní problémy, které je potřeba při výběru štěněte brát vážně. Odpovědný chov proto není jen otázkou rodokmenu, výstavních titulů nebo krásné barvy. U plemene se sledují některá dědičná oční onemocnění a důležitou součástí chovu jsou oftalmologická vyšetření. Setkat se můžeme například s CEA, tedy anomálií oka kolií. K dispozici jsou rovněž genetické testy na některá onemocnění a genetické varianty vyskytující se v populaci. Známá je například mutace genu MDR1. U postižených psů může být změněna citlivost vůči některým léčivům, a proto je důležité znát genetický status psa a případnou medikaci řešit s veterinárním lékařem.
Chovatelé mohou podle doporučení chovatelských organizací a situace v konkrétní linii sledovat také pohybový aparát a další zdravotní ukazatele. Smyslem testování přitom není hledat psa, který bude mít na papíře za každou cenu samé nuly. Podstatné je znát zdravotní stav chovných jedinců a sestavovat spojení tak, aby se genetická rizika zbytečně nezvyšovala. U blue merle je navíc zásadní genetika zbarvení. Spojování dvou merle jedinců může vést k narození takzvaných double merle štěňat, u kterých výrazně roste riziko závažných poruch zraku a sluchu. Atraktivní barva proto nikdy nesmí stát nad zdravím budoucích štěňat.
Život se sheltií má jednu zvláštnost. Člověk poměrně rychle získá pocit, že je neustále sledován. Sheltie se učí denní režim domácnosti, rozeznává drobná gesta a často přesně ví, co bude následovat ještě dřív, než její majitel vezme do ruky vodítko. Právě v tom spočívá velká část kouzla tohoto plemene. Není to pes, který chce pouze bydlet vedle člověka. Většinou chce žít s ním.
Sheltie může být hlučná, citlivá, nedůvěřivá k neznámým situacím a někdy až příliš rychlá ve svých reakcích. Špatně socializovaný nebo nevhodně vedený jedinec může mít problémy se strachem a nejistotou. Inteligentní pes navíc dokáže být pořádnou výzvou ve chvíli, kdy jeho člověk nemá jasná pravidla. Pokud ale dostane správné vedení, dostatek zaměstnání a především možnost být skutečnou součástí života svého majitele, dokáže nabídnout něco, kvůli čemu si řada lidí po první sheltie pořídí časem další. Je dostatečně malá, aby se snadno přizpůsobila běžnému životu, ale povahou rozhodně malým psem není. V jednom elegantním chlupatém těle se potkává ovčák, sportovec, pozorný hlídač i mimořádně oddaný společník. A když se na svého člověka zadívá tím typickým soustředěným výrazem, někdy skutečně vypadá, jako by rozuměla mnohem víc, než by pes správně měl.
Sama jsem majitelkou dvou psích slečen a již brzy do naší smečky přijde další. Sheltie nás zcela pohltila a za sebe mohu říct, že je to jedno z nejúžasnějších psích plemen.
Zdroje:
https://www.akc.org/dog-breeds/shetland-sheepdog/
https://www.dogster.com/dog-breeds/shetland-sheepdog/
https://www.thesprucepets.com/shetland-sheepdog-4580393
https://www.caninebible.com/shetland-sheepdogs/
https://dogtime.com/dog-breeds/shetland-sheepdog
