Článek
Každý by si zasloužil důstojné stáří. Jako pracující přinášíme společnosti hodnoty. Proč by měl člověk přemýšlet, zda se dožije klidného stáří?
Člověk, který je zdráv a v kondici, nad stářím běžně nepřemýšlí. Ovšem člověk, který trpí nějakou chorobou, se do budoucnosti kouká mnohem častěji. Co tam ale vidí? Ten pohled není moc příjemný. Rozhodně přichází myšlenky na to, do kolika let bude schopen pracovat a zda mu zbyde nějaký čas na odpočinek. Většinou, pokud nepodlehne onemocnění, nemocného člověka stejně čeká neklidné stáří.
Spousta lidí v důchodovém věku by si sama ráda přivydělávala, ale zdraví jim to neumožňuje. Reforma počítá s tím, že důchodový věk nebude stanoven pevně, ale bude se řídit dobou dožití. Tím se ale na hranici 65 let nezastaví. Poroste tím stále výš.
Jak ale společnosti přispěje takový důchodce, který nebude ani z poloviny produktivní jako mladý člověk? Nebavím se o těch, co jsou v dobré kondici. Ti mají možnosti mnohem větší. Nemoc si ale nevybírá a starých nemocných lidí je přesto víc. Poctivě pracující člověk přinášel společnosti po mnoho let mnoho hodnot. Nezaslouží si na sklonku života trochu oddechu?
Aby měl člověk střechu nad hlavou, měl co jíst a dokázal uživit rodinu, musí se ohánět a pracovat. Po mnoho let se snaží, své koníčky upozaďuje, protože na ně mnohdy nezbývá čas ani finance. Řeči ve stylu „tak si má najít takovou práci, aby se nemusel honit“, jsou na jednu stranu pravdou, ale ne každý má hlavu na to dělat takovou pozici, která přinese do rozpočtu více peněz. Stejně jako práce fyzická. Ne každý je vyzbrojen takovou fyzickou kondicí, aby dokázal manuálně pracovat a vydělat více peněz.
Když se na chvilku zapřemýšlíte, kde se vidíte ve věku nad 65 let? Přemýšlíte nad tím, jak budete trávit stáří? Já za sebe občas ano. Patřím mezi ty, co se potýkají se zdravotními problémy a i když nad tím nepřemýšlím často, někdy mi to hlavou projede. Jsem realista. Obávám se, že šance na nějaký důchod je minimální. V podstatě pro nemocného člověka je i tento věk něco, po čem může toužit, ale dočkat se nemusí.
Souhlasím s tím, jak se říká „jaké si to uděláš, takové to máš“, ale něco prostě neovlivníme. Můžeme se snažit, věřit a doufat, že nás na konci života čeká ještě něco pěkného.
Anketa
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-do-duchodu-po-65-zdravi-to-neumozni-varuje-ministerstvo-zdravotnictvi-40455989
https://www.e15.cz/duchody-2024
