Článek
Jsou zvířata, která je bezpečné pozorovat či se s nimi dokonce setkat. Pak jsou zde ale taková, kterým je lepší jít z cesty a pozorovat je z bezpečné vzdálenosti či na obrazovce v dokumentárních filmech. Těmi jsou většinou zvířata, která jsou masožravá a jsou na vrcholu potravního řetězce. Takovým je i varan komodský, který může na první pohled působit líně a neohrabaně. Opak je však pravdou.
Varan komodský (Varanus komodoensis)
Známe ho také pod názvem komodský drak. Jeden z nejmohutnějších ještěrů žijící na indonéských ostrovech, z nichž jsou nejznámější ostrov Komodo, Flores a Rinca. Jeho velikost se přičítá takzvanému ostrovnímu gigantismu. Nejraději má teplá a suchá místa. Nedělá mu však problém plavat. Své přední svalnaté nohy přitiskne k tělu a ocas používá k pohybu a jako kormidlo.
Dospělí samci mohou dorůstat délky 2,6 metrů a vážit mezi 65-90 kg, samice pak 65-73 kg s délkou okolo 2,29 metrů. Jeden z největších zaznamenaných jedinců však měřil 3,13 metrů a včetně nestrávené potravy vážil neuvěřitelných 166 kg. Varan působí trochu prehistorickým dojmem. Jeho kůže je pokryta obrněnými šupinami, které obsahují osteodermy (kostěné výztužky) a jsou vlastně takovým varaním brněním. V čelisti varana se ukrývá okolo 60 vroubkovaných zubů. Jeden takový zub je velký průměrně okolo 2,5 cm. Jejich zuby by jim mohl člověk závidět. Mají schopnost se obměňovat. No kdo by si to nepřál?
Dlouho se mělo za to, že varani neslyší moc dobře či jsou celkově hluší. To však bylo vyvráceno, když u jednoho varana v zajetí ošetřovatelka volala na krmení. I přesto, že nebyla vidět, varan ji slyšel a přišel si pro krmení. Varan komodský, stejně tak jako i ostatní varani, má pouze jednu sluchovou kůstku, které se říká třmínek. Jen pro představu, třmínek umožňuje slyšet frekvence mezi 400-2000 Hz. Pro srovnání my lidé slyšíme frekvence od 20-20000 Hz.
Co se týče zraku, varan dokáže vnímat určité barevné spektrum a pravděpodobně má omezené noční vidění. Pokud je nějaký objekt v pohybu, dokáže ho zaznamenat na vzdálenost zhruba 300 metrů. Nepohyblivé objekty má však problém zrakem zaznamenat. Co ale funguje velmi dobře, je jeho jazyk. Jazyk mají velmi dlouhý a rozeklaný. Můžeme ho znát třeba od hadů. Dá se říct, že jím ochutnává své okolí. Dokáže tak rozeznat, co by se dalo sežrat a co je pro něj nezajímavé. Pokud je dobrý vítr, dokáže svým rozeklaným jazykem zachytit mršinu na uctivou vzdálenost 4-9,5 km.
Varan komodský je lovec aktivní přes den. Ze svého úkrytu vylézá ještě před úsvitem. Jako mnoho ještěrů však potřebuje, aby se jeho tělo ohřálo. Vybírá si proto vhodné místo a čeká, až se mu tělesná teplota zvedne. Může to trvat i více jak dvě hodiny. Záleží na tom, jak moc svítí sluníčko, či je pod mrakem. Po zahřátí vyráží hledat potravu. Dokáže běžet rychlostí až 20 km/hod.
I když často vyhledává mršiny, je to výborný lovec. Jeho kořist je velmi bohatá. Padnout za oběť mu mohou bezobratlí, plazi (zmije, chřestýšovec nebo užovka), ptáci a savci. Ze savců pak myši, krysy, buvol domácí, zdivočelí psi, ale i kozy. Dospělí jedinci mohou napadnou i člověka. Na svoji kořist mohou číhat v porostu. Kořist chytí, k podržení mu slouží jeho svalnaté přední nohy, které jsou zakončeny drápy, které jsou ostré. Ze své oběti pak začnou trhat maso. Většina z nich zahyne kvůli velké ztrátě krve. Bylo potvrzeno, že sliny varana obsahují proteiny, které brání srážení krve a mohou způsobit i svalové ochrnutí.
Pokud se mu nepodaří kořist udržet a zraněná uteče, většinou stejně uhyne. I když nemá zvíře větší zranění, varan má v tlamě takové množství bakterií, že zvíře následně stejně uhyne na infekci. Izolováno bylo okolo 50 druhů bakterií, z nichž 7 je opravdu vysoce toxických. Varan díky svému rozeklanému jazyku pak kořist na pokraji smrti nebo již po smrti vystopuje a mohou začít hody. Často se u mršiny potká více jedinců. Kvůli tomu pak mezi ještěry dochází k potyčkám.
Varani se páří v období mezi květnem a srpnem. V této době dochází mezi samci k bojům jak o samice, tak území. Při bojích mezi sebou stojí na zadních nohách a vyhrává ten, kdo toho druhého doslova přišpendlí k zemi. U ještěrů to není až tak obvyklé, ale varani mohou být i monogamní. K oplodnění samice dochází tehdy, když samec do samičí kloaky zasune hemipenis. Samice pak v období od srpna do září, dle toho, kdy byla oplodněna, snáší vejce. Vyhrabe si hnízdo a naklade vejce. Většinou je jich něco okolo dvaceti. Za 7-8 měsíců se z nich vyklubou mladí varani.
Mladí varani své první roky života tráví na stromech. Jsou tak chráněni před případným kanibalismem ze strany dospělých varanů. Když jsou mláďata natolik velká a silná, vydávají se prozkoumávat krajinu na zemi. To může být až někdy kolem jejich 8-9 let. Varani komodští jsou celkem dlouhověká zvířata. Dožívají se i 30 let. Začínají si hledat svá teritoria a životní cyklus se opakuje.
I když se většinou kůže varanů průmyslově špatně zpracovává, jsou terčem pytláků. Varani jsou chráněni a k jejich udržení slouží i zoologické zahrady, které se snaží tohoto ještěra více zkoumat. Varana komodského je možné vidět i v naší pražské zoologické zahradě.
Anketa
Zdroje:
https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat?d=381-varan-komodsky&start=381
https://www.nationalgeographic.com/animals/reptiles/facts/komodo-dragon
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/25551/superschopnosti-komodskych-varanu.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Komodo_dragon