Článek
Létání je považováno za jednu z nejbezpečnějších forem dopravy. Díky pokročilé technologii, přísným bezpečnostním předpisům a zkušenostem pilotů, probíhá naprostá většina letů bez jediného incidentu. Letadla každý den přepraví miliony lidí po celém světě, a pro většinu z nich je to rutinní záležitost. Občas se ale chyba stane. Bohužel jsou často tyto chyby fatální a při pádu z obrovské výšky je pouze malá šance na přežití. Pojďme se nyní společně podívat na jednu takovou leteckou katastrofu, který si vyžádala 520 lidských životů.
Let JAL 123
Let JAL 123 byl pravidelný vnitrostátní let společnosti Japan Airlines z Tokia (letiště Haneda) do Ósaky. Na palubě Boeing 747SR-46 bylo 509 cestujících a 15 členů posádky, včetně velmi zkušeného kapitána Masami Takahamy. Krátce po startu v 18:12 se letoun dostal do výšky přibližně 7 200 metrů, kde došlo k náhlému výbuchu v zadní části trupu. Tím byl vážně poškozen ocas letadla a narušeny čtyři hydraulické systémy, které zajišťovaly ovládání letadla. Letadlo se stalo prakticky neovladatelným.
I když letadlo utrpělo zásadní a kritické poškození, zkušeným pilotům se podařilo udržet letadlo ještě dalších 32 minut ve vzduchu. Po celou dobu s letadlem a jeho udržením ve vzduchu bojovali ze všech sil. Dokonce se pokusili o nouzové přistání. Bohužel se nepovedlo a letoun se nakonec zřítil do hornaté oblasti u hory Takamangahara. Trosky letadla byly rozptýleny v lesnaté části. Po pádu ze všech 524 cestujících, přežily čtyři ženy, které seděly v zadní části letadla.
Vyšetřování ukázalo, že hlavní příčinou nehody bylo selhání zadního přetlakového přepážkového panelu (bulkhead), který byl špatně opraven po předchozí nehodě, která se stala v roce 1978. Při této nehodě došlo k takzvanému „tailstrike“, což znamená, že ocas letadla při přistání narazí do ranveje. Ovšem oprava přepážky nebyla provedena podle stanovených technických norem společnosti Boeing. Místo jednoho spoje s jedinou řadou nýtů byla použita nevhodná konstrukce s dvěma spoji a pouze jednou řadou nýtů. Tato oprava zásadně oslabila konstrukci zadního trupu.
Téměř o sedm let později tlak v kabině během letu způsobil prasknutí této chybně opravené přepážky. Následný výbuch uvolnil vzduch pod vysokým tlakem do ocasu letadla, přičemž došlo k odtržení většiny ocasní plochy a zničil všechny hydraulické systémy. Piloti se kvůli této chybě dostali do situace, kdy nebylo možné letoun ovládat.
Poslední minuty letu byly pro cestující a posádku děsivé. Lidé v kabině věděli, že se děje něco velmi vážného. Letadlo se opakovaně naklánělo, ztrácelo a znovu nabíralo výšku, a došlo i k dekompresi. Něco, co si nedokážeme ani představit. Když vezmeme v potaz, že někteří lidé prožívají paniku i ze slabých turbulencí. Někteří cestující v rychlosti napsali svým blízkým dopisy na rozloučenou. Dochovalo se několik těchto dopisů, které svědčí o lidském rozměru této katastrofy. Jedním z nich byl dojemný vzkaz otce svému dítěti, který se stal symbolem této tragédie.
Posádka se snažila s pomocí plynových pák a změn tahu motorů letoun ovládat. To je ale v podstatě nemožný úkol. Přesto se jim podařilo udržet letadlo ve vzduchu téměř půl hodiny. Dali tím čas záchranářům, aby mohli reagovat. Bohužel, reakce byla pomalá a nepřesná. Prvotní lokalizace havárie byla bohužel chybná a záchranný tým dorazil na místo až následující den ráno. Mezitím mohli někteří cestující podle odhadů ještě několik hodin žít. Než se však pomoc dostavila, podlehli svým zraněním a podchlazení. Přežít se podařilo pouze čtyřem lidem. Letušce, která ten den nepracovala, matce a její malé dceři a dvanáctileté dívce.
Nehoda JAL 123 se stala jednou z nejhorších leteckých katastrof v historii. Její dopad na letecký průmysl byl značný. Letecké společnosti po celém světě zpřísnily své kontrolní mechanismy a důraz byl kladen zejména na kvalitu oprav, inspekce a revize přetlakových přepážek. Boeing přepracoval postupy pro opravy trupu a provedl revizi konstrukce některých typů letadel tak, aby se podobná tragédie neopakovala. Díky černým skříňkám je možné alespoň zjistit, co se dělo v kabině. Pásky z této nehody byly přetlumočeny a je možné si je přečíst. Tyto záznamy jsou důležité proto, aby se vyloučilo napadení teroristy a také v rekonstrukci toho, co se odehrávalo.
Japan Airlines přijala odpovědnost za chybu, a v japonské společnosti, kde je čest a odpovědnost nesmírně důležitá. Tento incident vedl k sérii rezignací a osobních tragédií i mezi vedením společnosti. Jedním z manažerů, který na následky psychického tlaku spáchal sebevraždu, byl i viceprezident aerolinek, který v dopise na rozloučenou požádal o odpuštění pozůstalé.
Každý rok se koná pietní vzpomínka na oběti této tragédie. Přeživší, pozůstalí a zaměstnanci letecké společnosti navštěvují místo neštěstí, kde byl zřízen památník. Nejde pouze o vzpomínku na ty, kteří zemřeli, ale i o připomínku důležitosti bezpečnosti v letectví. Klobouk dolů před piloty, kteří se snažilo bojovat do poslední chvíle.
Letecká doprava však nadále zůstává jednou z nejbezpečnějších možností cestování.
Zdroje:
https://simpleflying.com/japan-airlines-flight-123-survivors-history/
https://www.britannica.com/event/Mount-Osutaka-airline-disaster
https://mail.aviation-safety.net/investigation/transcripts/cvr_ja123.php
https://en.wikipedia.org/wiki/Japan_Air_Lines_Flight_123
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pad-letadla-zabil-520-lidi-k-tragedii-se-tise-schylovalo-sedm-let-115578
https://www.denik.cz/ze_sveta/letadlo-pad-nehoda-smrt-pribeh.html
