Článek
Nám se stalo obojí.
Samozřejmě můžete namítnout, že jsme si to měli lépe naplánovat, ale pokud jste někdy čekali dítě, nebo rekonstruovali byt, dáte mi za pravdu, že time management je vám k ničemu, když začnete rodit nebo vám do odpadu v koupelně spadne kus cihly.
A tak naše druhorozená dcera přišla na svět za docela hektických okolností.
Už v porodnici začala přibírat a přebytky mého mateřského mléka nakrmily celou JIPku předčasně narozených dětí. Podle očekávání mě záhy pouštěli domů. Ku překvapení paní doktorky jsem odmítla. Potřebovala jsem tam zůstat alespoň ještě o den déle, aby naše miminko nemuselo doma spát v banánové krabici.
To ale znamenalo dalších 24 hodin na nemocniční stravě.
V poslední době jsem zaznamenala několik výzev na sociálních sítích, kde se ženy trumfovaly, na kterém oddělení šestinedělí servírují nevábnější talíře. Stěžovaly si na vzhled, chuť i absenci kvalitních surovin.
Osobně patřím k pacientům, kteří s jídlem nemají problém, nicméně s tvrzením, že novopečené matky potřebují vyváženou stravu, souhlasím.
Ale…
- V návalu těhotenských chutí zajídáme hranolky zmrzlinou, ale pak se pobuřujeme nad rohlíkem s pribiňákem.
- Návštěvy nám dělají pomyšlení, nosí květiny a čokolády, přitom by je stačilo poprosit o vývar.
- Částka, kterou dáme za jednu must have mušelínovovu zavinovačku, by vystačila na dovoz jídla na tři dny.
- Stejné porce pravděpodobně dostává i zdravotní personál, který je na nohou i 16 hodin v kuse. To mi přijde jako větší problém než si v mikrovlnce na chodbě ohřát jídlo z domova.
- Přijdou dny, kdy se i vy doma nezmůžete na víc než jablko a housku s třemi kolečky šunky. Takže je to v podstatě trénink.
O nemocniční stravě erudovaněji si můžete přečíst třeba tady.
Keep calm a dobrou chuť!
