Článek
Z principu věci musí být ten neustálý drobnohled nepříjemný, na druhou stranu je třeba s ním počítat (nebo vypnout diskuse), pokud vám sociální sítě vydělávají. Čím sdílnější jste, tím vyšší šance, že vás osloví firma s nabídkou spolupráce, a vy pak nebudete muset platit za plenky, kosmetiku, hračky, oblečky, kočárky…
Což je fér. Těžko si můžete dělat hlavu z kritiky, že vaše dítě nemá domácí stravu, když vám výrobce příkrmů posílá honorář a skleničky zadarmo.
Jenže pak se stane, že se chcete s ostatními podělit jen tak, třeba že jste (ne)ustáli vyhrocenou situaci v obchodě nebo jste zůstali u večerní rutiny v klidu, případně zase vypěnili a teď je vám to líto. A nebo taky není.
To se pak instagramové prostředí rozdělí na dva tábory. Na tým respektujících a tradičních rodičů. Oba našly způsob, jak nejlépe pracovat se svými dětmi, a z toho, co funguje u nich doma, dělají univerzální pravdu a návod.
Místo vzájemné inspirace si nemohou přijít na jméno. Mnohdy zbytečně vyhroceně.
Některé respektující matky sice respektují jakýkoli postoj svého potomka, ale chybí jim respekt k lidem, kteří to dělají jinak.
Některé tradiční matky zase sáhodlouze vysvětlují a mluví o tom, jak dětem škodí sáhodlouhé vysvětlování a mluvení.
Co si tedy o vás budou ostatní myslet, když:
- na dítě nezvýšíte hlas: Ezo matka, která nenastavuje hranice a nechá dítě ostatním dětem dloubat oči z důlků. Co z něj asi tak vyroste?
- plácnete ho: Tyranka, jejíž zlost pramení z příkoří, kterému čelila jako malá a teď své dítě učí, že fyzické násilí je v pořádku. Co z něj asi tak vyroste?
- ptáte se na jeho pocity: Exotka, která podporuje dítě, když nechce ostatním půjčit hračku nebo dát babičce pusu na rozloučenou. Co z něj asi tak vyroste?
- něco mu zakážete: Diktátorka, co neustále sype z rukávu rozkazy a neumožní dítěti svobodně objevovat kaluže a struhy. Co z něj asi tak vyroste?
- nechválíte ho: Netýkavka, která dítěti upírá radost z pokroku. Co z něj asi tak vyroste?
- chválíte ho: Další, která dělá, jako by se paci paci rovnalo přijímacímu pohovoru do waldorfské školky. Co z něj asi tak vyroste?
Pokud máme odpovědět na otázku v úvodu, ať uděláte cokoli, jste příšerný rodič. Škoda, že už nikdo nevidí, že děláme to nejlepší, co umíme.
