Článek
O dva měsíce později našla místní žena na břehu řeky modrý batoh. Uvnitř byl fotoaparát, dva mobilní telefony, sluneční brýle, peníze i cestovní pasy. Když policisté prohlédli paměťovou kartu fotoaparátu, objevili desítky snímků. Některé zachycovaly usměvavé dívky na začátku výletu. Pak ale přišly fotografie pořízené uprostřed noci. Více než devadesát snímků vzniklo během několika hodin v naprosté tmě. Zachycovaly skály, větve stromů, kusy země a podivné detaily, jejichž význam dodnes nikdo spolehlivě nevysvětlil. Případ Kris Kremersové a Lisanne Froonové patří i po více než deseti letech mezi nejdiskutovanější nevyřešená zmizení na světě.
Cesta do Panamy
Jednadvacetiletá Kris Kremersová a o rok mladší Lisanne Froonová pocházely z Nizozemska. Obě vystudovaly střední školu a rozhodly se splnit si sen o několikaměsíční cestě do Střední Ameriky.
Do Panamy přijely koncem března 2014. Chtěly se zdokonalit ve španělštině a několik týdnů pracovat jako dobrovolnice s dětmi. Usadily se v horském městečku Boquete, oblíbeném mezi turisty i cestovateli z celého světa. Místní je popisovali jako dobře připravené a opatrné. Nebyly to dívky, které by bezhlavě riskovaly. Právě proto jejich zmizení od začátku nedávalo smysl.
Poslední známý den
V úterý 1. dubna bylo krásné počasí. Krátce po desáté hodině dopoledne vyšly z ubytování. Doprovázel je pes z nedaleké restaurace, který podle některých svědků turisty na stezce často následoval.
Jejich cílem byla vyhlídka na stezce El Pianista, která patří mezi nejoblíbenější turistické trasy v okolí Boquete. Výstup k vrcholu trvá přibližně dvě hodiny a většina návštěvníků se stejnou cestou vrací zpět. Místní průvodci ji považují za poměrně bezpečnou, pokud se turisté drží značené trasy.
Kris a Lisanne cestou pořizovaly fotografie. Na snímcích se smějí, pózují před horskou krajinou a nic nenasvědčuje tomu, že by se cítily ohrožené. Poslední denní fotografie vznikla krátce po překročení rozvodí za vrcholem stezky. Právě tam podle mnoha odborníků začíná skutečná divočina. Cesty se mění v úzké pěšiny, orientace je obtížná a hustý deštný prales rychle pohlcuje jakýkoli přehled o okolí. Od tohoto okamžiku už nikdo s jistotou neví, co se stalo. Přesto existuje jedna stopa, která vyšetřovatele dodnes fascinuje. Nebyly to fotografie, ale jejich mobilní telefony.
Co prozradily telefonní záznamy v prvních hodinách zmizení
Krátce poté, co Kris Kremers a Lisanne Froon zmizely z dohledové trasy, se stále zdálo, že existuje alespoň teoretická šance na kontakt se světem. Jejich telefony nebyly okamžitě neaktivní. Naopak, v následujících hodinách a dnech se opakovaně pokoušely připojit k síti a uskutečnit hovory.
Vyšetřovací záznamy ukazují, že obě dívky se snažily volat na tísňovou linku 112 i na další místní a zahraniční čísla. Většina těchto pokusů však nebyla úspěšná, protože telefony se nacházely mimo dosah signálu. V oblasti, kde se pravděpodobně pohybovaly, je přitom ztráta signálu běžná už několik minut od hlavní stezky. Přesto je z jejich telefonní aktivity patrné, že se o spojení nepřestaly pokoušet. Nešlo o jediný zoufalý pokus, ale o sérii opakovaných volání.
Znepokojivé detaily
Druhý den přináší další sérii pokusů o kontakt, i když méně častých. Objevuje se také několik neúspěšných pokusů o zadání PIN kódu, poté následuje pauza a následně další pokusy o volání. Tento detail vyvolal mezi vyšetřovateli otázky. Mohlo jít o stres, vyčerpání a dezorientaci, kdy se dívky snažily telefony použít v extrémních podmínkách. Stejně tak ale existuje možnost, že s telefony manipuloval někdo cizí. Vyšetřování však nikdy nedospělo k jednoznačnému závěru. Třetí den už nejsou žádné další pokusy o volání či připojení k síti. Tento okamžik se stal jedním z klíčových bodů celého vyšetřování.
Hrozivý nález v džungli
Přibližně o dva měsíce později se na břehu řeky Caldera našel modrý batoh. Uvnitř byly osobní věci obou dívek, z nichž většina nebyla výrazně poškozená vodou ani rozkladem, což okamžitě vyvolalo otázky, jak dlouho se batoh ve vodě skutečně nacházel a jakým způsobem se na místo dostal. Tento nález zásadně změnil směr vyšetřování.
V následujících týdnech pátrači objevili také džínové kraťasy Kris Kremersové, botu Lisanne Froonové s chodidlem uvnitř a několik kosterních pozůstatků obou žen, jejichž totožnost následně potvrdila analýza DNA. Celá těla se však nikdy nepodařilo nalézt. Zatímco telefonní záznamy ukazovaly postupný boj o přežití a snahu přivolat pomoc, okolnosti nálezu batohu i rozptýlených ostatků dodnes zůstávají předmětem debat a spekulací.
Co se tedy stalo?
Oficiální závěr vyšetřování se přiklání k tomu, že dívky pravděpodobně zemřely v důsledku nešťastné náhody v náročném terénu džungle. Přesný průběh událostí ale zůstává neznámý. A právě zde vzniká prostor pro všechny další interpretace — od ztráty orientace a vyčerpání až po scénáře, které pracují s cizím zaviněním. Žádná z těchto teorií však nikdy nebyla jednoznačně potvrzena.
