Článek
Vzpomínáte ještě na dobu, kdy jsme všichni venku museli nosit roušky, řešili jsme testování a očkování a pokoušeli se zorientovat v tom, co se ještě smí a nesmí? Neustále se na nás chrlila nová a nová mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, až se v nich skoro nikdo nevyznal. V roce 2020 vyšlo např. krizové opatření o zákazu školní docházky na základních, střední i vysokých školách, vzdělávacích a volnočasových aktivit ve školství, dále došlo k omezení konání hromadných akcí, zavedení nošení ochranných prostředků dýchacích cest nebo vymezení doby pro nákup seniorů. Tatínci nemohli být u porodů, jeden čas jsme ani nemohli jezdit na návštěvy za příbuznými či kamarády. Vznikala opatření, která omezila volný pohyb, maloobchod a služby.
Vlivem omezení organizovaných pohybových aktivit došlo u mnoha dětí ke zhoršení fyzické kondice a poklesu jejich zájmu o aktivity v rámci pohybových kroužků. Vztah k pohybu se formuje během dětství. Dnešní děti tak mohou nést celoživotní následky, jelikož ztracený návyk na pravidelný pohyb se již nemusí obnovit.
Anketa
Dalším dopadem na mladou generaci bylo omezení školní výuky. Online výuka, omezení organizovaného pohybu, omezení fyzického kontaktu s ostatními lidmi, nárůst počtu technologických zařízení, na kterých si děti snadno pěstují závislost. To vše vede k tomu, že mladí lidé stále více raději tráví čas ve virtuálním světě.
Ukazuje se, že se proměnil životní styl mladé generace. Přechodem Čechů do digitálního světa v časech pandemie se změnily preference mladých lidí např. v oblasti sexu nebo alkoholu. Místo toho mladí dávají přednost digitálnímu světu a užívání prášků na duševní poruchy.
Možná ona proměna životního stylu stojí i za propadem porodnosti. V roce 2022 nastal náhlý zlom v počtu narozených dětí. V této souvislosti se proto diskutovalo i o možnosti vlivu očkování proti covidu-19 během roku 2021. Přesná příčina, proč klesá porodnost v celé Evropě, se však neví.
Nechávali jsme se dobrovolně očkovat experimentální vakcínou na nádražích a v obchodních centrech, bez sepsání anamnézy, bez pečlivého vyšetření. Těm, kteří měli pochybnosti, jsme začali hanlivě říkat antivaxeři. Společnost se rozdělila. Názory na vakcínu proti covidu rozdělily i některé rodiny.
Pozoruji, že jsme jako společnost ztratili jakousi motivaci chovat se k sobě slušně, lidsky. Pamatuji si, jak jsem za pandemie řešila, zda venku mohu s dětmi jít na dětské hřiště. Bála jsem se, že na mě někdo bude koukat z okna a zavolá na mě policii. Nebo si pamatuji, jak mi jedna důchodkyně vynadala, když jsem na prázdné ulici sundala roušku. Byla jsem zrovna těhotná a už tak se mi nedýchalo zrovna nejlépe, natož s rouškou. Šla jsem po prázdné ulici, roušku si sundala, když se náhle z vedlejší ulice vyřítila starší paní, která to, že nemám roušku, nesla velmi špatně. Opatření mít roušku všude, i tam, kde nikdo není, mi doteď přijde zvláštní. A jaká vládní opatření přišla absurdní vám?
Anketa
S ohledem na zdravotní rizika jsme přišli o své svobody. Díky covidu jsme se izolovali, atomizovali. Mnoha lidem vnucená sociální izolace ovlivnila vnímání jejich osobní zóny. Je nám nepříjemné, když se k nám někdo více přiblíží. Jsme zásobeni mnoha špatnými zprávami. Jen co jsme udělali tečku za odloučením od blízkých, za prázdnými bary, za prací z domova a online výukou, vyskočila na nás ve zprávách ruská agrese a obavy z jaderné války. Někteří lidé opět začali řešit, jaké potraviny by bylo vhodné vykoupit, aby se připravili na nejhorší. Nedivím se, že tuto dobu někteří lidé špatně nesou. Pokud je člověk citlivější, má opravdu problém tohle vše ustát. A do toho je nedostatek psychologů a psychiatrů. To, jak na tom mohou být někteří lidé psychicky špatně, jsme se mohli přesvědčit díky prosincové tragédii na FF UK v Praze, kdy jeden student zastřelil několik lidí.
Dočasně jsme přišli o svůj pevný režim a byli jsme nuceni se uzavřít. Není divu, že se lidé na internetu pod rouškou anonymity k sobě navzájem chovají čím dál tím hůř a že se posouvá náš hodnotový žebříček. Doufám, že se jako společnost z covidu uzdravíme nejen fyzicky, ale také psychicky a nebudeme mít již potřebu proti sobě zbrojit. Je to však běh na dlouhou trať.
