Článek
Tento film dostal originální a dlouhý název - Jak se krotí krokodýli. V rodinné komedii opět nalezneme maminku Annu a dobrodružného tatínka Luboše, žrouta adrenalinu, co miluje lezení po skalách. Tentokrát k jejich nezbednému synkovi Vaškovi, kterého v 70. letech perfektně zahrál nezapomenutelný Tomáš Holý, přibyla ještě sestřička Amálka. Herecká obsazenost nakynula, je zde mnoho dalších vedlejších postav, nejspíš aby se divák nenudil. Opak je ale pravdou.
Herecké obsazení je jiné, krom V. Harapese. Maminku nehraje Jana Preissová nýbrž Ingrid Timková, roli tatínka si místo charismatického Františka Němce zahrál Miroslav Etzler a za nezapomenutelného Tomáše Holého zaskočil v pár scénách Jiří Mádl.
Film je z velké části natočen podle knížky - Jak Anděla viděla anděla, která je pokračováním knih Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny.
Jak vytrhnout velrybě stoličku
Konkurzu na malého Vaška se tehdy zúčastnilo asi 160 dětí. Malého kluka s odstátýma ušima, si režisérka zprvu moc nevšímala. Tomáš na sebe nenápadně upozornil až po skončení zkoušky. Vtrhl zpět a bez jediného slova si šel pro zapomenutou čepici. Zašklebil se na paní režisérku, gestem naznačil, proč tam je, vzal čepici a odešel. Možná tímto přirozeným výstupem si zasloužil pozvání na kamerové zkoušky. Na kamerových zkouškách bylo asi 12 kluků, kteří prošli užším výběrem konkurzu, a také filmoví rodiče. Jediný Tomáš přišel promočený od sněhu, takže jej asistentky asi dvě hodiny musely sušit. I to přispělo k tomu, že se prostě vryl do paměti štábu. Když se režisérka po natočení zkušebních záběrů ptala herců, kterého kluka by si přáli, oba si jednohlasně vybrali Tomáše Holého. Byl roztomilý, přirozený, vtipný. Takový, jakého ho všichni známe z filmového plátna. Tomáš se nemusel striktně držet scénáře. Poledňáková jen řekla, o čem záběr je, a pak jej nechala, aby požadovanou situaci zahrál tak, jak to cítil. Tomáš mohl naplno předvést svůj komediální talent a improvizovat, jako tomu bylo například ve scéně, kdy obaloval řízky pro školníka. Nebo v záběru, kdy jej bolel zub a měl hlavu obalenou šátkem. Tomáš se zamiloval do svého filmového táty, a tak když mu režisérka řekla, že je táta podrazák, jeho vztek byl opravdový. Nicméně ne vůči herci Františku Němcovi, ale vůči paní režisérce Marii Poledňákové.
Jak dostat tatínka do polepšovny
To, že vzniklo pokračování, tedy Jak dostat tatínka do polepšovny, bylo na popud štábu. Tento film vyvolal velký zájem na mezinárodním festivalu v Monte Carlu. Odborná porota dokonce o Tomáši Holém prohlásila, že je nejlepším dětským hercem od dob Shirley Templové. Film dostal hlavní cenu Zlatá nymfa a cenu Cine del Duca, která se uděluje režisérům do 30 let, a to i přesto, že režisérce bylo už 37. Oba filmy měly rekordní sledovanost a byly úspěšné i v dalších 38 zemích světa.
Po natáčení štáb opět fantazíroval nad tím, jaké by mohlo být další pokračování. Poledňáková tedy za necelý rok napsala další scénář. Ono třetí pokračování dostalo název - Jak Anděla viděla anděla. Příběh se odehrává asi 10 let po narození Tomášovy sestřičky Anděly, se kterou klokan přiletěl v březnu. Mezi roky 1988–1989 vznikly nejméně dvě verze scénáře. Poledňáková se scénářem oslovila Tomáše Holého, který již herectví pověsil na hřebík a studoval práva. Ve svém životě měl již jiné priority, netoužil po životě v záři reflektorů, a tak roli odmítl. Režisérka to nechtěla jen tak vzdát, a tak vznikla druhá verze scénáře, ve které měl Tomáš pouze symbolickou roli v několika málo záběrech. Vašek v nové verzi scénáře odjede na námořnickou akademii. Ale ani to nestačilo k tomu, aby na to Tomáš kývnul. Další snahy o návrat legendárního dětského herce na filmové plátno zastavila Tomášova smrt. V roce 1990 bohužel Tomáš Holý nepřežil tragickou autonehodu. Poledňáková projekt opustila. Vrátila se k němu v roce 1996, kdy jej vydala knižně. Po roce 2000 se na žádost přátel k projektu opět vrátila, přepracovala jej a tak vznikl film - Jak se krotí krokodýli.
Jak se krotí krokodýli
To, jak se pokračování povedlo, můžete posoudit sami. Pro mě osobně to bylo zklamáním, ačkoliv jsem velké očekávání neměla. Oba filmy s Tomášem Holým si i po letech drží kouzlo, ráda se k nim vracím. Což se o třetím dílu říci nedá. Chápu autorčin dobrý úmysl, kterým byla zřejmě vedena. Nicméně tento film je nesrovnatelný s prvními dvěma díly, které vznikly v 70. letech. Postrádám přirozenost u dětských postav. Ostatně srovnávat kohokoliv z dětských hrdinů s Tomášem Holým prostě nejde. Nějak jsem se nebavila, měla jsem problém film dokoukat do konce. S humorem se místy až moc tlačilo na pilu a vedlejších postav bylo na můj vkus možná až moc. Trojice Němec -Preissová – Holý nasadila u diváků až moc vysokou laťku, takže na záměru pokračování si kde kdo vyláme zuby. V sedmdesátkách byla mezi charismatickými herci nepřehlédnutelná chemie, vše tak nějak přirozeně fungovalo. Bohužel poslední pokračování působilo jako nevtipný a zoufale natahovaný spletenec různorodých dějových linií. Rádoby dojemné scény mě nechaly chladnou, vtipné scény působily spíše trapně. Možná, kdyby se film netvářil jako pokračování předešlých dvou dílů, působil by lépe.
Anketa
Zdroj: