Článek
V roce 1983 Jiřina Švorcová zařídila, aby byl oblíbené herečce přidělen byt 2+1 uprostřed pražské Nerudovy ulice na Malé Straně. A tak se Jana Brejchová mohla nastěhovat do prvního patra renesančního domu U Bonaparta.
Prostory bytu v lukrativní lokalitě herečce nestačily, rozhodla se zvětšit svůj životní prostor o další místnost. K tomu ale bylo opět zapotřebí pomoci předsedkyně Svazu dramatických umělců Jiřiny Švorcové. Ta usedla ke stolu a napsala pro ni doporučující dopis: „Vzhledem k celospolečenskému významu její práce a vzhledem k nutnosti odpovídajících podmínek pro její náročnou přípravu a studium doporučujeme, aby v bytě v Praze 1 v Nerudově ulici byla jedna místnost uznána jako studovna a pracovna.“
Soudruzi dali na doporučení Švorcové, uznali náročnost hereččiny profese a to, že k nastudování svých rolí je třeba, aby si mohla zřídit samostatnou pracovnu. Brejchová obdržela dopis provázející bytový dekret, v jehož záhlaví stálo heslo komunistického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina „Ze všech umění nejdůležitějším je pro nás film.“ Následně si mohla zvětšit byt na rovných sto metrů čtverečních. Navíc ji bylo vyměřeno neuvěřitelně lidové nájemné ve výši cca 100 korun měsíčně, čili za jeden metr čtvereční jedna koruna. Po revoluci čekal stran výdajů za bydlení Brejchovou skokový nárůst, regulovaný nájem se zvýšil na 3600 korun.
Nerudova ulice, Praha
Kdo by čekal od Brejchové vděk za to, že jí Jiřina Švorcová pomohla ke krásnému bydlení, spletl by se. „S paní Švorcovou jsem se nikdy nekamarádila, ani jsme se nikdy spolu nesetkaly pracovně jako herečky před kamerou. Mojí kamarádkou je už čtyřicet let Jiřinka Jirásková,“ reagovala Brejchová podrážděně na dotaz Blesku, jaký vztah má ke Švorcové.
Herečka a aktivistická komunistka Jiřina Švorcová, bývalá členka ÚV KSČ, předsedkyně Svazu dramatických umělců není někdo, koho byste hrdě veřejně označili za svou kamarádku. Přitom mnoha svým hereckým kolegům ze své funkce všemožně a nezištně pomáhala. Pomohla nejen Brejchové k bydlení na lukrativní adrese, snažila se například pomoci Haně Hegerové z vězení, kam se dostala poté, co na její účet přistál omylem honorář určený Karlu Gottovi. Podle rozsudku Hegerová spáchala trestný čin zatajení věci z majetku v socialistickém vlastnictví. Švorcová napsala Husákovi žádost o milost pro paní Hegerovou a prezident jí v dubnu 1981 vyhověl.
Švorcová byla dobrá kolegyně, dobrá herečka i dobrá kamarádka. Vynikala nejen talentem, ale také svou společenskou angažovaností. Hodnotila svou bývalou kamarádku herečka Jiřina Jirásková. V sedmdesátých letech podle jejího názoru už Švorcová jela ve vlaku, ze kterého se nevystupuje. Do myslí většiny lidí se zapsala jako zapálená komunistka. „Nikdy mi neublížila a svým způsobem si jí vážím, že nepřevlékla kabát a nepoplivala tak celý svůj život,“ uvedla na její adresu Jirásková.
Také herečka Jana Boušková, která s ní hrála v seriálu Žena za pultem na ni vzpomínala v dobrém. „Před třiceti lety jsem hrála její dceru a byla naprostý profesionál. Vždy připravená a příjemná.“
Takových lidí, kteří nejsou ke Švorcové tak kritičtí je ale poskromnu. „Dobrá herečka, ale hloupá ženská, která nevědomky podporovala totalitní vládu a její zločiny. Ona byla v týmu těch, kteří se zasloužili o můj déle než dvacetiletý zákaz v československých sdělovacích prostředcích. Za to nevědomky hrála v rozhlasovém seriálu Jak se máte Vondrovi?, který jsem psal pod pseudonymem Štorman…,“ prohlásil Pavel Landovský.
Po listopadu 1989 nastaly Švorcové těžké časy. Herecká budovatelka socialismu si o nějakých zajímavých nabídkách mohla nechat zdát. Naopak Jana Brejchová, česká Brigitte Bardot, kterou miloval i Jan Werich, o svou popularitu nepřišla. S hereckou kariérou skončila, ale rozhodně ne kvůli tomu, že by o ni už nebyl zájem. Stáhla se ze zdravotních důvodů.
Jana Brejchová roky žila v bytě na Malé straně, který si postupně nechala zrekonstruovat. Svůj krásný domov načas opustila v době, kdy byla ve vztahu s Jaromírem Hanzlíkem. Po rozvodu s Vlastimilem Brodským se nastěhovala i s dcerou Terezou Brodskou do domu své nové lásky. Do rodinné idylky ale jejich soužití mělo daleko. „Od první chvíle jsem cítila, že jsem v jeho domě prvek, který ho irituje a štve. A tak se mě i svého syna Davida snažil za každou cenu převychovat. Protože jsme podle něj byli rozmazlení frackové,“ vzpomínala Tereza ve své knize Moje máma Jana Brejchová. Po pěti letech už Tereza dusnou atmosféru nevydržela a odstěhovala se do bytu v Nerudově ulici.
Tereza Brodská
Po rozchodu s Jaromírem Hanzlíkem se do bytu na Malé Straně vrátila i Brejchová. Dlouho sama ale nebyla. Hanzlíka vystřídal její čtvrtý muž, proslulý inspektor Trachta z filmu Rozpuštěný a vypuštěný, Jiří Zahajský. Přebrala ho své kamarádce, televizní hlasatelce Kamile Moučkové, která jí to nikdy neodpustila.
Svůj vztah zpečetili v roce 1992 na Novoměstské radnici. Svou novou lásku si Brejchová nastěhovala do svého bytu, manželství se zdálo být klidné a spokojené. Pohodové období ukončila zdrcující zpráva. V roce 2001 jejímu poslednímu muži diagnostikovali rakovinu prostaty. Následovalo únavné pendlování mezi nemocnicí a jejich domovem, Brejchová se o svého chotě ukázkově starala. Do toho hrála v divadle.
Zahajský roky bojoval s nemocí, ale jeho stav se začal zhoršovat. Zrovna v době, kdy se manželé museli vystěhovat z bytu v Nerudově ulici. Dům, ve kterém bydleli, totiž koupili nějací Italové. Stěhovali se do pražských Vršovic, kde Brejchová získala náhradní byt. „Z určitého hlediska je to pro mě vysvobození. Ta milionářská lokalita, kterou Malá Strana je, se stejně vybydluje. Nákupy jsem tahala až od Karlova mostu. Chodila jsem do krámu u Mostecké věže, hrozně mě vysilovalo tahat všechny ty lahve s vodou a těžké nákupy,“ svěřila se v roce 2007. „Ten vršovický byt je naštěstí v přízemí, takže to bude mít Jirka jednoduché. A je bezbariérový, když by náhodou musel mít vozík. Navíc je blízko MHD, což jsem požadovala, protože už nechci jezdit autem. A taky mám všude kolem kamarády,“ dodala.
Stěhování bylo náročné. Naštěstí jí pomáhala její sestra Blanka, která jí pomohla i v době, kdy k ní Brejchová na pár let umístila dceru Terezu. V průběhu toho všeho vyklízení a nakupování nových věcí se jejímu muži přitížilo natolik, že skončil v nemocnici, ze které se už nevrátil. Zemřel 19. července 2007. Pro Brejchovou to byla strašná rána. Uzavřela se před světem, nevycházela ven. Kouřila, pila, rezignovala na život. Navíc zemřela také její sestra Blanka, která jí tolik pomáhala. Po čase se objevily zdravotní problémy, lékaři u ní objevili nedostatečné dokrvování mozku. Jelikož se jí zhoršila paměť, rozhodla se ukončit svou hereckou kariéru. V současnosti vyžaduje stálou péči lékařů, dcera Tereza ji chodí pravidelně navštěvovat.
Zdroje:
1) ROHÁL, Robert. Když se osud nemazlí: (osudové křižovatky). Praha: Petrklíč, 2008. ISBN 978-80-7229-194-6.
2) REMEŠOVÁ, Michaela a SCHUSTER, Roman. Herecká manželství. [Praha]: Fany, 2013. ISBN 978-80-905355-2-7.
