Článek
Dovedla být srdečná a přirozená. Karla nejspíš očarovala svou živelností, přímostí, svým rozhledem, inteligencí a jistě i vtipem. Proslula také jako spisovatelka a básnířka. Na kontě má 256 zahraných rolí, 12 vlastních divadelních her, 5 knih pro děti, 6 sbírek básní a 8 románů, z kterých je asi nejvíce znám Český román, ve kterém líčí svůj vztah s Karlem Čapkem.
Čapek se do Olgy zamiloval na první pohled, když ji viděl hrát na jevišti. Byl velmi trpělivý ctitel, někdo by řekl, že až dotěrný. Na herečku čekával před divadlem a pravidelně doprovázel domů. Sice na ni čekal i její starší bratr, to jej však neodradilo. Bratr diskrétně občas zmizel, na jejich schůzky vzpomínal takto: „Otec byl poněkud znepokojen tím, že dceřiny cesty z divadla domů trvají pravidelně dvě nebo tři hodiny, a když mu Olga vysvětlila, že ji denně doprovází Karel Čapek a ten že chodí přece pomalu, zatáhlo se jeho čelo chmurami. Znaje křehkou povahu ženskou, požádal mne, abych na ni čekal před divadlem každý den.“
Z její strany to však hned velká láska nebyla. Pro mladou, ještě ne osmnáctiletou dívku byl třicetiletý muž moc vážný, usedle oblečený pán. Jeho pozornost jí samozřejmě lichotila, měla k němu velký respekt. Když mu ale nevěnovala dostatek času, přicházely Čapkovy uražené a vyčítavé dopisy.
Čapkova rodina byla jeho známostí zděšená. Jeho neteř o ní prohlásila: „Se svou trochu příliš velkou hlavou, trochu příliš širokým obličejem a trochu krátkýma nohama nemohla být krasavicí, ale byla svěží, měla krásnou pleť i vlasy a bylo to opravdu hezké děvče.“ Jeho matka vždycky říkávala: „Vezmi si, koho chceš, jen to nesmí být cikánka, nebo herečka!“ Byla prudká, vášnivá a pro jeho lékařskou rodinu nebyla dost dobrá. Nabídka ke sňatku tak mohla přijít až po matčině smrti, po více než patnáctileté známosti. Mezitím se partneři i rozešli. Důvody rozchodu nejsou zcela známy. Existují spekulace, že to bylo možná kvůli Olžině interrupci pod nátlakem tchýně. Z dopisů, které psal Karel Čapek své milované v druhém roce jejich vztahu, vyplývá, že došlo k něčemu zásadnímu: „Já nesvoluju, abys něco udělala, slyšíš? Doufal jsem, že rozumíš tomu, píši-li: buď klidna a spokojena. Znamenalo to, že beru celou věc na sebe a že máš mně naprosto důvěřovat…Těším se na odpovědnost a starost, kterou vezmu na sebe…“ Olze bylo tehdy 19 let a jediné, co je známo, je, že už pak nikdy nemohla mít děti. Jejich vztah řadu let dozrával. Nakonec vyústil v tajný svatební obřad, který se konal roku 1935. Manželství však nemělo dlouhého trvání, neboť Karel Čapek v roce 1938 zemřel na zápal plic.
V tentýž rok, co Karel zemřel, plánoval spolu se svým přítelem Ferdinandem Peroutkou útěk do exilu. Probíhaly přípravy, když se prostořeká Olga v herecké šatně nějak prořekla. Útěk se tak nekonal. Na konci roku Čapek umírá a Peroutka následně prožije celou válku v koncentračním táboře.
Po smrti svého muže se Olga už nikdy nevdala, i když nežila sama. „Jakou měl Čapek ženu, nevím, ale vdovu má dobrou,“ říkala o sobě. Zbytek života neměla snadný. Nesměla hrát divadlo, byla politicky perzekvována a byla omezována i ve svém psaní. v 60. letech se objevila v seriálu Eliška a její rod. Její poslední rolí byla symbolicky Matka v Čapkově hře, kterou ztvárnila na scéně Divadla Na Vinohradech. Roli si velmi užívala. Stačila pak ale jedna repríza, která se pro ni stala fatální. Na tuto reprízu dorazila neukázněná školní mládež a její nemocné srdce toto představení nevydrželo. Zemřela v roce 1968 – ve stejném roce, jako zemřel její letitý přítel Hugo Haas.
Zdroje:
1) ROHÁL, Robert. Vzlety a pády slavných českých žen. Osobnosti (Petrklíč). [Praha]: Petrklíč, 2015. ISBN 978-80-7229-567-8.
