Článek
Mezi jejími obdivovateli byl například herec Svatopluk Beneš: „Lída byla neuvěřitelně krásná. Takovým tím ušlechtilým způsobem, její souměrná tvář, dokonalá postava a trochu chladné vystupování z ní udělaly hvězdu. A to nejen ve filmu. I mezi námi muži od filmu.“
Raul Schránil ji ve svých vzpomínkách nelichotivě vykresloval jak bezohlednou kariéristku. „Lída si šla v zádech se svou matkou tvrdě za svým. Bylo jí jedno, jak jsou na tom na placu ostatní, hlavně aby s ní se jednalo jako s největší hvězdou. Že její vysoké honoráře jsou na úkor peněz ostatních, jí bylo upřímně fuk.“
Měla nevšední kouzlo a byla si toho moc době vědoma. Kvůli ní se chtěl rozvést např. Vlasta Burian, Oldřich Nový a dokonce i říšský ministr propagandy Joseph Goebbles. Jen díky samotnému Hitlerovi se tak nestalo. Ten na popud Goebbelsovy manželky Magdy na Goebbelse zatlačil, aby se s Lídou rozešel. A jak si vůdce přál, tak se i stalo.
Joseph Goebbels se svou ženou Magdou
Vztah s Goebbelsem byl pro ni osudným. Nejenže díky tomuto vztahu po válce skončila ve vězení, čelila obvinění z kolaborace, ale také během jejich poměru odmítla velmi lukrativní nabídku pracovat v Hollywoodu, čehož dokonce života litovala. „Byla jsem hloupá rozmazlená mladá holka, která měla všechno, peníze, muže a slibnou kariéru po celé Evropě. Jednou za mnou přišli dva muži od společnosti MGM a ptali se mě, jestli bych nechtěla do Ameriky. Já ale byla zvyklá na to, že mě lidé poznávali a uctívali, nechtěla jsem zase začínat jako bezejmenná herečka, byť za velkou louží. Nikdo mi tehdy neřekl: Vezmi si to nejnutnější a honem koukej být pryč. Sedm let jsem mohla pracovat v Americe a nic by se mi bývalo nestalo. To pokládám za největší chybu svého života.“
Vězení a udání Vlasty Buriana
Lída Baarova po úspěšné kariéře v Německu utekla zpět do Prahy. Ještě natočila pár filmů, než se nad ní stáhla mračna. Po válce byla vyšetřována a vězněna za údajnou kolaboraci. Čelila mnohým výslechům, během kterých dokonce ze strachu udala svého bývalého milence a hereckého kolegu Vlastu Buriana. Dle jejich výpovědí měl Burian významné vztahy s nacisty, ze kterých měl osobní prospěch. Na základě těchto výpovědí skončil Burian ve vězení a musel zaplatit likvidační pokutu. Zabavili mu také vilu a divadlo. Díky Baarové se dostal na úplné dno.
Vlasta Burian ve filmu Anton Špelec ostrostřelec
Tragédie v rodině
Na věznění na Pankráci, které trvalo 16 měsíců, vzpomínala Baarová jako na jedno z nejhorších období svého života. Hrozilo jí odsouzení za velezradu před lidovým soudem. Ve vězení se také dověděla o smrti svých nejbližších. Její maminka zemřela na infarkt, když se rozčílila při výslechu. Zemřela i její mladší sestra Zorka.Když šla na zkoušku do divadla, jeden z herců ji prý zastoupil cestu a nepustil ji dál se slovy, že sestra Lídy Baarové mezi české herce nepatří. Zorka se psychicky zhroutila a neúspěšně se pokusila o sebevraždu. Na velmi citlivou Zorku už toho bylo moc a tak se o ni staral její otec, aby si něco neudělala. Ten měl jít se zánětem nohy na operaci, ale odmítl. Někdo přece musel hlídat Zorku. Vyhnutí se operaci mělo za následek amputování nohy. Zorku bohužel nakonec neuhlídal. Když si připravoval jídlo, skočila z okna. Zemřela v pouhých 24 letech.
Zorka Janů - sestra Lídy Baarové
Baarová byla po roce a půl propuštěna. Stalo se tak na Štědrý den v roce 1946. V návrhu veřejného žalobce mimořádného lidového soudu stálo: „Nebylo prokázáno, že se obviněná Lída Baarová dopustila udavačství, ani že podporovala nacismus spoluprací s gestapem nebo SD. Její styky s Goebbelsem a Hitlerem nespadají do doby zvýšeného ohrožení republiky. Pokud se stýkala s význačnými německými osobnostmi v době okupace, šlo o to, aby jí bylo umožněno hraní ve filmu, takže tyto styky lze klasifikovat jako činy podle dekretu č. 138/45 Sb.“
Svou životní lásku, dle jejich slov, našla Baarová až v rakouském Salcburku. Opět se zamilovala do ženatého muže, doktora Kurta Lundwalla. Strávili spolu 23 let, než byla svatba. V podstatě čekali na smrt jeho ženy, se kterou se nemohl rozvést. Po smrti Kurta se Baarová ještě 9 let soudila s jeho dětmi o dědictví. Prý jí to zničilo nervy. Dle jejich slov ji chtěly o vše připravit, ale ona měla tři advokáty. Nakonec zemřela jako osamělá, zahořklá dáma, kterou zmítaly deprese, jež se snažila zahánět alkoholem a prášky. Na vše rezignovala. Nechtěla už ani hrát, ani žít. Zemřela na selhání srdce ve svém bytě v Salcburku roku 2000 ve věku 86 let.
Zdroje:
5) Rohál, Robert: Lesk a bída slavných českých žen
