Článek
Jeho vyvolenou se stala fotografka Alice Wiesnerová-Mahlerová, dcera bohatého židovského bankéře. Seznámili se v atelieru, kde Alice pracovala a kam se přišel Oldřich Nový nafotit. Zpočátku jej hodnotila jako nafoukaného hejska. Svůj špatný první dojem si ale napravil, když za ni přišel s kyticí růží a omluvou. V červnu 1936 se s ní po osmileté známosti na popud jejího otce oženil.
Ve své ženě nalezl oporu a zázemí. Pomáhala mu v jeho rozjíždějícím se divadle. Fotografovala představení, pomáhala mu vybírat hry, organizovala propagaci divadla. Užitečná byla také jistě i finanční pomoc od tchána.
Dcera Jana
Přibližně devět měsíců po svatbě přišel domů Oldřich Nový s novorozencem, holčičkou Janičkou. Holčička už v jejich domácnosti zůstala. Vyrojilo se mnoho spekulací o tom, kdo jsou rodiče malé Janičky. Jisté je, že její pravou maminkou nebyla Alice. U otcovství to tak jisté není. Vznikaly klepy, že tatínkem Janičky je Oldřich Nový. Tématu, kdo je pravým otcem jeho milované holčičky, se Nový vždy vyhýbal. Dle oficiálního vyjádření manželů holčičku prostě adoptovali. Svazek s Alicí zůstal bezdětný a to po vzájemné domluvě. Alice se bála, že by u jejího dítěte mohla propuknout schizofrenie, ke které měla dědičné sklony.
Nevěra
V době, kdy byl šťastně ženatý, mu na krátký čas popletla hlavu jeho kolegyně Lída Baarová, která díky svým půvabům mohla mít každého, na koho si ukázala prstem. „Baarová se mu tak líbila, že málem zešílel,“ prozradil na něj Svatopluk Beneš. Jeho zaujetí Baarovou došlo až tak daleko, že s režisérem Otakarem Vávrou prý soutěžili, kdo ji dostane do postele. „Vávra byl strašně sladkej, protože jednou se k ní natočil a povídá jí: Liduško, poslouchej, ten Nový, ten je na tebe tak zaměřenej, ještě mu nedávej! Já totiž chci ten jeho výraz, kterej, kdyby už jsi mu dala, tak to nebude ono a já to ztratím,“ vzpomínala herečka Sylva Langová.
S odstupem času tento románek hodnotil Oldřich Nový jako životní chybu. Nicméně v té době jí byl naprosto okouzlen a nemohl si pomoci. Pletky spolu měly hlavně na zájezdech, kde nebyl Nový tolik hlídán. Jak podotkla herečka Zita Kabátová v dokumentu ČT Neobyčejné životy: „Buriana i Nového si manželky velmi hlídaly. Ale jakmile jsme odjeli s divadlem někam na zájezd a ony zůstaly v Praze, tak je neuhlídaly, neměly šanci!“ Obdobně se o Novém vyjadřoval také Svatopluk Beneš, dle kterého paní Alice dokonce chodila denně do divadla, aby si ho odvedla domů.
Koncentrační tábor
Nový však svou ženu Lízinku, jak ji důvěrně oslovoval, velmi miloval a za okupace se s ní odmítl přes veškeré naléhání nacistů rozvést. Proti Alici byla kvůli jejímu židovskému původu vedená štvavá kampaň. Byla pomlouvána v novinách, probíhaly u nich domovní prohlídky. Dceru Janu raději odvezl k přátelům. Alici se snažil ochránit před transportem, ale marně. Přes veškerou snahu nakonec oba manželé strávili několik měsíců v koncentračním táboře.
Schizofrenie
Po válce se vrátili k dceři Janě. Alice se z hrůz, které prožila, nikdy nevzpamatovala. Stalo se to, čeho se tak obávala - naplno u ní propukla schizofrenie. Trpěla bludy, dělala manželovi žárlivé scény a vyhrožovala sebevraždou. Oldřich Nový měl podlomené zdraví a do toho řešil zhoršující se chování své manželky k dceři Janě. Hádky se stupňovaly. Jana už domácí napjatou atmosféru nemohla dál snášet a raději se ve svých 22 letech odstěhovala.
Oldřich Nový od své ženy neodešel. Nebyl to jeho styl. Stál při ní v dobrém i ve zlém. Zůstal s ní až do její smrti. V roce 1967 duševně nemocná Alice zemřela a Jana se vrátila zpět domů ke svému tatínkovi, o kterého se pak starala.
Zdroje: