Článek
Romanticky založený, vždy upravený, gentleman s krásným hlasem. To byl božský Karel Gott. Podle zpěvačky Yvonne Přenosilové měl Karel na počátku své kariéry problémy najít svou image, musel se hledat a některé písničky mu na začátku opravdu neseděly. V 60. letech mu byl velkým konkurentem čertovsky vypadající Waldemar Matuška.
Karel Gott byl velmi pozorný k ženám. Podle Yvonne za to mohl jeho vztah k mamince, kterou obdivoval a v každé ženě ji tak trochu viděl. Vždycky se choval jako gentleman, což u mnohých dam slavilo úspěch. Vždyť mu byl také vzorem Oldřich Nový. Zbožňoval film Dívka v modrém, připomínal mu maminku, která mu moc ráda o Oldřichu Novém vyprávěla.
Právě Karlův blízký vztah k mamince byl i jeho slabinou, kterou využila StB, když se roku 1971 nevrátil z turné v Německu. Na počátku normalizace, v době, kdy už měl Karel Gott za sebou zkušenost s turné v Las Vegas, učinil zásadní rozhodnutí. Poté, co skončilo zhruba týdenní turné v Německu, Karel Gott a bratři Štaidlové zde zůstali. Můžeme jen hádat, co za jeho rozhodnutím stálo, je známo, že Štaidlové byli milovníci luxusu a v té době byl Karel Gott v Německu na vrcholu popularity. Mohly za tím tedy být ekonomické důvody, které se mísily s touhou po občanských svobodách. Kdyby tušili, co se v srpnu 1968 stane, možná by se z USA nevrátili domů. Nebyli by jediní. Kvůli srpnové okupaci odešla do zahraničí celá řada umělců, jako třeba Karel Kryl, který se nevrátil z hudebního festivalu v Německu.
Ale zpět ke Karlovi. I přes nesporné výhody, které měl, kdy jako jeden z mála mohl vystupovat také v západním Německu a v dobách totality měl mimořádné příjmy, i on pociťoval určité překážky. Vadilo mu například časté vracení textů k přepracování nebo výhrady k oblečení a jeho účesu.
Když vypršela lhůta pro návrat Gotta a k tomu Bild Zeitung uvedl zprávu, že se Gott rozhodl zůstat v Německu, StB začala jednat. Nedovolené opuštění republiky bylo podle zákona bráno jako trestný čin, mezi časté sankce patřila konfiskace majetku. Ti, kteří se na emigraci chystali, se pokoušeli tyto sankce obejít převodem svého majetku na své blízké. Ze spisu StB vyplývá, že podobně učinil i Karel Gott: „Z dosavadních výsledků vyšetřování, zejména domovních prohlídek, vyplývá, že Karel Gott v březnu a dubnu letošního roku (1971) daroval svým rodičům třetinové podíly na domě v Praze 10 a v Jevanech, jejichž celková hodnota byla předběžně ohodnocena na částku 1 100 000 Kčs. Zařízení obou domů se většinou skládá ze starožitností, a toto se předběžně odhaduje na částku asi 400 000 Kčs. Protože vše nasvědčuje tomu, že darování nemovitostí rodičům bylo součástí přípravy k odchodu Karla Gotta do zahraničí, bude dán podnět k zahájení trestního řízení o neplatnosti darovacích smluv.“
Prověřeny byly samozřejmě také Gottovy účty: „Ze tří vkladních knížek Karla Gotta bylo v době od 30. 4. 1971 do 10. 5. 1971 vybráno celkem 199 000 Kčs, takže zůstatek činí 3395 Kčs. Na vkladní knížku jeho matky byla v téže době převedena částka 234 000 Kčs, tento převod neoprávněně zařídil Karel Gott starší.“ Zároveň bylo zjištěno, že po dobu Gottova hostování v Německu už nedošlo k platbám na jeho tuzemský účet, tudíž je možné, že veškeré příjmy z Německa dostával Gott do svých rukou.
Byla rozjeta mašinérie, při které museli vyděšení rodiče Karla Gotta přihlížet, jak při domovní prohlídce provádí bezpečnost soupis veškerého majetku. Následně jim byl movitý majetek zabaven a byli vyslýcháni. Byli poučeni, že kdyby disponovali se zajištěným majetkem, odpovídali by za způsobenou škodu.
Vidina, že už nikdy neuvidí svého syna, výslechy, zabavení majetku, připomenutí, že se svým postupem, kdy umožnili převod synova majetku a finanční částky, prakticky dopustili trestného činu nadržování, to vše muselo na stárnoucí rodiče psychicky velmi negativně působit. A tak Karel Gott „hodil zpátečku“ a ve svých dopisech na úřady do Prahy psal, že neměl v úmyslu emigrovat, že pouze takto protestoval proti tomu, že se některé jeho písničky nesměly vysílat, že dostává pozdě odměny za zahraniční koncerty a že je v televizi šikanován za své extravagantní oblečení.
Velký strach o rodiče zřejmě přiměl Karla Gotta k tomu, aby souhlasil se svým návratem. Bylo mu přislíbeno, že se s rebelující trojicí v případě návratu do vlasti nic nestane, nebudou žádné sankce. Přeci jen byl Karel jako největší hvězda populární hudby pro režim důležitý. O takový skandál, jakým by byla emigrace světoznámého zpěváka, komunisté nestáli. Díky Gottovi měl stát zajištěný slušný příjem valut ze zahraničí.
Karel Gott se vrátil, perzekuce se nekonala. Zabavený majetek byl navrácen, i nadále mohl pokračovat ve své práci, jezdit do západních zemí a mít závratné příjmy. Jako by se nic nestalo. Zlatý slavík byl sice v kleci, ale určitá svoboda mu byla ponechána. Pokračoval ve své hvězdné kariéře a kdoví, zda kdyby zůstal za hranicemi, zda by zažíval takové úspěchy, jaké ho ještě čekaly doma, v našem malém rybníčku.
Zdroje:
1) SNÁŠEL, Martin. Karel Gott ve spárech StB. V Praze: Antonín Boráň - Bondy, 2009. ISBN 978-80-904471-0-3.
