Článek
Jiří Štaidl nebyl jen Gottův textař písní, byl i jeho velmi dobrým kamarádem. Aby taky ne. Štaidl byl bohém, který nezkazil žádnou legraci. I jeho bývalá partnerka Ivana Zelníčková, později Trumpová, na něj vzpomínala jako na člověka, který ji dokázal vždy rozesmát. Navíc byl velmi talentovaný. „Byl obrovský talent a jeho texty byly geniální. Sdělné a jednoduché. Měl čich pro slogan,“ prohlásil o něm skladatel Karel Svoboda. Štaidl byl autorem textů mnoha Gottových hitů. Mezi ty nejznámější patří například: Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?, C’est la vie, Cesta rájem, Má první láska se dnes vdává, nebo Kávu si osladím.
Karel Gott a Jiří Štaidl se seznámili díky Semaforu, odkud oba v roce 1965 odešli. Zamířili do nového divadla Apollo. Vzniklo mezi nimi úzké pouto. „Byli jsme si natolik blízcí, že můžu říct, že mě znal lépe než moji rodiče,“ vzpomínal Karel Gott.
V roce 1966 měl Gott štěstí, že mu byl Štaidl nablízku. „Milan Chladil si tehdy koupil pravého vojenského džípa a chtěl mi ho předvést. Naštěstí za námi jel ve své octavii Jirka Štaidl. U náměstí Jiřího z Poděbrad totiž Milana přestal v jedné zatáčce džíp poslouchat. Narazili jsme do stromu, já prolítl hlavou oknem. Necítil jsem žádnou bolest, jen mi na pravé straně hlavy něco vadilo. Sáhl jsem si tam a vytáhl velký kus skla. Začal jsem samozřejmě strašně krvácet. Kdyby tam nebyl Jirka Štaidl, který mě okamžitě odvezl do vinohradské nemocnice, kde jsem šel ihned na sál, nevím, co by se dělo. Profesor Sedláček mi tehdy řekl, že přivézt mě o pět minut později, tak by mi nos nezachránil a za dalších pět minut bych patrně vykrvácel…“
Tehdy bylo Karlovi Gottovi pouhých 27 let. Jeho kamarád, Jiří Štaidl, o 7 let později takové štěstí neměl. Když jel v roce 1973 navštívit své rodiče do Říčan u Prahy, stala se mu osudnou rychlá jízda s jeho sotva tři dny starým tmavě zeleným kupé. „Měl nové auto, Renault 17, a rychlost vyhnal na sto sedmdesát. Bohužel mu vjel do silnice náklaďák,“ vzpomínala Dáda Patrasová, která v osudný den měla jet s ním, nicméně na poslední chvíli odřekla. „Bylo mi sedmnáct, jemu devětadvacet. Přede mnou chodil s krasobruslařkou Hanou Maškovou, pak s Ivanou Zelníčkovou. S ní se ale pořád hádal. Do Zelníčkové jsem se nějak prolnula já,“ popisovala jejich románek Patrasová.
Štaidla při rychlé jízdě překvapilo nákladní auto vyjíždějící z vedlejší silnice. Když se chtěl vyhnout, obě auta se střetla a textař vyletěl z auta ven. Skončil na svodidlech, neměl šanci. Byl na místě mrtvý. Před jízdou údajně vypil několik panáků alkoholu.
Štaidl se stal obětí autonehody stejně jako jeho životní láska krasobruslařka Hana Mašková, se kterou se seznámil v roce 1967 na koncertě Karla Gotta. Byla jedinou ženou, kvůli které byl ochoten se trochu změnit. Tedy spokojit se s jednou ženou a omezit pití. Vztah byl tak vážný, že plánovali svatbu. Problém byl, že Mašková byla velmi pracovně vytížená. Sice si dost vydělala, ale na soukromý život to mělo neblahý vliv. Vztah na dálku se jim rozpadl. Po třech letech nastal bolestný rozchod.
Když pak v roce 1972 ve svém sporťáku Opel GT nepřežila čelní střet s kamionem, nesl to Štaidl velmi těžce. Tragická nehoda se stala za husté mlhy, nedaleko francouzské obce Vouvray. Bylo jí pouhých 22 let.
Když Štaidl ve svých 30 letech tragicky zahynul, nepřišel Karel Gott jen o textaře, ale i o přítele. „Utrhlo mi to kousek srdce. Byl to kamarád, a to můžu říct jen o pár lidech,“ svěřil se Karel Gott později ve filmu Karel. S jeho smrtí se nikdy pořádně nevyrovnal.
Zdroje: