Článek
Měl krásný hlas, talent, charisma a slušné vystupování, které mohlo připomínat vystupování legendárního Oldřicha Nového. Tato hvězda stříbrného plátna byla idolem jeho maminky. Často Karlovi o tomto gentlemanovi vyprávěla a tak se není čemu divit, že se Oldřich Nový stal jeho vzorem.
Gott byl romanticky založený a uměl tento svůj romantický sentiment přenášet i na své fanoušky. „Lidé, kteří cítí romantismus jako útěk od reality, která je unavuje, mají touhu chviličku se zasnít. Chtějí být krásně vtahováni do hudby, pohladit, mít chvilku krásný pocit. A takových lidí je hodně a jdou přes generace.“ Tajemství svého úspěchu vnímal právě ve schopnosti lidi pohladit. Považoval to za svou roli a své poslání. Tvrdil, že ono pohlazení musí být věrohodné: „Nesmí to být hrané a urputné – to každý vycítí.“ Sám sebe označil za naivního člověka. „Někdy jsem rád, že jsem v lecčem nedospěl,“ přiznal Karel Gott v rozhovoru v roce 2011, pár let před svou smrtí.
Karel Gott dává autogramy
Jeho romantický styl mu vydělal ohromné peníze. Nicméně o finanční záležitosti se zřejmě tolik nestaral. Obdobně jako zpěvačka Hana Hegerová, která kvůli chybně zaslanému honoráři, jež měl být adresován Karlovi Gottovi, skončila na půl roku ve vězení. Mezi lidmi kolovaly i spekulace, že onu kauzu na ni ušila StB, že záměna plateb byla na Hanu Hegerovou nastrčena. Zpěvačka si peníze nechala, tvrdila, že si toho zprvu ani nevšimla. Platbu přijala v dobré víře jako odměnu za práci. Na dané poměry to však tehdy byla dost neobvykle vysoká částka. Některé zdroje uvádí, že škoda byla vyšší než 200 000 Kčs. Na to, že došlo k chybné transakci, měl podle autora knížky Carmen – skutečný život Hany Hegerové upozornit otec Karla Gotta. „Otec Karla Gotta se dostavuje 17. července 1979 před polednem na pobočku spořitelny na Praze 8, aby oznámil, že synovi nedorazily peníze, které očekával. Jde o vysoké honoráře za roky 1976 a 1977,“ napsal Tomáš Padevět. Za tímto omylem, který paní Hegerovou stál několik měsíců života za mřížemi, stála bankovní úřednice, která chybně přetrhla vyplněné příkazové šeky dvou umělců a následně špatně slepila odtržené pravé části složenek k levým. Před tím, než proběhl soud, se paní Hegerová marně snažila Karla Gotta kontaktovat. Zpěvačku však Karel Gott údajně na popud svého otce ignoroval. Gottův otec se totiž obával, že by mohl být jeho syn neznalý finančních otázek zmanipulován do nevýhodných drobných splátek.
Otec Karla Gotta měl vysoké postavení. Vypracoval se na pozici náměstka na ministerstvu těžkého průmyslu a dostal se mezi špičky komunistické strany. Údajně syna několikrát tahal z bryndy. Zemřel v roce 1982. Možná, kdyby v polovině 80. let ještě žil, odradil by svého syna od sblížení se s pozdějším podnikatelem Miroslavem Provodem, který na černém trhu kšeftoval s pašovanými digitálními hodinkami a elektronikou. V roce 1984 zlegalizoval Provod část vydělaných peněz nákupem Gottovy vily v Jevanech. Podnikatel byl blízkým „obchodním“ partnerem kmotra českého podsvětí Františka Mrázka.
V roce 1993 vznikl charitativní projekt Nadace Karla Gotta Interpo. Zpěvák se stal čestným předsedou nadace a také její tváří. Do projektu Gotta přivedl Miroslav Provod, což byl geniální nápad. Gott působil věrohodně a k tomu byl důvěřivý. „Žije na jiné planetě a je tak trochu mimo realitu,“ prohlašoval o něm Provod. Díky nadaci se Gott seznámil s Mrázkem. Tehdy na něj Mrázek udělal dobrý dojem, a tak tomuto „skvělému, humornému a milému člověku“ věřil. Netušil, že se pouští do spolupráce s mafiánem, který je napojen na organizovaný zločin.
Gott nadaci věnoval čtyři miliony korun. Kontroverzní Mrázek s Provodem přispěli každý částkou půl milionu korun. Cílem nadace bylo pomáhat dětem policistů, kteří přišli o život při výkonu služby. Karel Gott v květnu 1993 na tiskové konferenci nadaci představil slovy: „Pomoc bude určena hlavně na výchovu a vzdělání osiřelých dětí. Hodláme být trvale v osobním kontaktu s rodinou zabitého policisty a poskytovat dítěti pomoc až do doby jeho nástupu do zaměstnání.“ Jeho záměry pomoci byly upřímné. Byl zděšen vzrůstající kriminalitou na počátku devadesátek a práce policistů si vážil.
„Karel Gott skvěle odváděl pozornost od skutečných záměrů Františka Mrázka a Miroslava Provoda. Nadace tehdy prorazila i na Pražský hrad. V restauraci Na Vikárce uspořádala spolu s hradní policií vánoční besídku pro tři stovky dětí ze škol pro sluchově postižené a s vadami řeči. Velkolepou akci zahájily fanfáry Hradní stráže, děti dostaly hromady dárků a zazpíval jim – kdo jiný než Karel Gott.“ Napsal ve své knize o Mrázkovi novinář Jaroslav Kmenta.
Po pár letech se ale začaly objevovat informace, které vrhaly na nadaci špatné světlo. Vzniklo podezření, že se v nadaci perou špinavé peníze. Po takovém mediálním obrazu Gott rozhodně netoužil a tak v roce 1997 z nadace odstoupil. O deset let později v jednom rozhovoru uvedl, že důvodem jeho odstoupení byla jeho časová vytíženost: „Já jsem tehdy z Nadace Interpo velmi rychle vystoupil, protože jsem neměl čas se tomu věnovat. Tím pádem jsem nevěděl, co tam probíhá. Takže jsem to tam nemohl nechat běžet pod svým jménem. Oni to pochopili. Tak jsme se v dobrém rozloučili.“ Odchod Gotta z nadace znamenal posléze postupné skomírání až do roku 2002, kdy nadace skončila.
Nadace byla ve skutečnosti marketingovou akcí kmotra Mrázka. Chtěl si zajistit vstřícnost u policie, která vyšetřovala podvody a vraždy, v nichž figurovalo jeho jméno. Mrázek měl mnoho vlivných kontaktů, na každého něco věděl. V roce 2006 byl Mrázek zastřelen, dosud se neví přesně kým a proč. Mohla to být osobní msta či jen strach z toho, co vše Mrázek vyzradí.
V devadesátých letech mnoho důvěřivých lidí narazilo. Karel Gott měl štěstí, že kontakty s lidmi, kteří byli za hranou zákona, mu zásadně neuškodily a že ještě včas stihl vyklouznout z bohulibého projektu kontroverzních podnikatelů.
Zdroje:
