Článek
Jelikož by Česká republika měla do roku 2050 splnit své evropské klimatické závazky, vznikl dotační program, který měl podpořit majitele nemovitostí, aby učinili kroky k tomu, že se jejich nemovitost stane bezemisní. Cílem bylo, aby byly budovy nezávislé na fosilních palivech a dobře zateplené s nízkou energetickou náročností.
Jelikož se v minulosti moc nedařilo, aby majitelé více zateplovali své domy a řešili, aby jejich domy byly energeticky co nejúspornější, změnilo Ministerstvo životního prostředí podmínky už tak štědrého dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). V roce 2023 vznikl program Oprav dům po babičce, který cílil na majitele starších nemovitostí. Při zavedení tohoto dotačního programu byl součástí žádosti o dotaci majetkový test, aby nedocházelo k tomu, že si někdo za veřejné finance renovuje například chaloupku. Žadatel nesměl vlastnit žádnou jinou nemovitost určenou k bydlení a v domě, kterého se dotace týkala, musel mít trvalé bydliště. „Program (NZÚ) jsme rozšířili tak, aby motivoval všechny vlastníky rodinných i bytových domů k renovacím, které jim přinesou významné úspory, zvýší komfort jejich bydlení, přispějí k renovaci bytového fondu a v neposlední řadě se budou podílet na snižování celkové spotřeby energií a emisí skleníkových plynů na celorepublikové úrovni,“ prohlásil tehdy ministr životního prostředí Petr Hladík.
Petr Hladík
Program se cílil na rodiny s dětmi. Žadatelům o dotaci nabízel získání bonusu 50 000 korun za každé nezaopatřené dítě. Bonus se vztahoval i na děti, které se teprve narodí, a to do roku 2030. Ekonomicky aktivní lidé mohli díky této dotaci získat podporu o výši až 50 procent přímých realizačních výdajů a zároveň maximálně milion korun. Výhodou bylo, že dotaci na vynaložené výdaje si bylo možné nechat proplatit zálohově předem. Štědrost tohoto programu vyvolala nevoli u řady lidí. „Tento program je absolutní blbost. Dává ještě víc majetným oproti opravdu chudým. Podobně, jako stropování energií, které chudému spořivému nepomohly skoro vůbec, ale majitelům velkých domů hodně. To je sociální pomoc zcela naruby,“ komentoval jeden z diskutujících dotaci před 2 roky. Ti, kteří si svůj dům zateplili bez pomoci státu v tom samozřejmě viděli nespravedlnost.
I tak to nejspíš pro některé vlastníky starých domů nebyla dostatečně atraktivní motivace k renovaci domu, o program byl menší zájem, než se čekalo. Od 1. června 2024 došlo ke změně v programu Oprav dům po babičce, která měla zjednodušit a zpřístupnit rekonstrukce starších nemovitostí. Nové podmínky programu otevřely dveře širšímu spektru vlastníků nemovitostí, nově mohli žadatelé vlastnit nebo spoluvlastnit jednu další nemovitost určenou k bydlení. Došlo tak k trochu absurdní situaci. Zatímco u sociálních dávek se začaly utahovat šrouby a začal se řešit majetkový test žadatelů o sociální dávky, dotace se naopak otevřely širšímu okruhu jedinců, i těm, co mají dostatečné množství svých vlastních prostředků.
Tak nějak se tu stalo zvykem, že se lidé nestarají o svůj majetek s péčí řádného hospodáře a na případné investice čekají do doby, až na to někdo jiný přispěje. Už několikrát jsem slyšela o případech vysoce příjmových majitelů domů, kteří využili dotaci na instalaci fotovoltaiky, ačkoliv měli vlastní prostředky. Následně byli titíž rozmrzelí, že prodej elektřiny nepřináší tolik, kolik očekávali. Lidé přeci nebudou dávat ze svého víc než musí. To, že si lidé zvykli na dotační programy, potvrzují i odborníci. „Během 17 let své existence se Nová zelená úsporám pro domácnosti stala skoro až samozřejmou jistotou, že je stát v často velmi nákladných investicích do energeticky úspornějšího bydlení podpoří,“ uvedl Michal Petřek, manažer pro inovace distributora solární techniky Raylyst Solar.
Ruka státu se stran dotací více otevřela, což mělo za následek nebývalý zájem. V listopadu loňského roku se program Oprav dům po babičce nečekaně zastavil z důvodu dřívějšího vyčerpání alokovaných financí. O vysokém zájmu svědčí i to, že loni zájemci z NZÚ čerpali celkem 42 miliard korun. Mnoho lidí nestihlo včas podat svou žádost o dotaci. Zájemci nicméně stále doufali, že se program po čase znovu otevře.
Ilustrační foto - peníze úspory bankovky měna hotovost české koruny kalkulačka výpočet daně
Před pár dny však byla zveřejněna informace, která byla pro mnohé ledovou sprchou. Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že sice bude pokračovat v populárním programu Nová zelená úsporám, nicméně dotace na zateplení se budou týkat jen domácností s nízkými příjmy, pro ostatní by měly být k dispozici alespoň výhodné úvěry. „Podporu chceme nasměrovat tam, kde je opravdu přínosná, tedy na kvalitní projekty, které dlouhodobě sníží energetickou náročnost renovované budovy,“ prohlásil před pár dny Andrej Babiš. Vláda se hodlá cílit na ochranu zranitelných domácností, aby nespadly do energetické chudoby. O dotace budou tedy moci žádat vlastníci nezatepleného nebo energeticky neúsporného rodinného domu využívaného k trvalému bydlení, kteří mají nárok na takzvanou superdávku nebo mají nízké příjmy. Zájemci mohou od června žádat o dotace na zateplení do výše 250 tisíc korun a o dotace na výměnu zdroje tepla za úspornější do výše 150 tisíc korun. Celkový rozpočet programu pro tento rok má být čtyři miliardy korun, což je jen zlomek toho, co bylo rozpočtováno na minulý rok.
Ostatní majitelé nemovitostí budou moci žádat o bezúročný úvěr s dobou splácení až 25 let na zateplení, výměnu zdrojů tepla, fotovoltaiku a dobíjení elektromobilu, úsporný ohřev vody, rekuperaci a také na systémy hospodaření s vodou i na zelené střechy. Ministr životního prostředí Igor Černý na příkladu uvedl, že i tato pomoc může být pro rodinný rozpočet zajímavá. Pokud by si rodina půjčovala na renovaci domu jeden milion korun, při splátkách na 15 let při aktuální výši úrokových sazeb by bance zaplatila celkem 1,519 milionu korun. „Podpora z Nové zelené úsporám bude ve výši 519 tisíc korun, žadatel tedy na úrocích nezaplatí ani korunu navíc a bance vrátí pouze ty prostředky, které si půjčil, a zaplatí minimální náklady spojené s vedením úvěrového účtu,“ vysvětlil Červený.
Lidem se i tak tato změna nezamlouvá. „S úvěry nevyhnutelně přijdou i scoringová pravidla, která mohou být velmi přísná a neslučitelná například s hypotečním úvěrem,“ komentoval změnu Michal Petřek. Zájemcům s nižšími příjmy nemusí banky úvěr poskytnout. „Úvěr nikdy nebude mít pro domácnosti stejný efekt jako přímá dotace. Řada lidí si bez ní rekonstrukci nebo zateplení jednoduše nebude moci dovolit nebo ji odloží,“ prohlásil Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR, profesní organizace výrobců pěnového polystyrenu.
Nově vzniklou situaci kritizují zejména lidé, kteří minulý rok nestihli podat žádost o dotace z programu Oprav dům po babičce. Tito lidé vytvořili facebookovou skupinu, kde sdílí své zkušenosti a snaží se vymyslet, jak svou situaci zlepšit. „Loni jsme konečně po letech šetření a snahy koupili dům ke kompletní rekonstrukci, s tím že jsme do rozpočtu počítali s dotací. Nechápu, proč udělali tak radikální řez hned, mohli aspoň nám, co to měli rozjeté nějaké dotace dát, je to šílená podpásovka, když má člověk hypotéku na krku tak výhodný úvěr je k ničemu. Vůbec nevím co budeme dělat, bydlíme se synem ve třech u tchýně v pidi pokojíčku a pokud budeme opravu domu látat z výplat, tak to v životě nedoděláme. Těšili jsme se, že budeme mít náš vysněný domov, a teď se to sype jak domeček z karet,“ podělila se o svůj příběh jedna z žadatelek o dotaci.
Lidé se zlobí, že minulý rok investovali nemalé částky, aby vše podřídili tehdejším podmínkám a na dotaci dosáhli a pak se program bez předchozího varování ze dne na den zrušil. Jedna paní zde například psala, že měsíce čekala na projekt na míru, na povinný projekt rekuperace, na energetický posudek, zaplatila kolem 150 000 kč jen za přípravy a projekty, neboť počítali s dotací kolem 800 000 Kč a pak ze dne na den přišla bez varování stopka. „Jako OSVČ s hypotékou na další úvěr nedosáhneme a ani se dál zadlužovat nechceme. Stát nás ale nutí si půjčit, místo aby pomohl s přímou investicí, dává tyhle peníze bankám,“ rozčilovala se na sociální síti zájemkyně o dotace. To, že stát nabízí žadatelům, kteří si nestihli loni podat žádost kompenzaci nákladů na projektovou dokumentaci ve výši 50 tisíc pro rodinné domy považuje za nedostačující. „Nabízených 50 000 Kč za projekty zaplacené od září 2025? My na tom pracovali mnohem déle, ještě před zářím. Co lidé, co zaplatili v srpnu? Ti nedostanou nic. Pracujeme, nebereme dávky, snažíme se dát dohromady starý dům a stát nám podkopne nohy ve chvíli, kdy už máme „utopené“ statisíce v papírech. Pro koho jsou ty dotace teď vlastně nastavené? Pro ty, co nepracují, nebo pro ty, co mají miliony bokem?“ A není jediná, kdo má podobný názor. „Je to ekonomický nesmysl, který si zjevně prolobovaly banky. Vy si vezmete úvěr - stát za vás zaplatí úroky (což vychází zhruba stejně jako to, co by byla ta dotace). A z čeho to zaplatí stát? Z daní. Tj. my všichni. Stejně jako u těch dotací. Pouze ty peníze nedostanou normální lidé, nýbrž banky. Stát už se zase chová jako Jánošík naruby - chudým bere a bohatým dává. To bylo ostatně za Babišovy vlády vždy,“ komentoval změny v dotacích jeden pán.
Žadatelé o dotace, kteří nestihli podat včas žádost řeší, na koho se mají obrátit. Řeší, zda se obrátit na ombudsmana či zaslat stížnost přímo na EK. Někteří psali ministru Hladíkovi, někteří dokonce kanceláři prezidenta. A pak byli tací, kteří se obrátili na předsedu vlády Andreje Babiše, který program spolu s emisními povolenkami označil za prioritu resortu životního prostředí. „S panem Hladíkem jsem ve spojení od listopadu, občas odepíše, občas ne…Upřímně lepší to řešit s panem Babišem a řešit to přes čísla, proto já třeba potřeboval kolika se to týká… kolik v tom je peněz, kolik v tom mám já. Napsal jsem mu kolik dá stát na úrocích pro banky a kolik by to stálo přes EU… Upřímně si myslím, že musíme tlačit jen na pana Babiše, ten slyší ale na čísla,“ psal například jeden ze zainteresovaných žadatelů ve facebookové skupině.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš
Neúspěšní zájemci o dotace už sepsali petici, ve které se píše:
“ My, níže podepsaní občané, žádáme, aby bylo otevřeno mimořádné „okno“ pro podání žádostí pro ty žadatele, kteří postupovali podle původních pravidel programu „Oprav dům po babičce“, připravili projekty a splnili požadavky dle pravidel, ale nestihli podat žádost kvůli náhlému ukončení příjmu žádostí bez předchozího varování a to dokonce o hodiny, dny, nefunkčnosti portálu aj.
Mnoho rodin jednalo v dobré víře podle pravidel, která byla státem nastavena. Lidé investovali čas, energii a často i nemalé finanční prostředky do projektové dokumentace, energetických posudků a dalších kroků nutných pro podání žádosti. Doporučuji navštívit mou skupinu na Facebooku - Nová zelená úsporám, pro ty, co nestihli podat žádost.
Náhlé ukončení programu bez přechodného varování vytvořilo nerovné podmínky mezi žadateli – někteří žádost stihli podat, zatímco jiní, kteří postupovali stejně a splňovali stejné podmínky, tuto možnost nedostali. Nelze zde argumentovat časovým horizontem, neboť některé domy byly koupený na konci roku 2025 a na dokumentech se pracovalo.
Požadujeme proto:
otevření krátkého mimořádného období pro podání žádostí, které umožní férové řešení pro ty, kteří postupovali podle pravidel a měli připravené projekty.
Existuje nás skupina lidí se skutečnými příběhy. Pro mnohé z nich je toto rozhodnutí vlády velmi tvrdé a v některých případech až zničující pro jejich rodinné plány a finanční situaci, domy se musí prodat…
Nežádáme výhody ani výjimky.
Žádáme pouze férovou možnost podat žádost podle pravidel, která platila v době, kdy jsme začali celý proces připravovat.“
Rozhořčení žadatelů, ke kterým se dotace nedostala, je pochopitelné. Věnovali mnoho energie, času a financí něčemu, co bylo státem přislíbeno. Na druhou stranu si myslím, že dotace vedly k umělému navyšování cen na realitním i stavebním trhu a že k nějaké úpravě dojít muselo. Pokud je někdo v situaci, kdy má problém ufinancovat renovaci svého domu a dělá mu potíže platit energie, měl by možná zvážit jinou alternativu bydlení. Život v bytě má také své výhody.
Zdroje:
