Článek
Petr Štěpánek
Mezi celebrity, které měly to štěstí, že se svým sourozencem měly pevné pouto, patří například Petr Štěpánek. Charismatický herec, jehož tvář si mnozí pojí zejména se seriálem Ordinace v růžové zahradě a také s pohádkou Zlatovláska, pochází z početné rodiny. Syn legendárního herce Zdeňka Štěpánka měl celkem 4 sourozence. Nejstarší sestra Jana Štěpánková měla s Petrem společného otce, nicméně maminku měli jinou. Jana, ze které vyrostla rovněž herečka, byla dcerou herečky Eleny Hálkové. Manželství jejích rodičů se rozpadlo, když bylo Janě 6 let. Oba si pak našli nové partnery, s nimiž měli další děti.
Jana Štěpánková
Janina maminka se provdala za lékaře, s nímž měla ještě dceru Kateřinu. Tatínek Zdeněk Štěpánek se podruhé oženil se Soňou Grossovou, s níž měl 3 syny a jednu dceru. První syn Zdeněk se bohužel nedožil třech měsíců, zemřel na záškrt. Po velké ztrátě se manželům narodil syn Martin, o rok později Petr a jako nejmladší se narodila dcera Kristina.
Petr Štěpánek měl štěstí, že vyrůstal v rodině, ve které její členové spolu velmi dobře vycházeli. V rozvětvené rodině se měli všichni rádi a pomáhali si. Jana Štěpánková vzpomínala, jak její maminka například pomáhala mamince Petra Štěpánka, když se jí narodil syn Martin a ona neměla pro něj dostatek vlastního mléka: „Soňa nemohla kojit, měla málo mléka. Moje máma ho zase měla na rozdávání. Denně ho tak Soně posílala.“ A dobré vztahy v rodině se udržely i do dospělosti sourozenců.
Petrova sestra Kristina se proslavila jako Kristina Taberyová - režisérka, scénáristka a dramaturgyně. Z bratra Martina vyrostl slavný herec, redaktor a také politik. Soudržnost mezi sourozenci se projevila v době, kdy Petrův bratr Martin emigroval se svou rodinou do Rakouska. Psal se rok 1981, což znamenalo, že jeho jednání bylo dle zákona kvalifikováno jako trestný čin. Mezi nejčastější sankce za nedovolené opuštění republiky patřila konfiskace majetku. Ti, co se chystali emigrovat, se proto pokoušeli svůj majetek schovat u příbuzných. Na Martinovu emigraci zavzpomínala současná Petrova manželka Zlata Adamovská, které její muž vyprávěl, co bratrova emigrace obnášela: „Jednou vzpomínal, že když chtěl Martin emigrovat, navezl k němu veškerý starožitný nábytek, koberce a cennosti. Takže Petr věděl, co se bude dít. A věděl taky, že se dostane do nesnází. Ale celý ten inventář rozestavěl po bytě tak, aby to vypadalo, že tam ty věci jsou odjakživa. A po emigraci samozřejmě všechno Martinovi předal.“ Když se po roce 1989 otevřely hranice, Petr se okamžitě rozjel za svým bratrem, kterého roky neviděl. „Když se Martin vrátil, byl jsem šťastnej jak blecha,“ vzpomínal Petr.
Martin Štěpánek, 2006
Jenže názorově se začali rozcházet už před Martinovým odchodem do emigrace, kde starší bratr pracoval pro Svobodnou Evropu, ale Petr byl tou dobou předsedou partajní organizace. Po návratu z exilu v devadesátých letech k velkému smíření mezi oběma bratry nedošlo. V roce 2006 Martin onemocněl rakovinou, jeho stav se zhoršoval. Po odstranění ledviny začal mít problémy s dolní polovinou těla. Špatně se mu chodilo, trpěl velkými bolestmi. V roce 2010 se rozhodl ukončit svůj život a zastřelil se. Jeho předčasný odchod nesl Petr velmi těžce. „Když se Petrovi donesla zpráva, že se Martin zasebevraždil, hned mi to volal. Byl úplně v šoku a myslím, že je v šoku dodneška,“ sdělila jeho žena Zlata.
Petr Štěpánek a Zlata Adamovská
Michal Dlouhý
V roce 2010 prožíval velkou ztrátu také herec Michal Dlouhý, kterému zemřel bratr Vladimír Dlouhý. Šarmantní herec, který se proslavil už jako dítě rolí ve filmu Už zase skáču přes kaluže, si získal srdce diváků také rolí Petra Máchala v pohádce S čerty nejsou žerty či rolí Petra Majera ze seriálu Arabela.
Vladimír Dlouhý
Pro Michala byl jeho starší bratr vzorem. Právě díky němu se dostal k herectví. Jako malý kluk byl totiž velmi živé dítě a tak, když jej ve školce nechtěli, musela jej maminka brávat s sebou, když doprovázela prvorozeného syna na natáčení. Přirozeně tak přičichl k řemeslu, které se později stalo jeho chlebem. Jelikož neznal ostych, tak si i on brzy vyzkoušel práci před kamerou.
Vladimír, jakožto straší bratr, měl Michala často na starost. Tu a tam využil jeho naivity, občas ho i vypekl. Nicméně když bylo potřeba, byl mu oporou. „Mým největším životním štěstím je skutečnost, že se mají rádi a jeden dokáže druhého podržet. Chovají se k sobě moc hezky odmalička a nezažila jsem, že by mezi nimi někdy panovala sebemenší rivalita,“ pochvalovala si jejich dobrý vztah maminka Alena.
Mezi bratry panoval dobrý vztah i v dospělosti. „Jeden rok jsme založili akci Fotr week, kdy nás několik chlapů jelo samotných s dětmi. Bez maminek,“ vzpomínal Michal na dobu, během které trávili společně čas, když si Vladimír užíval svých dvojčat. „Brácha říkal, dáme tři dny a ve středu jedem zpátky. Zvládli jsme to ale celý týden a úplně v pohodě. Přestože počasí nám nepřálo, v noci bylo na nule a celý týden pršelo,“ prozradil Michal.
Michal Dlouhý
Bohužel talentovaného herce časem dohnaly jeho zdravotní problémy. Když se v posledních měsících jeho života stupňovaly bolesti v oblasti žaludku, domníval se, že jde o žaludeční vředy. Nasadil si proto samoléčbu pivem, které mu pomáhalo tlumit bolesti. „Víte, ono se vždycky hovořilo o bráchovi a alkoholu. A já otevřeně řekl, že jsme se kvůli tomu dvakrát pohádali. Nicméně ve skutečnosti toho - co do množství - zase nevypil tolik, aby se tomu někdo divil. Jen na něj alkohol působil hůř než třeba na jiné. Tak to má padesát procent lidí. Ti jsou ale zalezlí doma. My ovšem jdeme na jeviště, do práce. Tak velký problém, jak se z toho dělal, to nebyl. A navíc: on pil pivo a to není alkohol. To je lék. Tvrdého a vína se nedotkl,“ prohlásil na obranu svého bratra Michal v roce 2010.
Vladimírův zdravotní stav byl ale vážnější, než si připouštěl. Byla mu diagnostikována rakovina. „V prosinci 2009 zkolaboval po představení Příliš drahá Mathilda. Hned začátkem nového roku pak absolvoval všechna možná vyšetření, která mu dělali i předtím na podzim, ale tentokrát už výsledky byly pozitivní a začal těžký půlrok. Chtěla jsem mu pomoct, ale on sám si zvolil jinou cestu. Věděla jsem, že by ve svém životě neměnil nic, on žil tak, jak chtěl,“ prozradila jeho druhá žena Petra Jungmannová. Vladimír svůj boj s rakovinou prohrál ve věku 52 let. Jeho synům Janovi a Jiřímu byly v té době necelé čtyři roky. V této těžké chvíli byl Petře velkou oporou právě její švagr Michal, který jí pomáhal s organizací pohřbu. Dodnes mají dobré vztahy a navštěvují se.
Jiřina Švorcová
Další známou osobností, která nedala dopustit na své sourozence byla herečka Jiřina Švorcová, kterou si mnozí pamatují jako prodavačku Annu Holubovou ze seriálu Žena za pultem. Předsedkyně Svazu dramatických umělců, členka ÚV KSČ a dlouholetá herečka vinohradského divadla se narodila jako nejmladší ze 4 dětí. Její tatínek zemřel, když jí bylo zhruba 5 let. Po jeho smrti se rodina odstěhovala do Prahy, kde maminka vedla hostinec.
Mezi Jiřinou a jejími sourozenci byl poměrně velký věkový rozdíl. Nejstarší bratr Václav byl starší o 9 let, bratr Jan o 8 let a sestra Andula o 6 let. „Sestru Andulu jsem milovala a dělala jí křena, protože jsem s ní musela na rande, to mě máma vždycky vyslala,“ vzpomínala herečka. Nejstaršího bratra Václava, který po smrti otce tak trochu přebral otcovskou roli, začala prý milovat, až když se k ní začal chovat jako k dospělému člověku. „Měl pocit, že abych nebyla blbá a nafoukaná, tak mě musí shazovat.“ Druhý bratr Jan byl vyučený nástrojář, dělal mistra ve fabrice a byl velmi podnikavý. Nikdy moc nepřilnul ke komunistickému režimu. „Já a Vašek jsme byli členy strany od pětačtyřicátého roku, kdežto Honza do KSČ nikdy nevstoupil. Věděl, že by se v jiném režimu cítil lépe a že by své schopnosti mohl lépe rozvinout,“ podotkla.
Ačkoliv byl každý jiný, věděla, že se na své sourozence může spolehnout, že by ji nikdy nenechali padnout. Například v době měnové reformy, ji podržel bratr Jan. Těsně před první měnovou reformou totiž dělala rekonstrukci svého bytu Na Poříčí, neměla proto na výměnu potřebné tři tisíce. Věděla, že jestli si od někoho může půjčit, je to právě bratr Jan.
Zatímco k Václavovi měla názorově blízko, s Janem to bylo horší. „Po vstupu vojsk, což byla tragédie, kterou možná uvítalo pár skalních komunistů, kteří prostě nepřipustili, že se to mohlo stát nějak jinak, s námi Honza chvíli nemluvil,“ popsala okamžik, kdy mezi sourozenci nebyly ideální vztahy. Soudržnost rodiny nicméně zvítězila nad rozdílnými politickými názory a vztahy se časem zase urovnaly.
Naproti tomu bratr Václav, který byl rovněž herec a velký straník, měl k Jiřině velmi blízko. Když se pak se svým mužem stěhovala do vily po tchánovi, stěhoval se s nimi i bratr Václav. Jednak si s ním velmi rozuměli, jednak za tím byl i racionální důvod. Ze svého tehdejšího příjmu by chod tak velkého domu neutáhli. Jejich bratr jim pomáhal dům udržovat. Po smrti manžela pak Jiřina nechala udělat darovací smlouvy, dle kterých se dům rozdělil. Bratr Václav se synem Janem tak získali podíl na činžovní vile v Praze na Ořechovce.
Taková soudržnost rodiny se už tak často bohužel nevídá. Říká se, že krev není voda. Nicméně poměrně často se stane něco, co sourozence rozhádá. Důvody bývají rozmanité - sourozenecká rivalita, rozdílnost povah, nebo čistě malicherný spor o peníze. A jak to máte se svým sourozencem vy?
Zdroje:
KOHOUTOVÁ, Lenka. Vladimír Dlouhý: muž v hlučné samotě. V Řitce: Daranus, 2010. ISBN 9788087423011.
GRACLÍK, Miroslav a NEKVAPIL, Václav. Jiřina Švorcová osobně. V Praze: XYZ, 2010. ISBN 9788073884048.
