Článek
Kariéru odstartovala filmem Podnájemníci, ve kterém ztvárnila třináctiletou Alenku, mladší sestru Jaromíra Hanzlíka. Hvězdy jí přály, tou dobou začala studovat na konzervatoři, zároveň se filmařům zalíbila natolik, že šla z role do role.
Z Ivany se stala velká hvězda. K jejím počátečním výrazným rolím patří Liduška, dcera majora Zemana v seriálu 30 případů majora Zemana. Pro sedmnáctiletou herečku to byla tehdy velká příležitost, za roli v propagandistickém seriálu se nikdy nestyděla. „Taky jsme v některých případech věděli, že točíme s prominutím kraviny poplatné době. Ale to dnes děláme taky. Ovšem jsou to věci poplatné zase jiné době,“ uvedla v roce 2016.
Mnoho herců dle Ivany raději točilo pohádky. Byly apolitické. „Ještě jsme někdy měli pocit, že tam můžeme propašovat nějakou větu s dvojím významem, kterou „oni“ nepoznají. Bylo to jako u královského dvora, šašek směl říkat věci, které nikdo jiný nemohl. Jinému by za to setnuli hlavu, ale šaškovi to prošlo.“
I Ivana se ráda objevovala v pohádkách. Vidět jsme ji mohli například v pohádce Princ a Večernice, Za humny je drak nebo Princové jsou na draka. Tehdy hrála po boku třiadvacetiletého Jana Čenského, který byl do krásné herečky nešťastně zamilovaný. Jejich společný duet Dělání se stal nesmrtelným.
„Dělání, dělání, všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék,“ zpívala jako princezna v roce 1980. Práce se nikdy nebála, po revoluci, coby novopečená maminka dcery Michaely, se odvážila jít do podnikání. Nebyla na to úplně sama, šla do toho s kamarádkou Marcelou Skuherskou, manželkou Michala Davida. Podnikaly v oblasti zdravého životního stylu a hubnutí. Otevřely si relaxační studio, zpočátku si vedly velmi dobře. „Marcela byla v té době slavná tenistka, já jsem také byla hodně známá, takže jsme nepotřebovaly žádnou reklamu. Udělali se mnou tehdy rozhovor do jednoho hodně oblíbeného časopisu, kde jsem se zmínila, co zrovna připravujeme. Napsali tam i adresu a telefonní číslo k nám do salonu, což už by dneska nikdo neudělal, a nám začal neustále zvonit telefon. Podnik jsme ještě ani neotevřely a za dva dny sezení u telefonu jsme měly na rok plno,“ popsala začátky podnikání pro idnes.cz. Šly do toho opravdu naplno. Půjčily si peníze, školily se ve Švýcarsku.
Práce ji naplňovala, pocit úspěchu jí dělal dobře. Měla pocit, že se k herecké profesi, která na počátku 90. let, kdy lidé objevili videopůjčovny, a přestávali chodit do kin, ani nechce vrátit. Jenže zhruba po dvou letech se začaly zpřísňovat nejrůznější předpisy a požadavky, které musely splňovat, rozrostla se i konkurence. Když splatily poslední peníze, které si půjčily, rozumně usoudily, že bude lepší jít od toho. Skončily s podnikáním, byly rády, že jim nezůstaly žádné dluhy.
Nejenže jí nedopadlo podnikání, rozpadlo se také její manželství s Ivanem Vyskočilem. Ivana v roce 1996 podala žádost o rozvod, ukončení manželství provázely hádky, urážky a napadání. Ivana bouřlivý rozchod nesla těžce, možná to bylo i nedostatkem hereckých příležitostí. Dělání, které všechny smutky zahání, se nekonalo. „Jsem opatrná, možná až moc. Nejsem zamilovaná, nejsem zadaná, jsem sama. A rozhodně to nebude tím, že bych měla tolik práce, že bych na nic jiného neměla čas. Ale za ta léta jsem si už naštěstí, nebo bohužel, zvykla,“ prohlásila po letech v jednom ze svých rozhovorů.
Co dál? Pokusila se vrátit před kamery a k divadlu, ale byl to větší oříšek, než čekala: „Podnikání byl takový dvouletý výstřel na Měsíc, který pro mě byl v mnohém skvělá zkušenost, ale měl i jeden negativní dopad. Během těch dvou let se v mé profesi strašně moc změnilo a já už jsem se nikdy nedostala zpátky. Alespoň pokud jde o natáčení. Do té nové generace jsem se už nezačlenila. Pak se také objevilo pár věcí, které se mi nelíbily, a já je odmítla. Ačkoli jsem si nikdy s nikým nic neprovedla, tak jsem cítila, že třeba na určité stanici pracovat zkrátka nemůžu.“
Jedna z nejoblíbenějších princezen sice téměř zmizela z obrazovek, nicméně její hlas je spojen s Calistou Flockhartovou ze seriálu Ally Mcbealová a také s Natálií Oriero. Za svůj dabingový výkon titulní postavy v americkém seriálu Ally Mcbealová dokonce získala cenu Františka Filipovského. Stejně jako hlavní hrdinka seriálu i Ivana má občas pěkně prořízlou pusu a zkrátka řekne, co si myslí.
Calista Flockhartová, 2009
Sama přiznává, že to s ní bývá občas náročné: „Dříve jsem vybuchovala na první naťuknutí. Jako nášlapná mina – bum! Dnes už jsem mírnější, trvá mi déle, než vyletím, i když je to pro mě hodně těžké. Ale když to pak přijde, tak je zle! Princeznou jsem nikdy nebyla. Ani jedinou vteřinu.“ Díky své prchlivé povaze a velké kritičnosti si zmařila některé své pracovní příležitosti. Zbavili se jí například tvůrci pokračování legendární Sanitky. Jako slepou Alžbětu Janderovou ji nechali zemřít po úrazu. Svým chováním si vysloužila předčasnou smrt i v dalším seriálu, tentokrát seriálu televize Barrandov Stopy života. Po sedmi dílech nechali její doktorku Kateřinu Vernerovou převálcovat náklaďákem. Podle režiséra Tomáše Magnuska totiž neustále něco kritizovala a měla připomínky ke scénáři. „Mně hrozně vadilo, že Ivana dlouho nikde nebyla. Okouzlila mě něčím, co mě později začalo strašně štvát. Měla spoustu režijních poznámek, ale byly realistické, později už pesimistické,“ prozradil režisér v pořadu Sejdeme se na Cibulce. Hereččiny připomínky se neustále stupňovaly, až režisérovi zkrátka došla trpělivost. „Říkal jsem si, že je to úžasně věcná ženská, a možná proto nehraje. Tak jsem ji chtěl v seriálu mít. A je fakt, že mě tím remcáním později taky začala rozčilovat,“ dodal.
Problém nebyl jenom v jejím remcání, ale také v její averzi k herečce Kateřině Brožové, která hrála její nadřízenou. Jelikož v té době byla sexy plavovláska partnerkou tehdejšího majitele televize Barrandov Jaromíra Soukupa, svou pozici v seriálu si tím Ivana slušně podkopala.
Tu a tam se Ivana na obrazovce objeví, ale žádný velký comeback se nekoná. Je na volné noze a působí jako členka Divadelní společnosti Háta, kterou založila s kamarádkami Mahulenou Bočanovou a Olgou Želenskou. Občas se vyskytne i v nějakém tom muzikálu. Za jejím kariérním útlumem jistě není nedostatek talentu. Jednak umí být pěkně nepříjemná, a jednak tak trochu nezapadá do dnešní doby, ve které štěstí přeje jedincům s ostrými lokty. Uvedla, že doba se změnila a ona není až tak dravá jako jiní. „Ačkoli to tak nevypadá, nejsem zase až tak ambiciózní člověk. Když mi někdo dá práci, tak ji dělám na sto procent, roztrhám se pro ni, ale neumím si dopomoct k tomu, abych ji dostala. Myslím, že v tom to také hodně vězí.“
Zdroje:
1) REMEŠOVÁ, Michaela a SCHUSTER, Roman. Herecká manželství: …i ta bez prstýnků. 2017. ISBN 978-80-905355-9-6.
