Článek
Původně ani nechtěl být hercem, neboť býval velmi nesmělý. Ve svém živlu byl paradoxně při veřejném tancování a stepování. Svým stylem a projevem se odlišoval. Tento melancholický herec dokázal předvést i svůj komediální talent jako tomu bylo například v počinu režiséra Zdeňka Podskalského, ve filmu Světáci. Zde hrál také s Jiřinou Jiráskovou, se kterou dříve tvořil pár, a se kterou dokonce plánoval svatbu. Krátce před svatbou z toho ale vycouval. „Vymluvil se na to, že mu zemřela babička a on by se styděl, kdyby v tom smutku měl prožít tak velké štěstí. Jsem ovšem přesvědčena, že si to vymyslel a ona babička ještě dlouho poté někde tajně žila,“ s humorem sobě vlastním vzpomínala Jirásková na Brodského v pořadu 13. komnata. Časem pochopila, že jeho rozhodnutí bylo správné. „To, že mi utekl od oltáře, bylo šťastné rozhodnutí. Já ho nemilovala a on to věděl. Vlastně mi tím pomohl, já to tenkrát nechápala. Ale nezastírám, že tehdy se mě to dotklo,“ dodala. Přesto zůstali přáteli a Jirásková se časem stala velmi dobou kamarádkou jeho druhé manželky Jany Brejchové.
Jiřina Jirásková
Své první ano řekl tanečnici Boženě Křepelkové, která je známá též jako Bíba Brodská. Z jejich manželství vzešel syn Marek Brodský. I této ženě Brodský zlomil srdce. Rozešla se s ním, když mu přišla na nevěru: „Ještě jsem mu ale uvařila večeři, a zatímco ji jedl, sebrala jsem mu klíč od bytu a vypakovala ho.“ Po letech ale zdůrazňovala, že na Bróďu vzpomíná jen v dobrém.
Jeho druhou ženou byla jeho slavná herecká kolegyně Jana Brejchová, která byla označována za českou Bardotku. „Oldřich Lipský mě pozval do filmového klubu na nějaký film, který se pak neuskutečnil, a přišel tam pan Brodský. Nabídl mi, abych se šla podívat do vinohradského divadla na Válku s mloky, čímž mě také trošku podtrhl nohy, protože se mi v tom šíleně líbil,“ vzpomínala na své první okouzlení Brodským po letech Brejchová. Prý se snad ani nezamilovala tolik do chlapa jako do herce. V Mlocích tančil, zpíval, hrál, a právě na svůj vynikající výkon ji prý dostal.
Brejchová a Brodský v Berlíně
V knize své dcery vystihuje Jana Brejchová Vlastimila Brodského jako muže, který o holky nouzi neměl. „Chodil s Milenou Dvorskou a jinými dívenkami, vybíral si s oblibou o dost mladší. Po vrstevnicích nekoukal. Nemusel. Uměl zapůsobit, okouzlit. Když si zapaloval cigaretu, dělal to takovým způsobem, že jsem z něj byla v tranzu. Chlap musí umět šarmovat, jinak je s ním nuda. Bróďa to navíc kombinoval se zvláštní hrou na chudáčka, probouzel v ženách ochranitelské pudy.“
Vzali se na pátek třináctého v roce 1964. „Můj v pořadí druhý – a doufám, že poslední – svatební den. Snad to bylo někdy v březnu v roce 1964. Myslím 13. 3. ve 13 hodin. U stolu nás bylo 13. Původně jsem si myslel, že třináctka je šťastné číslo.“ vzpomínal s úsměvem na svatební den Brodský. Brejchová po letech přiznala, že její tchyně z jejich svatby moc nadšená nebyla: „Když řekl mamince, že se bude ženit a že si mě bude brát, vymlouvala mu to: ‚Prokristapána, Vajďurku, vždyť ta s tebou může být třeba taky jen tři měsíce!‘ A Bróďa jí řekl: ‚Maminko, mně to za to stojí.‘“
Na první pohled nesourodný pár spolu velmi dobře ladil. „Myslím, že se skvěle doplňovali. Maminka je velmi emotivní, tatínek byl velmi intelektuálně zaměřený, takže si myslím, že to do sebe skvěle zapadalo.“ Hodnotila vztah svých rodičů dcera Tereza Brodská.
Velmi často spolu také točili, jejich společnými počiny byly např. Arabela, Hodíme se k sobě miláčku? Ženu ani květinou neuhodíš, Noc na Karlštejně. Uvádí se, že právě při natáčení muzikálu Noc na Karlštejně v roce 1973, se Jana Brejchová zamilovala do o 8 let mladšího, energického, akčního kolegy Jaromíra Hanzlíka. Podle jejich dcery Terezy byl rok 1973 posledním rokem, kdy to mezi nimi ještě fungovalo. Pak prý přišla velká krize, kdy její maminka prošla vztahem, o kterém ale nikdo z nich nemluvil. Podle Jany Brejchové to s Hanzlíkem začalo v roce 1980, kdy společně jezdili na zájezdová představení Žena v trysku století. Její milenec byl téměř o 30 let mladší než její manžel.
Právě věkový rozdíl mezi manželi měl velký podíl na krachu jejich vztahu. „Když jsem ho poznala, bylo mu dvaačtyřicet a mně třiadvacet. Člověk je zamilovaný, spojuje ho s tím druhým práce, to je také inspirativní, ale potom vztah drobně chladne a najednou začne věkový rozdíl škodit. Bróďa byl na začátku velmi tolerantní, všechno mi chtěl dopřát, ale postupem doby po mně čím dál častěji žádal, abych žila jeho životem, jeho rytmem. Jenže mně bylo téměř o dvacet méně, já to cítila jinak,“ vzpomínala Brejchová, které Hanzlík vliv energii do žil.
Jaromír Hanzlík
Hanzlík byl Brodského přítel, sdíleli spolu šatnu v divadle, překvapivě mu nic nevyčítal: „Nesmíme zapomenout, že moje žena odcházela k němu s tím, že já jsem největší trouba světa a on je nejkrásnější a nejmoudřejší Adonis zeměkoule. Mně ale Jarda Hanzlík vůbec nevadil, protože zastávám teorii, že je údělem chlapů namlouvat si ženské. Záleží na tom, jestli ta ženská chce, nebo nechce citově splynout s novým zájemcem. A to i když se jedná o ženu téměř bližního.“ Zprvu Brodský doufal, že vzplanutí jeho ženy brzy vyprchá. Spletl se. Jejich manželství se v roce 1981 rozpadlo. „Rozešli jsme se po vzájemné dohodě. Oba jsme pochopili, že ona mě nemůže vystát,“ hodnotil jejich rozvod Brodský. Brejchová se k době, kdy se rozváděli, vyjadřovala v knize své dcery: „Chtěl tichou dohodu, že spolu zůstaneme, a každý si budeme žít svůj život. Abychom pro veřejnost zůstali formálně manželé. Bylo to moje největší zklamání, myslela jsem, že má svou noblesu, ale tahle pokrytecká hra mě zasáhla. Odmítla jsem na ni přistoupit. A on mi tenkrát řekl: ‚Lidi tě odsoudí. Uvidíš, že na to doplatíš.‘ Dnes po letech chápu, jak to cítil. Že si nepřál radikální změnu, byl nejspíš unavený a nechtěl měnit rytmus svého života. Na druhou stranu, s další partnerkou Táňou pak chodil ještě dvacet let.“
Rozvod rodičů nesla dcera Tereza psychicky velmi špatně. „Neprobíhalo to vůbec hezky. Když se to provalilo oficiálně a psala o tom média, byla najednou pro národ hotová mrcha… Dostávala anonymní dopisy, dokonce jí volali ze Svazu žen, že tohle zasloužilá herečka nedělá, aby opouštěla národního umělce. Jednou mi řekla, ať s ní jdu nakoupit do potravin, a já hrozně nechtěla. Prodavačky se na ni dívaly jako na vražedkyni a málem na ni plivaly. U toho jsem fakt nechtěla být,“ popsala tehdejší atmosféru Tereza Brodská ve své knize Moje máma Jana Brejchová.
Janě Brejchové vztah s pedantským Hanzlíkem nevydržel, po 12 letech se s ním Brejchová rozešla. Posledním manželem Brejchové byl její dlouholetý kamarád, herec Jiří Zahajský, se kterým zůstala až do jeho smrti do roku 2007. Vlastimil Brodský se již znovu neoženil. „Ty vztahy se většinou zhroutěj, já jsem ovšem už psychicky na zhroucený vztahy adaptovanej, připravenej a v tomto smyslu procházím životem, sice zraňován, ale stále živ,“ popisoval svůj postoj Brodský.
V roce 2002, ve svých 81 letech, ukončil svůj život střelou do hlavy. Ještě před tím napsal v jednom z dopisů své poslední partnerce Táně Kühnelové: „Domov může být jedině nějakej člověk nebo víc člověků, co jsou schopni chápat moji celoživotní zvýšenou průserovost a nadzvednout mi čumák nad hladinu tý louže marastu dřív, než začnu polykat andělíčky.“
Ve vztazích vyhledával citové souznění. Někoho, kdo mu bude rozumět, kdo mu bude oporou. A když vztah nevyšel, tak ačkoliv jej to zasáhlo, drama z toho nedělal. Žádné hysterické divadlo. To nebyl jeho styl.
Zdroje:
7) BRODSKÁ, Tereza; PODSKALSKÁ, Jana. Moje máma Jana Brejchová. Praha: WWA photo, 2022. ISBN 978-80-242-8105-6.
