Článek
Život první televizní moderátorky zpráv v Československu i v Evropě připomínal horskou dráhu. Nositelka státního vyznamenání a medaile Za zásluhy, Kamila Moučková, se v roce 1928 narodila do politicky velmi angažované rodiny. Jejím otcem, ke kterému měla velký respekt, byl novinář a politik Vilém Nový. Do konce svého života byl oddaným komunistou. S dcerou moc času netrávil, byl totiž příliš zaneprázdněný zakládáním buněk komunistické strany na Vysočině. Během druhé světové války emigroval do Anglie, kde se jako novinář připojil k zahraničnímu vysílání BBC. Jelikož nevysílal pod pseudonymem, ale pod svým jménem, dostal svou manželku, která zůstala doma do potíží.
Maminka Kamily se kvůli jejímu otci dostala do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Dívky se ujala babička, za války tedy vyrůstala bez rodičů. V náročné době jí pomáhalo hraní v ochotnickém divadle. To jistým způsobem nasměřovalo její další kroky. Po válce se přihlásila na konzervatoř.
To už byla doma maminka, která se s 38 kily vrátila z koncentračního tábora. Celou tu dobu ji držela při životě láska k jejímu muži. On si ale mezitím našel jinou ženu. Milovala ho do konce svého života, nakonec zemřela měsíc po jeho úmrtí, v roce 1987.
Kdoví, jak by Kamila vše ustála, kdyby se nemohla nějak realizovat. Našla si angažmá v jihlavském divadle, kde se seznámila se svým prvním manželem, hercem Milošem Willigem. Do manželství skočila rovnýma nohama, ale ve svých devatenácti letech na něj ještě nebyla dostatečně připravená. Rok po svatbě se jí narodila dcera Kateřina, jenže ani narození potomka rodinnému štěstí nepomohlo. Po dvou letech manželství se Kamila bezhlavě zamilovala do rodinného přítele, lékaře Josefa Moučky. Krátce po rozvodu v roce 1949 se za něj provdala a měla s ním dceru Barboru a syna Ondřeje.
Ačkoliv měla 3 děti, nikdy jí to netáhlo k plotně. Práce na vzniku samostatné Československé televize ji absolutně pohltila. „My jsme to v roce 1956 dělali na koleni v sedmi lidech,“ prozradila známá hlasatelka v pořadu 13. komnata. Téměř pořád byla v práci, nebyla tou maminkou, co by večer dětem četla pohádky. Aby se své práci mohla věnovat na maximum, najala paní na hlídání. Tato mladá žena tak trochu překročila své kompetence a kromě dětí svou pozornost věnovala také jejímu muži, který Moučkovou začal podvádět. Opět tedy následoval rozvod.
V dalších letech už byla v soukromém životě Kamila opatrná a nikdy se již nevdala. Nicméně sama nebyla. Zhruba rok u ní bydlela kamarádka Jiřina Švorcová. „Ona byla bezvadná holka, dokud nezačala blbnout s funkcema v tý komunistický partaji,“ prohlásila v Show Jana Krause. U Moučkové našla útočiště poté, co se rozešla s Jiřím Valou. A byla to právě tato nechvalně proslulá aktivní komunistka, která ji seznámila s jejím životním partnerem, o 11 let mladším hercem Jiřím Zahajským, se kterým žila 31 let, než ji opustil kvůli herečce Janě Brejchové.
Turbulentní období nezažívala jen v soukromém životě, ale také na pracovním poli. Podařilo se jí prorazit, byla první ženou, která u nás moderovala Televizní noviny. Do té doby bylo moderování doménou mužů. Pak nastal zlomový rok 1968 a Moučková se stala jakýmsi symbolem. Jako vůbec první ohlásila invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a četla zprávy až do chvíle, kdy ji z provizorního studia v měšťanské Besedě vyvedli vojáci. Po upálení Jana Palacha podporovala studentské protesty. Kvůli tomu dostala padáka a následně zákaz vystupování v médiích. Přišla o práci, která pro ni byla vším. Následně vystřídala různá zaměstnání, vyzkoušela si práci uklízečky, prodavačky nebo servírky. Ani to ji neodradilo od toho, aby podepsala Chartu 77.
Nad jejím počínáním kroutil hlavou její otec, Vilém Nový. Byl to on, kvůli kterému Moučková vstoupila do KSČ. Když se v roce 1945 vrátil z emigrace, přivezl ji červenou knížku a řekl, že odteď je členkou strany. A tak poslechla. „Já jsem byla úplně blbá,“ prohlásila po letech.
Oddaný komunista svou dceru nechápal. Po únoru 1948 byl krátce šéfredaktorem Rudého práva. V srpnu 1968 obhajoval vpád vojsk Varšavské smlouvy, zatímco jeho dcera vysílala zprávy. Dokonce za to prý od něj dostala facku.
Kovaného komunistu nepřesvědčilo ani 5 let ve vězení. V roce 1949 byl zatčen státní bezpečností a ve vykonstruovaném procesu odsouzen. Za mřížemi byl až do roku 1954. Dle jeho slov byl základem všech obvinění vždy nějaký reálný fakt, který byl ovšem zkreslen a zveličen. Během pobytu ve vězení se z něj stal konfident bezpečnostních složek. V 60. letech se dočkal rehabilitace a návratu do veřejného života. Od roku 1964 byl poslancem Národního shromáždění ČSSR.
Do širokého povědomí veřejnosti se dostal po srpnové invazi, když veřejně pronášel teorie ohledně smrti Jana Palacha, který se na protest upálil. Podle Nového se Palach vlastně upálit nechtěl. Dle jeho slov byl Palach členem organizované skupiny „pětice smrti“, která měla vytvářet napětí a odvádět pozornost od pozitivních výsledků KSČ. Citoval údajnou zprávu Veřejné bezpečnosti, podle které byl mezi organizátory celé akce například Pavel Kohout, nebo Emil Zátopek. Palach měl mít tu smůlu, že byl vylosován jako pochodeň. Upálit se nechtěl, přátelé mu nicméně údajně namluvili, že se polije chemikálií způsobující „studený plamen“, který ho ve výsledku nepopálí. Nastala ale chyba, této chemikálie bylo přimícháno málo, což způsobilo jeho smrtelné popáleniny.
Po tomto kontroverzním projevu, který byl přerušován výkřiky nesouhlasu a pískotem, pohltil Moučkovou pocit studu za svého otce. On nerozuměl jí, ona zase jemu. Názorově i lidsky se rozešli. Už se nedožil okamžiku, kdy se jeho dcera po revoluci vrátila do televize a mimo jiné moderovala oblíbený pořad Objektiv. Kdoví, co by říkal na její ocenění za zásluhy o stát v oblasti kultury. Moučková věřila, že její otec přeci jen ke konci života prohlédl, jak zrůdná komunistická ideologie byla.
Zdroje:
2) 13. komnata Kamily Moučkové
