Vzmužte se! Já bych se vojně nebránila

Bezpečnostní situace v Evropě se zhoršuje, tudíž jsou otázky týkající se vojenské služby jistě na místě. Nicméně na tomto tématu není společenská shoda. Mnoho lidí vnímá povinnou vojenskou službu jako něco nepřípustného. Mají to spojené s buzerací, šikanou, s minulým režimem. Pro někoho je nepředstavitelné, že by musel cokoliv vykonávat bez adekvátní finanční odměny nebo že by nemohl mít na sobě značkové oblečení, účes dle svých představ a čas na své PC hry. Pro některé mladé lidi by to možná byl i přínosný krok, znamenal by přesun z virtuálního světa zpět do našeho reálného světa. Občas slýchám výtky směrem k mladým Ukrajincům, kteří se tu potulují, proč nebrání svou zem. Bohužel mám dojem, že mnoho mladých Čechů by se v podobné situaci zachovalo obdobně.

Nemyslím si, že by myšlenka zavedení vojenské služby byla špatná. Háček je v tom, že povinná vojna by byla příliš nákladná. Mnoho věcí se rušilo. Takový výcvik by musel být důkladně připraven. Vyžaduje to výcvikový personál, uniformy, výzbroj, náboje, kasárna, jídelny atd. Další stránkou věci je, že by odvedenci chyběli na trhu práce a ve státním rozpočtu by se jistě projevily i chybějící daně. Klasickou vojenskou službu by tedy stát asi těžko zaplatil. Nicméně, mohlo by dojít i k jiné formě branné povinnosti. Například tříměsíční výcvik, jehož účelem by bylo naučit se základní věci typu vyzkoušet si rozborku a sborku zbraně, střelbu. Zároveň by se zjistilo, kolik lidí by bylo schopných služby a k jakému útvaru by mohli jít.

Nebránila bych se ani myšlence, že by mohly narukovat i ženy. Kdybych neměla malé děti, vojně bych se nebránila. Inspiraci můžeme hledat např. ve Švédsku, kde jsou odvedeni všichni mladí muži a ženy. Nicméně jen několik vybraných absolvuje základní vojenskou službu. Také v  Norsku je zavedena povinná vojenská služba bez rozdílu pohlaví. Norsko se v tomto ohledu stalo první evropskou zemí, kde je možné na vojnu v mírových dobách povolávat i ženy. Zaznívaly i kritiky, že tento krok nevede k rovnoprávnosti žen, neboť ženy už tak nesou těžké břímě, když přivádějí na svět děti a leží na nich většina povinností spojených s péčí o děti, nemocné a seniory. Branná povinnost je však uplatňována velmi mírně. Přijati jsou ti, kteří mají zájem a také dobré výsledky fyzických a psychologických testů. V souvislosti s přítomností žen v armádě je často zmiňován Izrael. V Izraeli více než 70 let platí povinná vojenská služba i pro ženy starší 18 let. Povinná služba žen trvá 24 měsíců, u bojových jednotek je delší. Výjimku mají vdané, těhotné nebo ženy mající dítě. Vojenskou službu mohou odmítnout z náboženských důvodů. Služba v armádě pro ženy znamená symbol emancipace žen. Zaznívají však i hlasy proti ženám v armádě. Odpůrci argumentují údajnou menší fyzickou a psychickou odolností žen a tím, že přítomnost žen v mužském kolektivu může být spíše na škodu. Muži se totiž v přítomnosti žen dostatečně nesoustředí na svůj bojový úkol.

Svět není bezpečné místo. Ve světle zahraničních událostí si myslím, že není na škodu se na některé věci připravit. Po vpádu Ruska na Ukrajinu si mnoho lidí udělalo kurz přežití či řešilo, jak se připravit na jaderný útok. Případný vojenský výcvik bych proto vnímala jako příležitost, jak se připravit na nejhorší a šanci naučit se, jak se bránit.

Zdroj

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-diskusi-o-povinne-vojne-se-nevyhneme-prohlasil-rehka-40461455

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-norsko-zavede-povinnou-vojenskou-sluzbu-i-pro-zeny-194082

https://www.stoplusjednicka.cz/zeny-branici-izrael-prislusnice-nezneho-pohlavi-v-armade-zidovskeho-statu-3