Hlavní obsah
Názory a úvahy

Sedmnáctý listopad. Moje osobní svoboda, naděje a láska

Foto: pexels.com

Sedmnáctý listopad je (nejen) pro mě jedna z nejdůležitějších událostí v naší zemi.

Článek

Dnes je sedmnáctého listopadu. Mám slavnostní náladu a tak trochu nostalgickou. Dnešní státní svátek se mě velmi dotýká. Pro mě osobně je nejvýznamnější.

Vyrůstala jsem v době normalizace. Osmdesátá léta minulého století v naší zemi bylo období mého raného dětství i dospívání.

Pamatuju si toho hodně.

Frontu na banány, podpultové zboží, nesmyslné dělání nástěnek na základní škole, které se nám příčily a byly nám pro smích. Rifle se daly sehnat jen v tuzexu a citrusové plody jen před vánoci, a to nebylo jisté, že zbudou na všechny.

Pamatuju si oslovování soudruhu a soudružko, rudé hvězdy na mávátkách, nedostatek zboží a nevysvětlitelný výraz v tátových očích, který věděl, ale nechtěl nám motat hlavy.

Bylo mi čtrnáct, když jsem se vrátila z pionýrského soustředění, kde jsme měly s kamarádkami skládat svazácké minimum. Nedošlo k tomu. Ten víkend byla Sametová revoluce. Doma jsem zastihla rodiče přilepené na obrazovce televize a nechápala jsem, co se děje.

Mámě se zhroutila víra a tátovi se potvrdily úsudky, které nikdy neřekl nahlas.

Až později jsem se z vyprávění dozvěděla, že v roce 68 seděl ve vazební věznici za protesty proti příjezdu spojeneckých vojsk, až později jsme se ve škole učili, jaké hrůzy tento režim na některých lidech napáchal.

Nejhorší pro mě byla představa nesvobody slova. Mě se dotýkala jen v tom, že na vandrech jsme potajmu u ohýnku zpívali písničky Karla Kryla a věděli jsme, že je to zakázané. Ten úplný důvod jsem pochopila později, až jsem byla dospělá a všechny skutečnosti vyvstávaly na povrch.

Dnes je pro naše děti ve škole a pro naše vlastní děti nepředstavitelná nesvoboda slova, projevu a vyznání. Politické procesy v padesátých letech jsou pro ně možná hrozivé, ale vzdálené. To, jak komunistický režim likvidoval odpůrce a zastrašoval společnost, je pro ně součástí látky v dějepisu.

Některé skutečnosti jsou nepřenosné. O to víc si je musíme uchovávat v sobě my, kteří jsme je zažili, i když třeba jen na prahu dospělosti a z vyprávění našich rodičů, prarodičů a přátel.

Važme si svobody, kterou nám vybojovali ti, kteří dávno před sedmnáctým listopadem prošlapávali tuto cestu desítky let.

Važme si ji a hýčkejme si ji.

Sedmnáctý listopad pro mě znamená tři slova.

Svoboda, naděje a láska.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz