Článek
Věk odchodu do důchodu upravuje Zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Jak označení napovídá, vznikl v roce 1995 a účinný je od 1. ledna 1996. Za dobu své existence prošel více než 90 změnami a některé z nich se týkaly i věku odchodu do důchodu.
Důchodový věk do roku 1995
Před sametovou revolucí platil následující důchodový věk:
- muži 60 let,
- ženy dle počtu vychovaných dětí: 57 let (bez dětí), 56 let (1 dítě), 55 let (2 děti), 54 let (3 nebo 4 děti) a 53 let (5 dětí a více).
Některé profese (např. vojáci, horníci) chodily do důchodu dříve. Zajímavé je stanovení nižšího důchodového věku pro ženy. Nejednalo se o československou specialitu. Například ještě v roce 2007 v celkem dvanácti zemích (Belgie, Bulharsko, Česko, Estonsko, Itálie, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Velká Británie) odcházely ženy do důchodu dříve. Postupně dochází k vyrovnávání důchodového věku a dle současných pravidel se odchod do důchodu plně vyrovná u všech mužů a žen pro ročník 1972.
Paradoxem je, že ženy odcházejí do důchodu dříve, zároveň se ale v průměru dožívají delšího věku než muži. Pokud by tak někdo trval na co nejvyšší „spravedlnosti“, měli by spíše muži do penze odcházet o několik let dříve než ženy. Naštěstí podobnou věc žádná strana nenavrhuje, přestože se týká 50 % voličů 😂
1996 až 2010: navyšování maximálního důchodového věku
S platností nového Zákona o důchodovém pojištění zůstal původní „socialistický“ věk odchodu do důchodu pro ty, kteří ho dosáhli do konce roku 1995. Po pádu totalitního režimu se začal zlepšovat zdravotní stav obyvatel i dostupná zdravotní péče. Střední doba dožití se prodlužovala a tomu se musel přizpůsobit i důchodový věk. Opakovaně v dalších letech docházelo k navýšení maximálního důchodového věku pro nejmladší ročníky.
- 1996 (Klausova vláda): muži 62, ženy 61 (bez dětí), 60 (1 dítě), 59 (2 děti), 58 (3-4 děti) a 57 (5+ dětí),
- 2004 (Špidlova vláda): muži 63, ženy 63 (bez dětí), 62 (1 dítě), 61 (2 děti), 60 (3-4 děti) a 59 (5+ dětí),
- 2010 (Topolánkova vláda): muži 65, ženy 65 (0-1 dítě), 64 (2 děti), 63 (3 děti), 62 (4+ děti).
Aby navýšení nebylo skokové, tak důchodový věk narůstal postupně pro jednotlivé ročníky. Orientace v textu zákona byla čím dál složitější, a tak se v roce 2010 poprvé v zákoně objevila tabulka. A už z něj nezmizela. V řádku tabulky je uveden ročník narození a v jednotlivých sloupcích důchodový věk pro muže a ženy v závislosti na počtu vychovaných dětí. Z tabulky je vidět, že u mužů a bezdětných žen byl skok 2 měsíce, u ostatních 4 měsíce, aby se rychleji „dohnal“ cílový věk.
Tabulka důchodového věku s účinností od 1. 1. 2010 (k dnešnímu datu již neplatná)
2011: neomezeně rostoucí důchodový věk
Nečasův kabinet během své vlády prosadil tzv. malou a velkou důchodovou reformu. Malá reforma se skládala z dílčích parametrických změn, které kromě změny výpočtu penze zahrnovaly i další zvyšování věku odchodu do důchodu s platností od 1. 10. 2011. Velká důchodová reforma zavedla 2. důchodový pilíře s účinností od 1. 1. 2013.
U důchodového věku mělo poprvé dojít ke srovnání hodnoty pro všechny muže a ženy u ročníku narození 1977, který měl odcházet do důchodu v rovných 67 letech. Pro mladší ročníky se důchodový věk navyšoval vždy o 2 měsíce, což přibližně odpovídalo růstu průměrné doby života.
Tabulka důchodového věku s účinností od 1. 10. 2011 (k dnešnímu datu již neplatná)
Důchodový věk se zvyšoval i za předchozích vlád, a tak bylo možné se na změnu dívat racionálně jako na standardizaci navýšení bez nutnosti stále měnit zákon v tomto parametru. Naopak pokud by se růst střední doby života zpomalil, mohla budoucí vláda snížit navyšování. V politice i ekonomii jsou ale vedle racionálního pohledu důležité i emoce voličů. Neomezený věk odchodu do důchodu se společně s druhým pilířem stal snadným cílem opozice a tedy kritizovanou částí důchodové reformy. Bylo jen otázkou času (voleb), kdy dojde ke změně.
2018: strop na 65 letech pro muže i ženy
Sobotkova vláda (vzešlá z voleb v roce 2013) zrušila druhý pilíř a změnila i parametrické nastavení 1. pilíře. V září 2016 se vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL shodla na důchodovém stropu 65 let. Návrh pocházel od ČSSD, KDU-ČSL jej podpořila, a nakonec s ním souhlasilo i hnutí ANO. Andrej Babiš návrat stropu dříve odmítal a označoval jej za populistický: „Systém, který dnes máme, kdy se posouvá věk podle průměrného věku života, je v pořádku.“ Od roku 2018 najdeme v zákoně tabulku, která pro všechny narozené ve věku 1972 a dál má důchodový věk 65 let.
Tabulka důchodového věku s účinností od 1. 1. 2018 (k dnešnímu datu stále platná)
Tabulka z roku 2018 platí i přes negativní projekce důchodového účtu do dnes. Například v roce 2019 projednávala vláda zprávu o stavu důchodového systému, která (podobně jako předchozí zprávy) varovala před hrozícími schodky důchodového účtu. Vláda po jednání ústy Jany Maláčové (ČSSD) oznámila, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude. Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) byla proti a požadovala růst důchodového věku. Její stranický „šéf“ Andrej Babiš (na rozdíl od roku 2016) ale jednoznačně odmítl zvyšování důchodového věku, a naopak jako prioritu uvedl navyšování důchodů.
2023: návrh Ministerstva práce a sociálních věcí
Nedávno představilo MPSV pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) návrh růstu důchodového věku založeného na následujících principech:
- Jako vzor (tzv. benchmark) se vezme ročník 1965, který půjde do důchodu v 65 letech.
- U tohoto ročníku se spočítá naděje dožití v okamžiku, kdy se člověk tohoto ročníku dožije věku 50 let. Tato hodnota (přibližně vychází 30 let) bude rozhodovat o důchodovém věku mladších ročníků.
- Pro další ročníky se provede stejný výpočet (střední doba života v 50 letech) a porovná se s hodnotou pro ročník 1965. Pokud bude vyšší, dojde k navýšení důchodového věku, nejvýše však o 2 měsíce oproti předchozí generaci. Pokud bude nižší nebo stejná, k navýšení důchodového věku nedojde.
Cílem návrhu je nastavit spravedlivý růst důchodového věku tak, aby byl odvozen od průměrné délky života. Průměrná doba strávená v důchodu by dle ministerstva měla být 21,5 roku. Pokud bude návrh přijat, měl by platit od roku 2025. A teď to nejdůležitější: Vidlák pomocí poslední demografické prognózy úmrtnosti spočítal tabulku věků odchodů do důchodu pro ročníky 1966 až 2000 dle návrhu MPSV. Pokud chceš vědět, kdy pravděpodobně půjdeš do důchodu a kolik let v něm strávíš, sleduj Vidlákovy peníze a hned v příštím článku se vše dozvíš.
