Článek
O čem se hlasovalo?
Usnesení má název „Potřeba trvalé podpory Ukrajiny ze strany EU“, vešlo se na tři strany a celkem má necelých 1 300 slov. Skládá se z výroků, se kterými lze bezvýhradně souhlasit, např.:
- Evropský parlament potvrzuje podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.
- Ukrajina jakožto oběť agrese má v souladu s článkem 51 Charty OSN legitimní právo na sebeobranu.
- Válečná agrese Ruska proti Ukrajině je součástí širšího cíle oslabit Západ, naši demokracii a naše hodnoty.
- Odsuzuje nedávný barbarský útok na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě.
A usnesení také odsuzuje nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Ruské federace. Usnesení připomíná že bezprostředně po této „mírové misi“ (pozn. pro neznalé čtenáře – „mírová mise“ je sarkasmus a ironie) maďarského premiéra Rusko zaútočilo na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě a tím ukázalo, že Orbánova snaha byla zcela „mimo mísu“. Teda v originále je použito cizí slovo „irelevantní“, a tak si Vidlák raději našel, co to přesně znamená. „Mimo mísu“ je asi nejlepší překlad, ale lze použít i „nemající význam“, „bezvýznamný“ či „bezpodstatný“.
Shrnuto: usnesení říká věci zřejmé, které už dávno každý ví. Snad pouze část obyvatel Ruska by s textem nesouhlasila. Ale to není důležité, nežijí v EU a jejich zástupci tak nejsou součástí Evropského parlamentu.
Jaké jsou výsledky hlasování?
Vidlák u takto jednoduchého usnesení očekával shodu. Poslanci kliknou na tlačítko „ANO/YES/OUI“ a je hotovo. A ejhle! Pro usnesení hlasovalo 495 poslanců (73 %), proti 137 (20 %) a zdrželo se 47 (7 %). Jak se to mohlo stát?
Vidlák ihned vyloučil, že by oněch 27 % (20+7) poslanců bylo z Ruska. Podle seznamu hlasujících lze snadno ověřit, že nemají ruská jména. Žádná azbuka, pouze latinka. Uffff, oddechl si Vidlák, protože druhou Státní dumu nepotřebujeme, ta jedna v Moskvě bohatě stačí.
Pak konečně Vidlákovi došlo, jak se to mohlo stát. Vždyť to bylo jedno z prvních hlasování nového parlamentu! Někteří poslanci jsou prostě zmatení: nová budova, časový posun až 1 hodina a také nové hlasovací zařízení, které je odlišné od jejich domácího parlamentu. Pouze 73 % poslanců se dokázalo v novém prostředí rychle zorientovat a správně stisknout tlačítko. Dalších 20 % poslanců našlo alespoň nějaké (sic špatné) tlačítko. A 7 % poslanců bylo tak dezorientovaných, že neviděli ani jedno hlasovací tlačítko a v časovém limitu nic nestiskli.
Vidláka zajímalo, zda se nějak liší tato počáteční zmatenost poslanců v závislosti na frakci. Určil tak poměr mezi bystrými (zmáčkli správné tlačítko) a zatím ještě zmatenými (zmáčkli špatné nebo žádné tlačítko) v každé frakci. Výsledek je v tabulce. Je vidět, že v některých frakcích je dokonce výrazně více zmatených poslanců než těch bystrých.
Výzva k porozumění
Prosím, buďme vůči novým poslancům v Evropském parlamentu shovívaví. Ne každý se dokáže hned rozkoukat ve zcela novém prostředí a během několika dní se správně aklimatizovat. Jen doufejme, že to některým poslancům nebude trvat celé volební období nebo že se v průběhu času nebudou jejich kognitivní funkce a schopnosti ještě více zhoršovat. To si jako jejich voliči přece nezasloužíme.
---------------------------------------
Zdroje:
- Celý text usnesení je zde.
- Výsledky hlasování jsou zde. V souboru je třeba dojít až na konec, poslední hlasování je o celém textu usnesení.
- Poslanci, kteří hlasovali PRO
- Poslanci, kteří hlasovali PROTI
- Poslanci, kteří se zdrželi