Článek
Zisky penzijních společností 2022
Výroční zprávy všech penzijních společností jsou již publikovány, a tak pro tebe Vidlák vypsal výsledky všech devíti firem nabízejících penzijní spoření v Česku. Zisk 2,7 miliardy před daní je vyšší než v předchozím roce (2,58 miliardy Kč) a to i přesto, že mnoho fondů vydělalo v roce 2022 svým účastníkům méně než v roce 2021.
Zisk penzijních společností za rok 2022
Až na dvě výjimky přinesly penzijní společnosti svým akcionářům zisk. Rentea penzijní společnost je ze všech nejmladší, a tak objem investovaných peněz je zatím malý a díky tomu je i v absolutní částce malý poplatek hrazený na pokrytí nákladů. S rostoucí hodnotou všech fondů bude v budoucnu úplata postačovat k pokrytí provozních nákladů. Do hospodaření Uniqa penzijní společnosti se promítla dotace zaslaná transformovanému fondu ve výši 610 miliónů Kč. Hospodaření transformovaného fondu musí každoročně skončit alespoň s nulovým výnosem a v případě záporných oceňovacích rozdílů musí penzijní společnost navýšit kapitálové fondy.
Poplatky zaplacené klienty v roce 2022
Hospodaření penzijních fondů je zcela transparentní a z výročních zpráv lze zjistit, jak vysoké celkové poplatky byly účtovány v jednotlivých fondech. Penzijní společnost může účtovat 2 druhy poplatků: poplatek z objemu hodnoty fondu (až 1,0 %) a poplatek z výnosu fondu (až 15 %). V tabulce Vidlák sečetl údaje za všechny fondy dané společnosti (včetně transformovaného) a přidal pro porovnání i minulý rok.
Výše poplatku účtovaná penzijními společnostmi v letech 2021 a 2022
Celkem klienti penzijních společností v roce 2022 zaplatily poplatky ve výši 5,4 miliardy Kč. Větší část (4,6 miliardy Kč) tvoří poplatek z objemu fondu, na kterém společnosti vybrali více než v minulém roce. Důvod je jednoduchý – ve fondech je více peněz, a tak je také poplatek vyšší. Menší část (0,8 miliardy Kč) celkového poplatku pochází z úplaty z výnosu. Ta je oproti minulému roku nižší, mnoho akciových fondů skončilo v záporu. Bohužel poplatek z výnosu nebere v úvahu inflaci a je účtován i v případech, kdy fond sice dosáhl kladného nominálního zhodnocení, ale reálný výnos byl díky inflaci záporný.
Co si kdo myslí o poplatcích
Začněme Národní rozpočtovou radou vlády. Ta ve své analýze uvádí: „Ve srovnání s dosti defenzivní investiční strategií českých penzijních fondů se naopak jeví jako nadměrná výše poplatků za správu, které platí penzijní fondy penzijním společnostem.“
Vláda ústy ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky potvrdila, že o problému ví: „Budeme se bavit o tom, zda je prostor ohraničit a snížit částku na úhradu vnitřních nákladů fondů. Tedy kolik si mohou nechat na svůj provoz.“ Vláda (snad) dobře ví, že pokud nedojde ke snížení poplatků, využijí antisystémové strany a hnutí současný stav ke snižování důvěry ve vládu a celkově i stát, penzijní systém a samotné penzijní spoření.
Toho jsou si vědomy i penzijní společnosti. Na jedné straně vědí, že současná výše je neudržitelná a každý rok s rostoucím objem jejich zisky pouze porostou a nebudou schopny je zdůvodnit. Na druhé straně je pro jejich akcionáře nepředstavitelné, aby si samy „vypustily rybník“ a jako první navrhly snížení poplatků. A tak jejich vyjádření místo „nelze a nepřipustíme“ obsahuje mírnější „považujeme za nevhodné“ a zároveň manipulativně srovnávají regulovaný veřejný penzijní produkt s pasivní investicí s poplatkem 2 % u aktivně spravovaných fondů, od kterých moudří investoři utíkají pryč.
Jak změnit systém poplatků
Ministerstvo zatím neprozradilo, jak konkrétně si představuje snížení poplatků. Dvě úpravy se ale přímo nabízí.
- Zrušení poplatku z výnosu
Správný název poplatku je daň z výnosu. Chceš platit penzijní společnosti daň? Vidlák určitě nechce. Žádný proklientský program dlouhodobého pasivního investování by si nedovolil tento poplatek účtovat (Fondee, Indigo, Portu…). Poskytovatelé těchto investic totiž vědí, že u pasivního investování je zásluha investičního manažera o výnos zanedbatelná (žádná). A dobré si je také připomenout argument běžného klienta, proti kterému žádná investiční společnost nemá odpověď: „Když já se mám s vámi dělit o zisk, proč vy se se mnou nedělíte o ztrátu, ale díky poplatku z objemu vyděláváte, i když já prodělávám?“ - Snížení poplatku z objemu
Je nesmyslné, aby regulovaný veřejný produkt nabízel stejné nebo vyšší poplatky jako komerční programy pasivního investování. Snížení poplatku by nemělo být plošné, aby nově vznikající společnosti měly šanci se prosadit. Na počátku je hodnota prostředků klientů malá a nová penzijní společnost je oproti starým „dinosaurům“ v nevýhodě. Do určité hodnoty fondu je tak možné současnou výši poplatků zachovat a nad ni ji postupně snižovat. Třeba nějak takto:
➡️ Do 10 miliard: maximálně 1,0 %
➡️ Do 20 miliard: maximálně 0,9 %
➡️ Do 30 miliard: maximálně 0,8 %
➡️ Do 40 miliard: maximálně 0,7 %
➡️ Do 50 miliard: maximálně 0,6 %
➡️ Do 60 miliard: maximálně 0,5 %
➡️ Nad 60 miliard: maximálně 0,4 %
Limity má smysl stanovit na součet všech fondů. Pokud by byl limit na objem každého jednoho fondu, společnostem by nic nebránilo v zakládání nových a nových fondů, aby u nich mohly mít vyšší poplatek.
Jak to dopadne
Na první pohled je vše jednoduché: odborníci (např. Národní rozpočtová rada) jednoznačně doporučují změnu poplatků. Snížení poplatků je pro voliče i nevoliče současné vlády jednoznačně pozitivní zpráva. A i srovnání produktů s pasivní investiční strategií ukazuje, že současné poplatky penzijních společností jsou příliš vysoké.
Vše je tedy tak zřejmé, jako… že má být zavedena spotřební daň i na víno. Ano, Vidlák se začíná bát, že vláda nebude schopná udělat tak jasný krok, když už jednou podlehla nátlaku jedné zájmové skupiny. Dozvíme se od ministrů, že u penzijního spoření se vlastně nejedná o poplatky, ale o historickou a kulturní tradici zemí českých a moravských?
