Článek
Jeden poplatek je zakázaný a dva povolené
S každou investicí jsou spojeny poplatky, vyhnout se jim nedá. Zadarmo ani kuře nehrabe, na tom není nic špatného. U produktu, který tvoří součást důchodového systému a stát jej tak propaguje a finančně podporuje, asi očekáváš přísné podmínky pro jeho poskytovatele.
Je logické, že poplatky musí být regulovány. Nejedná se o čistě komerční produkt, ale o státní zakázku. Stát má právo si stanovit podmínky (podobu produktu a výši poplatků), a pokud jim nějaká společnost nedokáže vyhovět, tak prostě nemůže penzijní spoření nabízet.
Podívej se, jaké podmínky stanovil stát ohledně poplatků. Obecně jsou u investoc tři základní druhy poplatků a v přehledu i vidíš, které jsou v penzijním spoření povoleny a které ne.
- Poplatek z investované částky: 🥳 ZAKÁZÁN
Poplatek funguje tak, že když investuješ 1000 Kč a poplatek by byl 3 %, tak zaplatíš 30 Kč a čistá investice je jen 970 Kč. U penzijního spoření díky zákazu tento poplatek nenajdeš. - Poplatek z naspořených peněz: 🧐 POVOLEN (max. 1 %)
Když máš třeba po 20 letech naspořen 1 milión korun, pak poplatek 1 % znamená, že za rok ti strhne penzijní společnost 10 000 Kč. Takže bacha, tento poplatek na první pohled vypadá jako malé bezvýznamné procento, ale ve skutečnosti ti žere tvoje úspory dost. - Poplatek ze zisku: ☠️ POVOLEN (max. 15 %)
Tenhle poplatek funguje jako daň ze zisku. Máš naspořen 1 milión a fond vydělá 5 %? Pak jsi vydělal 50 tisíc mínus tento poplatek, tedy mínus 15 % z 50 tisíc, a to dělá poplatek 7 500 Kč. Takže místo 50 000 se tvoje úspory zvýší jen o 42 500 Kč. Už asi chápeš, proč se každý investor chce vyhnout daním a tomuto poplatku.
Poplatky nastavené na maximum
Vidlák mrkl do první e-knihy o penzijních fondech (zdarma ke stažení zde) a vytvořil přehlednou tabulku s poplatky u všech účastnických fondů. Jak myslíš, že to dopadlo? Všechny fondy až na jeden mají pro své klienty nastaveny poplatky na nejvyšší možné hodnoty. V řádku Maximum vidíš, kolik je pro daný druh fondu zákonné maximum (poplatek z naspořených peněz + poplatek ze zisku).
Poplatky v penzijním spoření
Proč u poplatků nefunguje konkurence? Má to několik čistě racionálních důvodů, žádné spolčení ani kartel za tím nehledej.
- Průměrný spotřebitel si poplatky sám nesrovná a podle jejich výše se nerozhoduje. Pro penzijní společnost tak nejsou nižší poplatky konkurenční výhoda.
- Novináři o poplatcích nepíšou, tabulku nahoře asi vidíš poprvé v životě, přitom je pro dlouhodobé výnosy důležitá. Nemluví se o tom, a tak není tlak na fondy.
- Nižší poplatek se projeví ve vyšším výnosu fondu, ale bohužel až dlouhodobě. V rámci několika let je díky kolísání výnosů (fondy s akciovou částí) nejasný dopad poplatků.
- Psychologicky je pro penzijní společnost mnohem lepší strhávat vysoký poplatek a po čase kus z něj vrátit klientovi ve formě bonusu. Klient tak má dobrý pocit, že získává něco navíc, i když si celý bonus sám zaplatil. Něco jako „nechci slevu zadarmo“.
- Naopak pro penzijní společnost je lepší mít více peněz a použít je aktivně pro získání nových klientů. Prý i vrabci na střeše si cvrlikají, že existuje způsob, jak obejít zákonné omezení výše provize.
Jak vysoké by poplatky měly být?
Penzijní společnosti řeknou, že současná výše je v pořádku a jen taktak stačí na pokrytí všech nákladů. Klienti by naopak chtěli co nejnižší poplatky. Co s tím? Jeden způsob je podívat se na jiné podobné produkty a porovnat je s penzijním spořením.
Penzijní fondy investují pasivně. Nespekulují, dodržují dlouhodobě svou investiční strategii. Ano, jejich investování je blízké pasivním a ETF fondům. Pokud se podíváš na oblíbené investiční platformy na světě (Wealthfront, Betterment, Acorns, Vanguard, ..) nebo i v Česku podnikající firmy (Fondee, Portu, Indigo, Finax), případně nahlédneš do sazebníků brokerů umožňující nákup ETF cenných papírů, zjistíš, že:
- U pasivního dlouhodobého investování je poplatek ze zisku naprosto nevhodný. Správce fondu se nijak významně nezaslouží o zhodnocení, investice kopíruje vývoj trhu, a tak je tento poplatek neobhajitelný. Pokud by vláda měla udělat jeden jediný krok v úpravě poplatků, pak je to jednoznačně zrušení poplatku ze zisku. Nebo snad platíš daně rád? 😉
- Větší komerční investiční platformy pro pasivní investování jsou schopny financovat svůj provoz s poplatkem z naspořených peněz do 0,5 %. Současný český poplatek 1 % měl smysl na počátku, kdy hodnota fondů byla nízká. Náklady penzijní společnosti ale nerostou tak rychle, jako roste objem peněz jejich klientů. Stát by tak měl stanovit výši poplatku v závislosti na celkové hodnotě fondů (vyjma povinného účastnického, ten má již nyní maximum na 0,4 %). Příklad pro představu, jak by to mohlo vypadat:
➡️ Do 10 miliard: maximálně 1,0 %
➡️ Do 20 miliard: maximálně 0,9 %
➡️ Do 30 miliard: maximálně 0,8 %
➡️ Do 40 miliard: maximálně 0,7 %
➡️ Do 50 miliard: maximálně 0,6 %
➡️ Do 60 miliard: maximálně 0,5 %
➡️ Nad 60 miliard: maximálně 0,4 %
Má smysl stanovit limity na součet všech fondů. Pokud by byl limit na objem každého jednoho fondu, společnostem by nic nebránilo v zakládání nových a nových fondů, aby u nich mohly mít vyšší poplatek.
Poplatky za specifické úkony
V knížce o penzijních fondech najdeš i přehled poplatků za určité úkony, třeba předčasné ukončení penzijního spoření. V porovnání s již popsanými poplatky se jedná o drobné, tak nemá cenu se jimi rozptylovat.
Změní se něco?
Pokud by se vládě podařilo zrušit poplatek ze zisku a nastavit nižší poplatek z naspořených peněz, bylo by penzijní spoření jednoznačně tím nejlepším produktem spoření na penzi pro běžného investora. Do té doby nedávej do penzijního spoření více než je třeba pro maximální státní příspěvek nebo maximální daňové odpočty. Kolik to přesně je? O tom Vidlák chystá jiný článek.
