Legalizace marihuany? Raději zakažme cigarety

Cigarety a další tabákové výrobky patří mezi tolerované drogy. Přitom způsobují závažné nemoci vedoucí ke smrti. A podobně jako mnoho jiných závislostí škodí osobním financím. Závislý člověk si další a další krabičku cigaret neodepře, průměrné náklady kuřáka pro rodinný rozpočet jsou již dlouho nezanedbatelné.

Cigarety také slouží jako jeden z falešných argumentů pro legalizaci marihuany, určitě jste se s ním už také potkali. Zastánci legalizace nějaké nové návykové látky říkají: „Cigarety jsou ještě více návykové a ještě nebezpečnější než naše látka, tak je přece spravedlivé ji také legalizovat.“ Jedná se o argumentační faul, který nebere v úvahu historii vzniku současného stavu a nemožnost plošného zákazu tabáku.

Omlouvání špatného ještě horším je lidem bohužel „vrozené“. Dan Ariely, známý profesor psychologie a behaviorální ekonomie na svých přednáškách často uvádí experiment, kdy do jídelny se švédskými stoly byli rozmístěni najatí extrémně obézní lidé. Vědci očekávali, že si lidé při pohledu na „tlusťochy“ budou brát menší porce, aby „nedopadli jako oni“. Výsledek byl opačný, lidé si dávali v průměru větší porce, protože „na tom nejsou ještě tak špatně jako ti tlustí“. Ke zdravějšímu chování vedlo pouze rozmístění hubených lidí do jídelny.

Diskuze o legalizaci marihuany přinesla plno „vědeckých“ studií a argumentů, proč se jedná o (prý) nejlepší cestu. Legální trh lze regulovat, ať již z pohledu kvality, tak skupiny uživatelů a státní rozpočet má získat další druh příjmu (proč jen z marihuany, a ne z vína, zůstává stále otázkou).

Proč ale stejnou diskuzi nevedeme o cigaretách a tabákových výrobcích? Není pravda, že v této oblasti již není možné udělat výrazné změny. Tabákové výrobky nelze zakázat plošně, současní konzumenti se závislosti ze dne na den nezbaví. Je ale možné zakázat cigarety pro nové generace. Přesně tak to udělali na Novém Zélandu a jedná se o naprosto logický a přirozený krok.

Od tohoto roku platí na Novém Zélandu zákon, který zakazuje prodej cigaret lidem narozeným v roce 2009 a později. Jinými slovy, minimální věk pro nákup tabákových výrobků se bude každý rok zvyšovat. Nyní to je 18 let, v roce 2025 se zvýší na 19 let, v roce 2026 na 20 let a tak dále. Nová legislativa obsahuje i mnoho dalších změn pro podporu tzv. „smoke-free generation“, např. razantní pokles míst s licencí pro prodej cigaret z 6 000 na pouhých 600. A dodejme i kritizovanou nedůkladnost nového systému – generační zákaz se nevztahuje na vapování.

Nový Zéland je jedinou zemí s popsanou legislativou. Států uvažující o změně je více, vzhledem k silné lobby tabákového průmyslu bude cesta dlouhá. Návrhy podobných zákonů se již objevily např. v Kalifornii, Havaji, Nevadě nebo Malajsii. V Česku schází politik s vizí, který by dokázal myšlenku vysvětlit a prosadit. Přitom změna nijak nezasahuje současné voliče, tedy obavou ze ztráty volebních hlasů to nebude.

Každý, kdo bude chtít podpořit generační zákaz cigaret, se bude muset připravit na protikampaň vedenou tabákovými formami. Typický (a nesprávný) argument, proč nelze generační zákaz tabáku realizovat, je falešné srovnávání s alkoholem: „zákaz tabáku není možný, o tom nás poučila historie v podobě prohibice alkoholu ve Spojených státech před 100 lety.“

Pro někoho může být alkohol vysoce návykový, nebezpečný nebo smrtelný, většina populace konzumuje alkohol vcelku zdravým způsobem. Naopak kouření nikdy nebylo a nebude součástí zdravého životního stylu, a to ani jedna cigareta denně. Pití alkoholu (s výjimkou násilných činů pod jeho vlivem nebo řízení vozidla) neohrožuje ostatní lidi, naopak pasivní kouření je vždy rizikové. Většina konzumentů alkoholu není na alkoholu závislá, naopak prakticky všichni kuřáci jsou na nikotinu, jedné z nejnávykovějších látek, závislí.

A výrazně se liší i pohled samotných konzumentů. Většina pijáků nechce přestat pít. U kuřáků je opět vše naopak: větší část chce přestat kouřit a někteří to zkouší i opakovaně. Možná si táta se svým synem při oslavě jeho 18. narozenin přiťukne sklenicí piva, ale určitě mu nenabídne cigaretu. Kuřáci nechtějí, aby jejich děti kouřily a naprostá většina kuřáků lituje toho, že kouřit začali.

To vše jsou důvody, proč nelze porovnávat prohibici alkoholu s generačním zákazem cigaret a tabákových výrobků (včetně vapování). Naopak generační zákaz znamená, že jej podpoří i současní kuřáci, nijak je neomezuje a nepožaduje po nich změnu chování. Nový Zéland ukázal cestu, nám se stačí připojit a změnit budoucnost Česka k lepšímu.