Penzijní společnosti skokově zvýšily své zisky, důvodem jsou poplatky

Minulý rok Národní ekonomická rada vlády konstatovala, že poplatky účtované penzijními společnostmi klientům, jsou v mezinárodním srovnání vysoké. Penzijní společnosti přišly s opačným názorem. Je logické, že penzijní společnosti samy nepřijdou s návrhem na snížení poplatků, ponížily by si tím svůj zisk. Základním úkolem komerční společnosti je generovat zisk svým majitelům/akcionářům.

Pouze politici mohou změnou zákona zlepšit všem klientům (a svým voličům) výnosy z úspor v penzijních fondech. Všechny politické strany (vládní i opoziční) se minulý rok přiklonily na stranu penzijních společností a poplatky v rámci novely zákona nesnížily. Naopak – všichni poslanci bez rozdílu stranické příslušnosti umožnili vznik nových fondů, které mohou mít poplatky až 2,5× vyšší (místo 1 % může být u alternativních fondů až 2,5 %).

Tento měsíc již i poslední penzijní společnosti zveřejnily výroční zprávy a veřejnost se tak dověděla, zda měl pravdu NERV, nebo penzijní společnosti. Zisk všech penzijních společností před daní byl 3,8 miliardy, minulý rok byl „pouze“ 2,7 miliardy. Došlo tak k razantnímu skokovému zvýšení zisku o nečekaných 40 %. Pro úplnost dodejme i hodnoty po dani: 3,1 mld. Kč (2023) vs 2,1 mld. Kč (2022) a tedy ještě vyšší růst o 45 %. Nyní již nikdo nepochybuje, že odborníci z NERVu měli pravdu.

Penzijní společnosti účtují dva druhy poplatků. Poplatek z objemu úspor (až 1 %) a poplatek z výnosu (až 15 %). Zatímco předminulý rok penzijní společnosti strhly svým klientům na poplatcích 5,4 miliardy, minulý rok to bylo 6,4 miliardy Kč. Rozdíl miliardy odpovídá i navýšení zisku penzijních společností. Není to úplně náhoda.

Společnosti s rostoucím objemem peněz do klientů realizují výrazné úspory z rozsahu (tzv. „economy of scale“). Náklady jsou spíše fixní, provize finančním poradcům jsou omezené zákonem, a tak vyšší výběr poplatků bude dnes i v budoucnu tvořit z větší části zisk. Detailní tabulka ukazuje, co by znamenalo zrušení poplatku z výnosu: klienti by získali navíc za minulý rok 1,5 miliardy Kč a penzijní společnosti by stále měly vysoký zisk 2,3 (3,8-1,5) miliardy Kč před daní.

Současné nastavení je dlouhodobě neudržitelné. Zatímco politici obtížně hledají zdroje, které lidem navýší příjmy v důchodovém věku a jsou nuceni k nepopulárním opatřením (zvyšování věku odchodu do důchodu, snižovaní valorizace atd.), akcionáři penzijních společností získávají vysoké zisky ze státní zakázky na správu třetího pilíře. Není možné, aby náklady na důchodovou reformu nesli jen pracující lidé a důchodci a penzijní společnosti stály stranou.

Pro rok 2024 je již pozdě. I letos ukrojí poplatky účastníkům penzijního spoření maximální možné částky. Můžeme pouze sledovat, zda se najde vládní nebo opoziční strana, která jednoduchou novelou zákona sníží maximální poplatky pro rok 2025. A pokud ano, jakou formu úpravy zvolí? Pokud by politici chtěli omezit poplatek z výnosu, stačí v zákoně nahradit dvě čísla. Místo 15 % (resp. 10 %) dát 0 %. Návrh takové novely zákona je snadný:

V zákoně č. 427/2011 Sb. (Zákon o doplňkovém penzijním spoření) se v paragrafu 60 odstavec (4) nahrazuje čílso „10 %“ číslem „0 %“ a číslo „15 %“ číslem „0 %“. Celý odstavec pak zní: „Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je v případě povinného konzervativního fondu nejvýše 0 % a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 0 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.“

Najdou se politici, kteří vylepší podmínky 4,1 miliónu účastníků? Většina z účastníků má volební právo a při dalších volbách jistě ocení vyšší výnosy z penzijního spoření.

Sleduj Vidláka, který v jednom z následujících článků přinese přehled poplatků všech penzijních společností. Díky němu zjistíš, která společnost má poplatky na zákonném maximu a která ne. Budeš opět překvapen.