Příběhy dotačního šílenství: Kiwi.com a 393 miliónů

Tento článek není primárně o společnosti Kiwi.com, přestože ona je na první pohled hlavní hrdinkou textu. Ve skutečnosti je článek o systému českých dotací. Známé přísloví říká, že „hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere.“ Nelze se divit soukromé společnosti, když se chová pragmaticky a snaží se získat ze státního rozpočtu a z evropských zdrojů peníze pro svůj provoz. Problém je v pravidlech pro přidělování dotací. Třeba v tom, že jsou často nejasná, nedokonalá nebo nejsou úředníky přesně dodržovaná.

Když Vidlák přečetl článek o vysokých dotacích (nejen) pro Kiwi.com, zastyděl se. Určitě se musí jednat o systémově důležitou společnost, když ji stát tak velkoryse podporuje, a přitom ji Vidlák nezná. Možná provozuje zdravotní nebo sociální služby, možná jde o dodavatele energií či jiných důležitých služeb? Nic takového, jde pouze o on-line prodejce letenek.

Vidlák zjistil, že podobných prodejců je mnoho. Letenku si můžeš koupit přímo u letecké společnosti nebo na stránkách, které srovnávají a vyhledávají nabídky od různých leteckých společností. Na výběr je například (abecedně): airpaz.com, azair.com, esky.cz, jetradar.com, skiplagged.com, kayak.ie, letuska.cz, matrix.itasoftware.com, momondo.cz, pelikan.cz, skyscanner.com, studentagency.cz, tiket.com a mnoho dalších.

Účelem a smyslem dotací poskytovaných státem by měla být obecně podpora určité ekonomické, sociální nebo kulturní aktivity považované za důležitou pro společnost a pro ekonomiku země. Kiwi.com a mnoho jiných společností nic takového nesplňují a není třeba jim vyplácet žádné dotace. Na tom nic nemění ani algoritmy využívající nesmyslný způsob stanovení cen letenek některých leteckých společností (throwaway tickets, hidden towns, …).

Vidlák chtěl ověřit, zda informace o dotacích nejsou nějakou dezinformací. Stáhl si všechny výroční zprávy a poctivě prošel informace o přijatých dotacích. Z účetních výkazů napočítal celkovou dotaci 393 miliónů.

Když už měl Vidlák otevřené výroční zprávy, podíval se i na obrat a zisk společnosti v posledních letech. Výsledky si vynesl do grafu, aby vše bylo krásně vidět a aby pochopil obchodní model společnosti.

Kiwi.com prodává letenky a z prodané letenky má provizi. Když třeba v roce 2018 prodala letenky za 27 miliard, zůstalo jí z provize za prodané letenky 836 miliónů a po odečtení nákladů společnost vykázala zisk 150 miliónů. To je hezký výsledek, v zisku byla společnost i v předchozích letech (2014 až 2018).

V roce 2019 se stalo něco divného. Počet prodaných letenek vzrostl, společnost ale místo zisku spadla do ztráty. Připomeňme, že Covid dorazil až další rok a se ztrátou v roce 2019 nemá nic společného. Vidlák čekal, že se hned v úvodní části výroční zprávy společnost vyjádří k důvodům záporného hospodaření. A nic nenašel. Místo toho byla výroční zpráva za rok 2019 vydána až na konci listopadu 2020 a řeší Covid, na ten se „dá svést“ cokoliv. Vidlák si tak musel odpovědět sám na základě dat z výroční zprávy: vedení společnosti asi moc dobře nezvládlo expanzi. Tržby vzrostly, ale marže klesla o 5 %. Náklady na zaměstnance vzrostly o 31 % a provozní náklady o 33 %. Místo zisku 149 miliónů v roce 2018 tak vznikla ztráta -144 miliónů v roce 2019.

Nepoměr mezi čistou marží z prodeje letenek a provozními náklady Kiwi.com je hlavním důvodem ztráty před Covidem (2019), ztráty po Covidu (2022) a způsobil také větší ztrátu v covidových letech (2020-2021), než bylo potřeba. Společnost se svým přístupem k nákladům nijak netají, nejedná se o asketicky hospodařící firmu hlídající každou účetní položku. Nadprůměrné platy a nadprůměrný počet pracovních míst jsou známá věc. Společnost to zdůvodňuje „nutností zachování vysokého standardu zákaznické podpory“ a obtížemi při hledání nových zaměstnanců.

Zatímco technologické společnosti nastavují procesy tak, aby se zákazník obsloužil sám a nevolal/nepsal do společnosti (zkusil jsi někdy telefonovat do Googlu nebo do Microsoftu?), situace Kiwi.com je jiná. Díky svým hackům a rezervováním přes virtuálně vytvořený e-mail sice někdy dosáhne nižší ceny, zároveň se ale zvyšuje pravděpodobnost potřeby kontaktu klienta se společností, a tedy tlak na kapacitu call centra.

Rozdíl mezi zmíněnými technologickými firmami a Kiwi.com je zásadní. Kiwi.com je a bude pouze prostředníkem, musí zaplatit všechny své náklady z marže za prodané letenky. Samotnou službu vyhledávání poskytuje zdarma. Pokud si uživatel najde optimální letecké spojení, je pro něj ve většině případů výhodnější provést samotný nákup přímo u nalezené letecké společnosti, tedy bez prostředníka. I to by měl být důvod ke snaze o co největší nákladovou efektivitu, chování společnosti je ale jiné. Ač mnoho investic není nutných či levných, společnost doufá, že jí v budoucnu přinesou výhodu, a tedy i tolik potřebný zisk. Například:

Kiwi.com v poslední výroční zprávě uvádí obrat 50 miliard Kč. A tak trochu se diví, že z pohledu nových účetních standardů toto číslo nikoho nezajímá. Ale tak to skutečně je. Je zcela jedno, za kolik miliard společnost prodá letenky, protože to není její zboží. Cena letenky je důležitá pro leteckou společnost, ne pro Kiwi.com. Naopak záleží na provizi za prodej letenky, a ještě více na nákladech společnosti. Rok 2022 jasně ukázal, že ani obrat 50 miliard Kč neznamená návrat hospodaření do zisku.

Určitě v Česku držme každé tuzemské společnosti palce, aby se dokázala prosadit v náročné světové konkurenci. To ale neznamená, že každé české společnosti musíme vyplácet dotace. I bez dotací má Kiwi oproti svým konkurentům výhody, např. ve formě státní garance za úvěr ve výši téměř 700 miliónů Kč. A tak Vidlák prosí: už žádné finanční dotace.

-----------