Článek
Slovensko už před časem udělalo krok, který může sloužit jako inspirace pro ostatní státy. Všichni pracující zaměstnanci starší 33 let mají totiž nárok na týden dovolené navíc. Celkem tedy na 25 dní. Tento zákon v sobě odráží pochopení pro potřeby lidí, kteří nesou často tíhu rodinného života a zároveň musí zvládat pracovní nároky. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika? Bohužel. Stále přešlapuje na místě.
Proč má pět týdnů dovolené smysl
Pět týdnů dovolené přitom není na Slovensku žádnou novinkou. Ještě zkraje tisíciletí měl běžný zaměstnanec nárok na 20 dní dovolené. Týden dovolené navíc pak získal v případě, že odpracoval alespoň 15 let. Pokud tedy vezeme v potaz, že někteří začali pracovat hned od 18 let, dosáhli na pár dní odpočinku navíc už ve svých 33 letech. Pak ale naši sousedé přišli na to, že bude vhodnější, když nebudou tento benefit podmiňovat počtem odpracovaných let, ale nově na ně bude mít nárok každý, kdo dosáhne Kristova věku.
Osobně se domnívám, že tento věk nebyl vybrán náhodně. Právě kolem třicítky totiž začínají mnozí lidé zakládat rodiny, investovat do vlastního bydlení, a čelí tlaku, jak skloubit práci, osobní povinnosti a péči o rodinu a děti. A právě týden dovolené navíc může udělat opravdu hodně muziky. Znamená čas navíc pro rodinnou dovolenou, důležitý odpočinek, nebo prostor na zvládnutí nečekaných situací. Psycholožka Loja navíc upozorňuje na benefity každého kvalitně prožitého dne dovolené. Zmiňuje podporu fyzického a psychického zdraví, snížení stresu, zvýšení osobní pohody, sounáležitosti a bezpečí. Slovenský stát tím dává jasně najevo, že ho nejen mladé rodiny zajímají.
Bratislava, Slovensko.
A co Česká republika?
Česká republika ale zamrzla a už spoustu let se drží minimální zákonné hranice čtyř týdnů dovolené ročně pro všechny zaměstnance. Přestože některé firmy nabízejí pátý týden jako benefit, zdaleka to není pravidlem. Stát jako by si ale nechtěl rozhádat firmy. Tendencí zavést týden dovolené navíc i v Česku už bylo spoustu. To se musí nechat. Jenže pokaždé převážily jiné druhy výmluv. Ať už fakt, že lidé nezvládnou vyčerpat ani čtyři týdny, nebo že by firmám chyběli lidé.
Podle dat Českého statistického úřadu navíc v každé třetí domácnosti žije vyživované dítě. Pracující rodiče by tak jistě týden dovolené uvítali. Tlak na sladění práce a rodiny je obrovský a každý den navíc může znamenat rozdíl mezi vyčerpáním a zdravou rovnováhou.
Dovolená jako investice, ne náklad
A tak je třeba vnímat právě argumenty podporující vyšší počet dní dovolené. Místo ekonomické zátěže pro zaměstnavatele je třeba vidět především benefity. Delší dovolená může vést k nižší fluktuaci zaměstnanců, což bude mít za důsledek vyšší loajalitu a v důsledku i spokojenost zaměstnanců. A to vše jsou faktory, které ve finále samotným firmám šetří dlouhodobě peníze.
A když to dokázalo Čechy často podceňované Slovensko, proč bychom o tom neměli minimálně debatovat i u nás. Spokojený člověk je totiž dlouhodobě produktivnější, což přináší benefity i pro celou společnost. Možná je čas, aby se i Češi inspirovali a začali přemýšlet, jak zlepšit kvalitu života svých pracujících. Protože spokojený občan je základem prosperujícího státu.
